Přehled tisku

0:00
/
0:00

"Jestliže se Vojenské zpravodajství pustilo do tak bezprecedentního kroku, jakým je vyrovnávání se s minulostí, je nutné, aby tak učinilo způsobem srozumitelným, zákonným a objasnilo určitá nejasná místa tak, aby nemohlo docházet ke spekulacím," píše v deníku Právo bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Bohumil Laušman, foto: ČTK
Autor dále připomíná: "Každý voják z povolání měl za povinnost služebně spolupracovat s VKR, pokud k tomu byl z jejich strany vyzván. Řada velitelských rozhodnutí musela být odsouhlasena příslušným stupněm kontrarozvědky." Za současné nedokonalosti lustračního zákona tak podle Šándora může řada vojáků z povolání, ale i mnoho bývalých vojáků základní služby, dnes v nových pozicích žádajících o osvědčení, spadnout mezi ty, kteří vědomě spolupracovali a poškozovali občany této země. Autor ale zdůrazňuje, že vojenská zpravodajská služba ani ve svých dřívějších podobách nikdy nebyla součástí Státní bezpečnosti, nikdy se nepodílela na represích proti občanům této země a neměla za úkol sledovat politickou emigraci v zahraničí.

První polistopadoví ministři vnitra a obrany byli spolupracovníky komunistické Vojenské kontrarozvědky, připomínají ve svém úvodníku i Lidové noviny. "Je to skandál? Určitě. Je to překvapující? Nikoli," píše autor a dovozuje, že to staví do nového světla průběh samotných lustrací a samozřejmě i debat provázejících odtajnění seznamů spolupracovníků. Jestliže se skoro osmnáct let po převratu objevují stále nová jména prominentů spolupracujících s komunistickým represivním aparátem a veřejnost to ještě zajímá, podle článku nejde vůbec o důkaz národního podivínství. Je to spíš výraz frustrace z toho, že slibované vyrovnání s minulostí bylo velmi selektivní, podobné jako postup policie při vyšetřování ekonomické kriminality. Velké ryby mohly zůstat v klidu. Teprve v okamžiku, kdy získáme pocit, že nás komunisté už aktuálně nepoškozují, budou "noví estébáci" nezajímaví, uzavírá glosa Lidových novin.

Podle Hospodářských novin nemá význam zabývat se spoluprací generála Vacka s vojenskou kontrarozvědkou. "Vždyť to byl špičkový komunista, člen ÚV! Jeho poznámka, že sám přece tuhle instituci řídil, je paradoxně trefná," míní komentátor. Podle jeho názoru nové odhalení ani nezpochybňuje lustrační zákon. "Je a byl to zákon sice děravý, přesto účinný. Bez něj by státní správa byla dosud plná desítek a stovek vydíratelných individuí typu Vacka a Sachera. Ano, některé velké ryby unikly. Ale jinak to koště metlo vcelku účinně," uvádí komentář Hospodářských novin a uzavírá: "Buďme za to vděčni. Pomineme-li východní Německo, pak v žádné jiné postkomunistické zemi tak razantní očistu dosud nezažili."


Pod titulkem "Barbaři útočí, stavějí pomníky" Mladá fronta Dnes kritizuje snahy o budování památníků, kterých je podle autora ve velkých městech a zvlášť v jejich centrech beztak příliš. "Pomníkáři jsou agresivní lidí. Připomínají barbary, kteří neznají jiný způsob jak uchovat vzpomínku, než její zhmotnění," píše autor. Podle jeho názoru to ale lidem a událostem, jimž chtějí vzdávat poctu, tím neposlouží. "František palacký dostal v Praze od vděčného národa hromadu kamení, ale sebrané spisy mu nikdo nevydá," argumentuje komentátor. "Kdo chce, dokáže si Freuda, Pattona či Masaryka připomenout intimnějším a užitečnějším způsobem, než je pouť k jejich kamenným nebo železným nápodobám. Opravdu působivým pomníkem naší doby je dobře udělaná internetová stránky, kritické vydání díla," píše Mladá fronta Dnes.


Mezi čtyřmi českými právnickými školami je nejlepší Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vyplývá to z prvního žebříčku kvality, který před nadcházejícími přijímacími zkouškami připravily Hospodářské noviny. Srovnání vychází z kritérií, jaká používají pro tyto žebříčky například americký týdeník US News & World report nebo britský Guardian. Praha zvítězila především díky své vědecké činnosti a vysílání největšího množství studentů do zahraničí. Má také nejlépe vybavenou knihovnu a nejširší nabídku jazykových kurzů i odborných přednášek v cizím jazyce, uvádí deník. Na druhém místě skončila Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Uspěla především v hodnocení expertní poroty, v níž byli předsedové nejvyšších soudů, ministr spravedlnosti, členové představenstva advokátní komory nebo nejvyšší státní zástupkyně. Třetí byla Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, naproti tomu nejhůře hodnocená byla Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.

Podle Hospodářských novin průzkum upozorňuje i na výrazné slabiny všech škol. Jejich vědecká činnost je omezena na české prostředí, jen velmi zřídka bývá tištěna nebo citována v prestižních světových časopisech. Podle vládní Rady pro vědu a výzkum má tuzemské právo v tomto směru nejhorší výsledky ze všech společenských věd. Fakulty, bez ohledu na kvalitu, mají přitom stále pohodlný nadbytek uchazečů. I nejméně žádaná Olomouc musí dvě třetiny zájemců odmítat, dodává deník.


Klecová lůžka zmizela, děti však trpí, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní zákon o sociálních službách od ledna znamenal nejen zrušení klecových lůžek v ústavech pro mentálně postižené, ale i omezení používání postranic u postelí, na což si rodiče postižených dětí stěžovali ministryni Džamile Stehlíkové. "Můj syn je mentálně na úrovni půlročního dítěte a byl zvyklý na ohrádku. V noci tak padá na zem, jednou si už dokonce zlomil nosní přepážku," cituje deník jednoho z rodičů.