Přehled tisku
Ve spisech ke skartaci bylo skryto na 1600 bývalých agentů vojenské kontrarozvědky, informuje na své titulní straně deník Právo.
Podle článku v roce 2004 tehdy nový šéf Vojenského obranného zpravodajství Miroslav Krejčík dosadil na vedoucí místa služby nové lidi, kteří přišli na to, že s archivními spisy něco není v pořádku a začali je zkoumat. Dva roky trvalo, než byl proces ukončen a spisy, nahromaděné v papírových pytlích, vydaly svědectví. Bylo v nich nalezeno asi 1600 jmen lidí, o nichž se nevědělo, že patřili do struktur vojenské kontrašpionáže. U těch, kteří po listopadu opustili armádu nebo státní správu, to není příliš důležité, připomíná Právo. Ale u těch, kteří lustrační osvědčení potřebují k výkonu funkce a dostali ho kvůli tomu, že jejich jména ležela léta skryta, by lustrace měly být neplatné a oni by měli svá místa opustit. V každém případě to podle mluvčího vojenského zpravodajství Ladislava Štichy představuje bezpečnostní riziko, protože tito lidé měli přístup k citlivým informacím, i když na to neměli právo, cituje deník. Podle mluvčího mohli být také vydíratelní, pokud pracovali například pro sovětské tajné služby, a navíc někteří lidé neoprávněně získali i bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu.
Jak dále uvádí deník Právo, čerstvě zveřejněný dokument vojenského zpravodajství je citlivý i v dalších ohledech. Byla totiž potvrzena existence zakryté agenturní sítě, když se někdejším spolupracovníkům kontrarozvědky podařilo proniknout do struktur porevoluční služby, obsadit klíčové pozice a k inkriminovaným dokumentům celá léta nikoho nepustit.
Stále záhadnému případu rodiny Kláry Mauerové, v níž měl být týrán malý Ondřej a do péče svěřena dívka bez identity, se věnuje Mladá fronta Dnes. Podle ní policisté nejsou si jisti, koho vlastně hledají, protože nyní už tak nesmyslně nevypadá úvaha, že místo třináctileté Anny by ve skutečnosti mohlo jít o čtyřiatřicetiletou Barboru, kterou teď policie také marně hledá. Navíc prý Mauerovi patří mezi příznivce Hnutí Grálu, o němž ale deník nepřináší další podrobnosti, pouze cituje jeho představitele, který odmítá jakoukoliv souvislost případu týraného Ondřeje a záhadné Anny s hnutím.
Politické "výpadky" přitom u pražského primátora nejsou novinkou, připomíná deník. Před dvěma roky například sezval veterány a další osobnosti do Prahy na velkolepé oslavy šedesátého výročí konce války - a sám odjel lézt na nejvyšší vrchol Austrálie a Oceánie v papuánské džungli. Na nejvyšší horu Ameriky zase lezl v době referenda o přistoupení Česka k Evropské unii. Tyto výlety mu však nikdy politicky neuškodily. A nezdá se to pravděpodobné ani nyní, uzavírají Hospodářské noviny.
Podle Lidových novin novým policejním prezidentem zřejmě bude dosavadní náměstek Oldřich Martinů. Ten odevzdal svůj "náměstkovský" služební vůz a už několik dní využívá komfortu spojeného s přidělením luxusnějšího vozu s řidičem. I to by prý mohla být předzvěst jeho jmenování. Dvaačtyřicetiletý Martinů nasbíral ceněné mezinárodní zkušenosti na Policejním prezidiu, kde pracoval v odboru mezinárodní spolupráce, píše deník a dodává, že náměstek má také ideální věk i potřebnou hodnost. Stejnou informaci o blížícím se jmenování Oldřich Martinů policejním prezidentem už v sobotu přinesl ze svých zdrojů i deník Právo.
Podle Hospodářských novin to ale nejsou jediné spory, které ukazují, že Paroubek jen těžko prosadí ve straně velké změny. A také to, že Paroubek nemá ČSSD tak pevně v rukou, jak se ještě nedávno zdálo.
