Přehled tisku

Vlasta Parkanová, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Veteráni už mají nárok na uniformu, informuje deník Právo. Krátce poté, co letos v únoru rozhodl ředitel pražského vojenského velitelství, že válečný veterán Jan Horal nesmí nosit stejnokroj ani při slavnostních příležitostech, totiž ministryně obrany Vlasta Parkanová změnila pravidla.

Vlasta Parkanová, foto: ČTK
"Pro ty, kdo dostatečně vnímají význam symbolů uniforem pro vojenské prostředí, jistě není třeba zdůrazňovat, jak mnoho to pro tyto staré lidi, veterány, znamená," cituje ministryni Právo. Parkanová chystá i změnu dalšího rozkazu, která má umožnit povyšování vojáků ve výslužbě, což se veteránů velmi dotýká. Podle ní to nebude znamenat plošné povyšování, ale "spíše narovnávání historických křivd," uvádí deník.


Jiří Paroubek
Smrtící koktejl pro lidi a ekonomiku. Tak se jeví šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi současná vládní reforma. Má nárok říkat takové věci? - kladou si řečnickou otázku Lidové noviny. Podle jejich komentáře však Paroubek v rámci povolebních jednání v prosinci minulého roku souhlasil s tím, aby si důchodci mohli část povinných odvodů posílat na své účty. Byl pro, aby se jasně deklarovalo, že "bezplatné" léčení má své meze a že se za nadstandard bude připlácet. A přestože omezení sociálních dávek mu dlouhé měsíce znělo jako návrh z jiné planety, v adventu souhlasil s tím, aby se dávky zpřísnily. Paroubek to neříkal rád, pokud ale chtěl do vlády, nemohl mluvit jinak. Záměry tehdy plánované pravolevé vlády byly pro něho přijatelné. Dnes tedy Paroubek nekritizuje jen Topolánka, ale i prosincového Paroubka. A říká lidem, aby ho nebrali tak vážně, až bude zase někdy mluvit o reformách, uzavírá komentář Lidových novin.


ilustrační foto
Lidí bez práce výrazně ubývá. Zároveň však roste tlak na vyšší mzdy, všímají si Hospodářské noviny. Rostoucí ekonomika má hmatatelný dopad na život lidí - nezaměstnanost klesla v březnu na rekordně nízkých 7,3 procenta,. Což je podle čerstvých údajů ministerstva práce nejnižší míra od počátku roku 2004, odkdy se měří novou metodikou. Deník připomíná, že lidí bez práce přitom ubývá trvale. Březen byl už dvanáctým měsícem v řadě, kdy nezaměstnanost meziročně klesla, což nemá v historii obdoby. Ekonomové se shodují na hlavních příčinách příznivého vývoje: hospodářství jede ve vysokých obrátkách, takže pracovních příležitostí je stále víc. Investiční pobídky navíc lákají do země zahraniční firmy, automobilkami počínaje a elektrotechnickými podniky konče. Na březnovém úspěchu se podepsalo i dobré počasí - oživilo stavebnictví i cestovní ruch.

Podle Hospodářských novin ale ani rekordní čísla nezastřou obrovské rozdíly mezi regiony. Pořád platí, že nejvíc šancí na práci nabízí hlavní město. V Praze činila březnová nezaměstnanost 2,6 procenta, na opačném konci tabulky je Mostecko s 18,3 procenta. Potvrzuje se přitom, že tuzemci stále nejsou ochotni se kvůli práci stěhovat. Pokud se přece jen za lepším živobytím vydají, pak jsou to většinou mladí lidé bez rodiny - a míří raději rovnou do zahraničí. Nechuť opouštět domov je však vlastní většině Evropanů. Jen dvě procenta z nich pracují v jiné zemi, než kde se narodili. A to ještě hlavní příčiny stěhování nejsou ekonomické. "Hlavním důvodem je láska - lidé totiž následují do ciziny své partnery. A potom snaha poznat svět a naučit se cizí řeč," cituje deník bruselského komisaře pro zaměstnanost Vladimíra Špidlu.

Klesající nezaměstnanost má ovšem podle Hospodářských novin i svůj rub. Mnohé firmy si stále hlasitěji stěžují, že jim lidé chybí. Hlavně do stavebnictví, strojírenství a zemědělství míří pořád víc cizinců z východu. Zaměstnanci jsou si také vědomi své ceny. Ne všichni sice požadují tak razantní zvýšení mezd jako třeba odboráři automobilky Škoda, ale tlak na růst platů je zřetelný.


Skotka dostala titul za pomoc Čechům, píše deník Právo o Sue Smithové, která předloni na ulici skotského města Arbroath našla zavražděného Čecha Marka. Když se probrala ze šoku, vypsala sbírku pro rodiče oběti. Peníze z ní později čerpali i další Češi - naposledy čtrnáct dělníků postižených tragickým požárem. Smithová, která založila Fond na Markovu památku, za svou činnost loni dostala titul Šlechetný Skot roku.


V Česku právě probíhá masivní výměna řidičských průkazů, akce, která se týká jednoho a čtvrt milionu lidí. Rozsahem tedy něco jako řidičská olympiáda. To už vyžaduje zcela mimořádnou přípravu. Co udělal stát? Nařídil lidem nepříjemnou povinnost, nikomu o tom moc neříkal a teď se ještě diví, že jsou fronty, píše komentář Mladé fronty Dnes. Na tyto příběhy podle autora narážíme zejména tam, kde se občan potkává se státní byrokracií. "Někde ještě existují nesmyslné úřední dny s pracovní dobou, která se přesně shoduje s tou vaší, a když už si odběhnete z práce, trefíte se zaručeně na polední přestávku. V nemocnicích nikdy neskončily ponižující fronty a nepochopitelný systém vyvolávání pacientů, který přežil z dob socialismu," a tvrdí komentátor a dodává: Jakmile nejste zákazník, ale "občan", měníte se na obtížný hmyz, který musí přijít, poníženě si splnit svoji povinnost, nereptat, hlavně nikde neklepat a pak za to ještě poděkovat.

Jako řešení pak autor v Mladé frontě Dnes nabízí výměnu rolí: "To by mohlo být výchovné: z úřadu by vám přišel poštou dopis s přiloženým formulářem a zdvořilým dotazem, kdy je možné si ho vyzvednout. A vy byste odepsali, že příští měsíc po osmé večer. A že se to nestihne? Tak to nemají nechávat na poslední chvíli."


MUDr. Alexandra Horáková ve své ordinaci
Zavedení poplatků u lékaře je nevyhnutelné a logické, konstatuje komentátor Lidových novin. "Především je třeba říci jasně, že bezplatné zdravotnictví je nesmysl. Odvody do pojištění si jej předplácí ti ekonomicky aktivní, za ty ostatní platí stát. Zatím se veškeré platby odehrávaly buď nezákonně, nebo na bázi příplatku za například samostatný pokoj v nemocnici," uvádí autor a pokračuje: "V délce pracovní neschopnosti i počtu návštěv u lékaře jsme v evropském měřítku na špici. I proto je zavedení poplatku 60 korun za den v nemocnici či 90 korun za návštěvu na pohotovosti nejen nezbytné, ale i logické. A přes nepochybnou nepopulárnost i nesporné."

Horší je to podle komentáře Lidových novin s poplatky za recepty na léky. Ne že by na nich bylo něco špatného, jako pobídka zabraňující "sbírání" léků mohou účinkovat. Jsou však mezi námi tací, kteří nemohou užívat zrovna ten "správný" lék bez doplatku. Ti, kromě 30 korun za recept, budou doplácet, přičemž se jim tahle platba nezapočítá do onoho ročního paušálu. Řešením je pro ně jen revizní lékař. Další otázkou je, zda pětitisícový paušál za návštěvy u lékaře a vystavené recepty je správně spočítán. Jestli nebudou někteří důchodci či sociálně slabí poškozeni. I to je třeba dodatečně řešitelné, třeba nějakou dávkou, píše deník. "Nejsmutnější na zdravotnické reformě je to, že se na ní v zákulisí shodnou nejen koaliční politici, ale i sociální demokraté. O nevyhnutelnosti poplatků nepochybuje ani opoziční ČSSD, jejich zavedení v minulosti připustili i pánové Rath a Paroubek. Dnes ale opoziční demagogie vítězí nad rozumem," uzavírá komentář Lidových novin.


"Děti, které se před dvěma lety dostaly na výběrová šestiletá gymnázia, včera zažily další stres z přijímacích zkoušek. Letos poprvé totiž musely absolvovat testy, které mají prokázat, že zvládnou i další čtyři roky studia. Ukládá to školský zákon a za dva roky by se postupové zkoušky měly týkat i studentů osmiletých gymnázií," napsaly ve středu Lidové noviny. Podle nich však většina šestiletých gymnázií nastavila tak přísná kritéria, že žáci "zvenku" v podstatě nemají šanci uspět. Například na pražském gymnáziu Na Pražačce uchazeči skládali testy z celkem devíti předmětů. Na olomouckém gymnáziu Čajkovského zase děti čekal test z češtiny, matematiky a španělštiny. Na běžné základní škole se přitom vyučuje pouze angličtina a němčina, píší Lidové noviny a pokračují informací, že ministerstvo školství s gymnázii souhlasí a plánuje praxi zrušit. Podle mluvčí úřadu Michaely Taschnerové se už připravuje příslušný materiál. Ministerstvo chce, aby postupové zkoušky studentům odpadly už příští rok, uzavírají Lidové noviny.

"Ale (...) ponecháme možnost, aby se do vyšších ročníků gymnázií mohli hlásit žáci ze základních škol a testy projít. Pokud to ale samozřejmě bude kapacita škol dovolovat,"říká Taschnerová k tématu již pro Hospodářské noviny. Podle nich se řada studentů šestiletých gymnázií z očekávaných náročných testů stresovala zbytečně. Některé školy je zrušily. Postupové zkoušky se na víceletých gymnáziích měly konat proto, aby se na tyto školy mohli přihlásit i žáci z devátých tříd základních škol a aby mohli být přijati - na úkor těch méně úspěšných, kteří už na gymnáziu studují. "Zájem deváťáků však byl jen ojedinělý. Obavy gymnazistů, že by neuspěli a jejich místa nahradili studenti ze základních škol, se tak nenaplnily. Zkoušky se proto někde nekonaly," píší Hospodářské noviny a citují například slova ředitelky pražského Gymnázia Budějovická Zdeňky Bednářové: "Byla to zbytečná formalita. Zkoušky jsme nakonec nepořádali." Podle Hospodářských novin se navíc šestiletá gymnázia už také před zkouškami netajila tím, že svoje studenty "zvýhodní". A to především náročnými testy z jazyka či humanitních základů. Žáci z devátých tříd základních škol by tak měli jen malou šanci v konkurenci uspět.