Přehled tisku
V českém tisku se sešlo několik příběhů známých lidí, kteří si pravděpodobně zadali s minulým režimem.
Expremiér Tošovský spolupracoval s StB, uvádí na své první straně Mladá fronta Dnes. Bývalý dlouholetý šéf České národní banky a předseda vlády z roku 1998 se podle deníku stal spolupracovníkem komunistické tajné služby v roce 1986 z titulu své funkce poradce předsedy Státní banky československé. "Součinnost s ním bude bez problémů. Má nezbytnou odbornou kvalifikaci, chápe význam této součinnosti pro SBČS a československou ekonomiku a má o tuto práci zájem," napsal údajně o Tošovském jeho řídící důstojník. Tošovského jméno se v seznamech spolupracovníků StB neobjevilo; neprošel řízením, během kterého by spolupráci musel podepsat, pro styk s StB ho totiž předurčovala jeho funkce v bance, píše Mladá fronta Dnes. Tošovský nyní žije ve Švýcarsku, kde šéfuje Institutu pro finanční stabilitu.
Tentýž deník se věnuje i případu písničkáře Jaromíra Nohavici, v současnosti nejprodávanějšího českého zpěváka. Kauzu otevřely už sobotní Lidové noviny: Nohavica podepsal v lednu roku 1989 petici, která požadovala propuštění Václava Havla z vězení. A vzápětí udal policii lidi, kteří mu ji k podpisu přinesli, napsaly noviny. Už dosud bylo známo, že v létě 1989 Nohavica vyprávěl Státní bezpečnosti o své návštěvě Vídně, kde se setkal s Karlem Krylem. Teď archivy vydávají svědectví o udáních, která směřovala i k osobám žijícím v tehdejším Československu, napsaly v sobotu Lidové noviny. Podle nich Nohavica hodlá letošní rok věnovat propátrání svého osobního archivu a pokusu o popsání událostí 80. let.
Pondělní Mladá fronta Dnes pak dodává, že zpěvák na své internetové stránce odmítá, že by někoho udal. Tajným policistům podle svých slov neřekl nic, co by už nevěděli.
"Ředitel České televize Jiří Janeček by měl odejít. Zároveň by bylo záslužné, aby vrátil statisícové prémie, které mu nedávno nadělila Rada ČT. Důvod je zřejmý: buď je pan ředitel lajdák, anebo o skutečnosti, že jeho náměstek a dlouhodobý známý František Lambert byl milicionář, dobře věděl a záměrně se ji spolu s ním pokoušel tajit. Obojí je hodně špatné," píše pak v komentáři Hospodářských novin autor Jan Macháček. "Nebýt agent StB, nebýt příslušník StB, nebýt vysoký funkcionář KSČ nebo příslušník Lidových milicí - to jsou v České republice zcela srozumitelné, známé a zákonem dané předpoklady pro vykonávání vysokých funkcí ve státní správě a také v České televizi," dodává pak komentátor.
Dříve totiž mohli o majetkových poměrech politiků informovat novináři, teď jim ale hrozí pokuta až sto tisíc korun. Nová podoba zákona o střetu zájmů veřejným činitelům sice ukládá přiznat přírůstky majetku ve funkcích či dluhy a hypotéky, ale zakazuje je dále zveřejňovat, připomíná Právo.
Inspirace první republikou? Raději ne - komentují Hospodářské noviny návrh ústavního zákona, podle kterého by zákonodárci mohli přijít o svůj mandát, pokud opustí stranu, za niž byli zvoleni. "Inspirovali jsme se první republikou. Tehdy poslanci o mandát přijít mohli, a principy demokracie to nenarušovalo. My bychom navíc chtěli, aby byly zvláštním zákonem přesně stanoveny důvody, kdy by se strany na Nejvyšší správní soud mohly obrátit," cituje deník jednoho z předkladatel návrhu, komunistického poslance Stanislava Grospiče. Návrh, k jehož schválení je nutná ústavní většina 120 poslanců, ve sněmovně mnoho šancí nemá, píše deník a dodáva, že za nesmyslný ho považuje i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "To je absurdní. Tehdejší praxe byla krajně nedemokratická," citují Hospodářské noviny Rychetského slova z nedávného rozhovoru pro tento list.
Podle historiků si ale současní politici první republiku i chování svých předchůdců až příliš idealizují. "Politická kultura byla možná ještě nižší. O veškeré politice rozhodovaly stranické sekretariáty. Na čem se dohodla parlamentní pětka, to platilo. Parlament byl jen fasádou, vše bylo dojednáno předem,"řekl novinám historik Jan Rychlík z Filozofické fakulty UK. První republika měla také své aféry. "Dostávaly podobná jména jako nyní - lihová aféra, uhelná, železniční aféra. Jednalo se o velké aféry, které prakticky nikdy nebyly došetřeny," dodává ve svém vyjádření pro Hospodářské noviny historik Národního muzea Martin Sekera.
České republice prý paradoxně přitěžuje i její prvenství ve vztahu k památkám UNESCO: "v poměru ke své rozloze vlastní vůbec nejvíce památek zapsaných na seznamu. Ani Řecko, Francie či Egypt nejsou tak úspěšné," píší Lidové noviny. Obecný trend mezinárodní organizace podle jejich článku směřuje jinam - chce na seznam získat více míst mimo Evropu a další tradiční regiony.
Boj proti kouření je boj proti svobodě - to je název článku prezidentova mluvčího Petra Hájka v Hydeparku Mladé fronty Dnes. "Je určitě regulérní, pokud někomu tabákový kouř vadí, aby stát, převládne-li ve společnosti taková potřeba, zvyšoval komfort občanů například legislativním oddělením kuřáckých a nekuřáckých 'společných prostor' a umožnil nekuřákům izolovat se. Pak by ovšem musel tuto věc definovat jako veřejný zájem a postarat se také například finančně o to, aby majitelům restaurací a podobných zařízení, kde by k technickému oddělení došlo, byly nutné investice sanovány z veřejných rozpočtů," píše Hájek. Podle něj ale ve svatém tažení za "zákaz všeho", za totální regulaci všech oblastí našeho života, jsou protikuřácké obstrukce pouze tím z více viditelných bitevních polí ve všeobecné levičácké válce proti všem formám individuálních svobod, proti svobodě jako principu, tvrdí mluvčí prezidenta republiky v komentáři pro Mladou frontu Dnes a uzavírá:
"Výmluvným vykřičníkem je příklad střední školy v belgickém Ostende, kde studenti-kuřáci byli donuceni nosit odpuzující "odznaky provinění" na svých šatech. Teprve vlna odporu, která připomněla doby, kdy jiní "škůdci lidstva" museli nosit na kabátech obdobné odznaky v podobě Davidovy hvězdy, způsobila, že "program" byl utlumen. Prostě svazáci v Ostende tentokrát v symbolickém obsahu přestřelili. Nikoli však v principu. Ten pouze opět svlékli do naha," píše Petr Hájek.
Svitavská firma Energo-Pro, která za 5,6 miliardy korun zprivatizovala významnou část gruzínské energetiky, má v zemi další plány. Chystá se tam postavit vodní elektrárnu, informují pondělní Hospodářské noviny. Do její stavby chce vložit kolem sta milionů dolarů, což představuje přes dvě miliardy korun. Zástupci společnosti nemají zatím jasno, zda stavět jeden větší zdroj, nebo několik menších. Firma, která vlastní v České republice dvanáct malých vodních elektráren, tři energetické kaskády v Bulharsku a dvě nové elektrárny staví v Turecku, je dnes největším zahraničním investorem v Gruzii, dodávají Hospodářské noviny.
