Zlín váhá, jestli se mu vyplatí zápis na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO, všímají si Hospodářské noviny. Město si zaslouží, aby bylo zapsáno v seznamu, protože architektura ještě není tak narušena, ale za nějakou dobu už by mohlo být pozdě, citují noviny sociálnědemokratickou senátorku Alenu Gajdůškovou.
Primátorka baťovského města, občanská demokratka Irena Ondrová ale nechce udělat ze Zlína skanzen. Podle ní by měly objekty místním sloužit a ne je svazovat. Nejde přitom jen o spor dvou političek z konkurenčních stran, učené debaty o zápisu vedou architekti, střet plní první strany regionálních novin, uvádí dále deník. A tak zatímco podle architekta Ivana Bergmanna se Zlín chová ke svému dědictví macešsky, hlavní architektka města Dagmar Nová si myslí, že ryzost původní zástavby je nenávratně pryč, a na seznam památek UNESCO není co zapisovat.
Předmětem úvah je především kolonie takzvaných baťovských domků, z 20. a 30. let minulého století, které tvoří celé zlínské čtvrti. V rekordně krátkém čase vybudoval Baťa město pro padesát tisíc lidí a teoretici architektury dodnes oceňují symbiózu bydlení, továrního areálu a veřejných budov ve funkcionalistickém stylu, jejichž poznávacím znamením je cihlová fasáda.
Vyšetřování 62 let starého zločinu se věnuje deník Právo. Jde o zastřelení pěti německých chlapců v Postoloprtech na Lounsku v červnu 1945. Trestní oznámení podal v Bavorsku pamětník tehdejších událostí a protože ve spolkové republice je zločin nepromlčitelný, německé úřady požádaly českou policii o otevření případu. Jde o zastřelení pěti členů Hitlerjugend, chlapců kolem 14-15 let, kteří opustili sběrný tábor pro sudetské Němce. Měl jim hrozit fyzický trest, některý z velitelů českých strážníků ale vydal rozkaz kluky zastřelit. První vyšetřování v roce 1947 skončilo bez výsledku, když velitelé svalovali vinu jeden na druhého a nikdo nebyl usvědčen, pozdější vyšetřování skončilo v důsledku amnestie nebo promlčení. Deník Právo píše, že podle zkušených kriminalistů bude případ opět odložen.
Nakladatel Martin Vopěnka inspirovaný titulem mistryně světa lyžařky Šárky Záhrobské, vedené otcem takřka od raného dětství, se v Mladé frontě Dnes ptá: Kolik sveřepých rodičů se asi právě v těchto dnech chystá sedřít ze svých dětí kůži ve jménu úspěchu, který je v nedohlednu? Sebelepší příprava nemůže vést k titulu mistra světa bez mimořádného talentu, který tak brzy nelze poznat, i když to Záhrobským vyšlo a bez jejich absolutního nasazení by to vyjít nemohlo. Je ale správné, aby rodič byl nesmlouvavým manažerem svých dětí? Aby dítě zaměřil jediným, podle něj tím správným směrem a od útlého věku znásilňoval jeho osobnost? - ptá se autor a nabízí odpověď: Zběsilá seberealizace skrze dítě čas od času přinese slávu a nakonec i vděk samotného dítěte, častěji však přináší jen stres a slzy, poničené vztahy a nerozvinuté osobnosti mladých lidí, kteří až dodatečně nacházejí, nebo také nenacházejí smysluplné životní naplnění. Dejte svým dětem vizi a cíl, ale také svobodu, uzavírá autor článku v Mladé frontě Dnes.
Profesní sdružení reklamních tvůrců, Creative Copywriters Club, udělilo anticenu Zarach 2006, "za největší nepochopení českých vánočních tradic" Obchodnímu centru Letňany. Podle předsedy klubu Petra Voborského jeho členové na protest odmítají symbolických sto dní po Vánocích vstoupit do prostor centra. Letňany totiž při zdobení svých prostor vsadily takřka výhradně na postavu Santa Clause, jehož figuríny byly v obchodě k vidění v nejrůznějších situacích. Udělení ceny podle Výborského završuje loňskou kampaň Creative Copywriters Clubu proti domestikaci Santa Clause v českých vánočních tradicích. Kampaň, která se má opakovat každoročně, má za cíl zprostředkovat obchodníkům reakce české veřejnosti na takzvané rušivé vánoční elementy.
"Dnes je Popeleční středa, pro křesťany začátek půstu. A pro ty ostatní? No pro ty nic. Protože z toho není žádný byznys," napsala ve středu Mladá fronta Dnes. Podle komentátora se Vánoc i Velikonoc tržní síly zmocnily a nestačí chrlit čokoládové pajduláky, zajíčky, vajíčka a otravnou "pohodu". Popeleční středa je se svým postním mottem "prach jsi a v prach se obrátíš" zatím mezerou na trhu. Pokání a odříkání se jaksi blbě zpeněžuje. "On si s tím však někdo nakonec poradí. A tak přijde: exkluzivní značkový popel přímo z Pompejí, kajícné roucho značky Twiggy z pravých žíní, postní doplňky stravy vybavené certifikáty předních znalců," ironicky uzavírá komentátor Mladé fronty Dnes.
Zatímco většina dvanáctiletých dětí ještě žije ve světě her a pohádek, jednou z největších vášní Ondřeje Čertíka bylo v tomto věku programování. V šestnácti letech pak už svůj volný čas trávil na katedře kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze jako pomocný vědecký pracovník. Dnes je mu dvacet tři let a studuje Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, píší Hospodářské noviny. Ondřejův příběh podle nich není ojedinělý. Podobně nadaných dětí je na základních a středních školách celá řada. Jejich nadání má odhalit i nová soutěž České hlavičky, jejíž vůbec první ročník začal právě ve středu. "Je to obdoba již tradiční soutěže Česká hlava pro osobnosti vědy a techniky. Projekt České hlavičky bude ale zaměřen na středoškoláky, kteří jsou talentovaní v technických a přírodovědných oborech," vysvětlil novinám Vratislav Kopačka z agentury Věda a média, která se podílí na soutěži. Na vítěze čekají desetitisícové odměny i možnost zapojit se do vědy ve výzkumných pracovištích například na vysokých školách.
Jaká je vlastně ta veřejná služba, kterou poskytuje Česká televize? - ptá se komentátor Mladé fronty Dnes. "Hororů, estrád a přiblblých seriálů najdeme na České televizi dostatek. V oblasti veřejného života, občanské společnosti, české politiky, obrazu moderní doby a jejích problémů nenajdeme na České televizi skoro nic. Různé celkem nezajímavé vzpomínky příbuzenstva na Hitlerova architekta Speera Česká televize přinese, českou minulostí se zabývá nepatrně, nesystematicky a povrchně," píše autor. Podle něj televize soutěží se soukromými vysílateli - typem i duchem programu. Ale dostává ze zákona miliardy na to, aby měla program zásadně jiný. Komentáro připouští, že jsou zde i jednotlivé kvalitní, případně originální nebo výjimečné pořady, ale celkové ladění programu České televize vypadá jako u soukromníků. "Nebo, řekněme potměšile, jako by ten program řediteloval někdo z Lidových milicí. A on ho také řediteluje," uzavírá komentátor Mladé fronty Dnes.
Čeští vězni se zřejmě budou muset připravit na mnohem tvrdší režim. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce totiž prosadit novelu zákona, která by měla skoncovat s lelkujícími vězni vyhýbajícími se práci, napsal ve středu deník Právo. Zatímco v českých káznicích je asi 13 tisíc práce schopných vězňů, pracuje jich asi jen necelých 7 tisíc. Denní náklady na vězně přitom dosahují částky 900 korun. Novela by měla snížit možnost vězňů práci odmítnout. Deník cituje mluvčího ministerstva spravedlnosti, podle něhož se s pravidelným pracovním režimem setká nemalý počet vězňů poprvé. Ministr věří, že do konce letošního června bude pracovat 60 procent práce schopných vězňů, což je běžné v ostatních zemích Evropské unie.
Kardinál Miloslav Vlk v katedrále sv.Víta, foto: ČTK
Kardinálovi Miloslavu Vlkovi velmi vadí, že o odebrání katedrály svatého Víta v Praze rozhodoval na Nejvyšším soudu bývalý člen KSČ. "Nás překvapuje, že o tom rozhodují bývalí komunisté, kteří soudili v totalitě. To budí rozpaky. Pro církev i tento stát je neudržitelné, aby demokratický stát hájil nesprávnosti, které dělal komunistický režim,"řekl Vlk deníku Mladá fronta Dnes. Soudce František Ištvánek, který verdikt o katedrále vydal, novinám potvrdil, že byl před rokem 1989 čtyři roky členem komunistické strany. Nevidí však důvod, proč by měl být kvůli tomu považován za podjatého.
