Přehled tisku
Lidovecký předseda Jiří Čunek se podle komentářů pátečního tisku při vysvětlování aféry s půl milionem korun na bankovním účtu zaplétá a ztrácí věrohodnost. Stále více prý vystupuje na zřetel podobnost jeho kauzy s aférou Stanislava Grosse, kterého kličkování kolem 900.000 korun stálo místo předsedy vlády.
Podle Lidových novinČunek kličkuje, mlží a vůbec se nezdá, že by do případu chtěl vnést světlo. "Veřejně sliboval, že si některé odpovědi nechá pro mandátový a imunitní výbor, avšak na dotaz po původu peněz senátorům opět řekl, že si nevzpomíná," připomíná autor. Podle něj se Čunek "chová velice lehkomyslně, i v tom je Grossovi nápadně podobný".
Helena Třeštíková odstoupila z funkce ministryně kultury podle pátečního vydání Mladé fronty Dnes a Práva proto, že na ni znovu vyvíjela nátlak bývalá poslankyně ODS a nynější poradkyně premiéra Mirka Topolánka Kateřina Dostálová. Podle Práva Třeštíkové natvrdo řekla, že jejím blízkým spolupracovníkem musí být bývalý náměstek resortu František Formánek, který podle pátečních Lidových novin na ministerstvu minimálně ve dvou případech kontroverzně prosadil místo památek hypermarkety.
Třeštíková už dříve odmítla návrh premiéra, aby se Formánek stal jejím prvním náměstkem, a oznámila, že v případě dalšího nátlaku podá demisi. Úřad vlády ve čtvrtek vydal prohlášení, podle něhož premiér ani nikdo z premiérova okolí nevyvíjel nátlak na to, aby se Formánek dostal do vedení ministerstva.
Opakovaný tlak potvrdil i manžel Třeštíkové Michael. "Ta situace neměla jiné řešení než demisi. Týden předtím prohlásila, že nechce určité věci dopustit, a stejně jim nedokázala zabránit. Je to pro ni přirozeně velké zklamání. Tu funkci nebrala jen tak pro legraci. Chtěla v resortu něco dokázat,"řekl Třeštík. Podle Formánka jsou řeči o tom, že za odchodem Třeštíkové je jeho osoba, pouhé báchorky. "Rozhodně není pravda, že by tím pravým důvodem mohla být moje osoba,"řekl Lidovým novinám Formánek. Paradoxní přitom podle tisku je, že sama Dostálová ještě jako poslankyně kritizovala tehdejšího ministra kultury Vítězslava Jandáka z ČSSD za to, že si vzal Formánka za náměstka, i když měl dluhy z podnikání.
Kateřina Dostálová ale v pátek prohlásila, že na ministryni kultury Helenu Třeštíkovou žádný nátlak nevyvíjela. Informace tisku, podle nichž ji nutila k tomu, aby se jejím blízkým spolupracovníkem stal František Formánek, nejsou podle ní pravdivé. Řekla to ČTK. Bývalá poslankyně ODS Dostálová ČTK řekla, že v úterý se s Třeštíkovou sešly, Formánka jí ale nenutila. "Kategoricky to musím odmítnout. Na paní Třeštíkovou jsem nikdy nevyvíjela jakýkoli nátlak v tom slova smyslu, aby pan Formánek byl její blízký spolupracovník či její náměstek," uvedla. Dodala, že se jí tato věc velmi dotýká, protože se s Třeštíkovou zná řadu měsíců a váží si jí. S ministryní prý v úterý hovořily například o tom, co politika obnáší, co "to je za řemeslo", o tom, s čím se třeba Dostálová ve své bývalé pozici poslankyně setkala. "Nebylo tam absolutně nic o nátlaku," dodala.
Lidové noviny uvedly, že mají k dispozici dva dokumenty, podle nichž Formánek vetoval rozhodnutí památkářů a rozhodoval v jejich neprospěch - a vždy ve prospěch firem, které chtěly stavět hypermarkety. První případ se podle Lidových novin týkal žatecké bývalé papírny, která se měla stát chráněnou památkou. Formánek prý prosadil, že se tak nestane, což vyhovovalo majiteli, který ji chtěl zbourat a postavit tam hypermarket. Papírny zatím stojí, město se s firmou podle Lidových novin dokázalo nehledě na Formánkovy aktivity dohodnout. Druhý případ se podle deníku odehrál v Přerově, kde si majitel památkově chráněného spolkového domu zvaného oficiálně Trávník (místní říkají Komuna) přál chátrající památku zbourat a vybudovat obchodní centrum. Účastníci řízení včetně zástupců firmy, města, kraje i ministerstva a památkářů sice rozhodli, že objekt má být chráněnou památkou i nadále, a zbourat se tedy nemůže. Do věci se ale podle Lidových novin vložil Formánek, objekt loni 13. července navštívil a sepsal protokol, podle něhož už Komuna nadále chráněnou památkou být nemá. V rozhodnutí ministerstva kultury podle Lidových novin doslova stojí, že ministerstvo "především na základě místního šetření ze dne 13. 6. 2006 dospělo k názoru, že předmětná věc objektivně nemůže vykazovat znaky kulturní památky".
Zatímco v polovině devadesátých let měla byt v osobním vlastnictví pouze dvě procenta domácností, v roce 2005 jich bylo už 18 procent. Zvýšil se i počet majitelů rodinných domků a naopak výrazně klesl počet rodin v nájemních bytech. Ještě v roce 1995 v nich žilo 40 procent domácností, v roce 2005 takových rodin bylo již pouze 25 procent. Podle analytika Davida Marka však za investicemi do vlastního bydlení nestojí jenom rostoucí životní úroveň, ale hlavně skutečnost, že v Česku nefunguje tržní nájemné.
Přesto se ekonomové shodují, že se v Česku žije mnohem lépe než před deseti lety. Svědčí o tom také rostoucí poptávka po elektrických spotřebičích. "Poptávka po elektronice nejenom každoročně stoupá, ale lidé si kupují technicky lepší, a tedy i finančně náročnější spotřebiče,"říká šéf jednoho z elektronických řetězců Pavel Sláma. Stejně razantně Češi podle ČSÚ pronikají i do světa počítačů a internetu. Zatímco krátce po revoluci měla doma osobní počítač jen dvě procenta domácností, v roce 2005 jich už bylo 42 procent. Česko však stále v tomto směru zaostává za průměrem zemí Evropské unie.
Čechům stále hodně chybí k dosažení takové kvality života, jakou mají Němci, Rakušané nebo Francouzi. Přesto Česko patří k zemím s nejnižší mírou relativní chudoby v Evropě. "U nás je pod hranicí chudoby, která činí 60 procent nejběžnějšího příjmu ve společnosti, jen osm procent obyvatel. Přitom průměr starých zemí EU je 15 procent a průměr nových dokonce 16 procent lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby," uvedl profesor sociologie Martin Potůček.
Z průzkumu ČSÚ lze také vyčíst negativní údaje o vybavenosti domácností. Podle nich nemá v Česku zhruba 200 tisíc lidí koupelnu, 250 tisíc postrádá splachovací záchod a 300 tisíc lidí žije bez televize. Bez automatické pračky se musí obejít přibližně půl milionu obyvatel.
Žalobce Radek Klvaňa ve čtvrtek podal na pražský městský soud novou žalobu proti 26 pachatelům loupeží z gangu okolo Davida Berdycha a elitních policistů. Prvoinstanční soud nedávno uznal vinnými v největším případu organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky celkem 32 členů gangu. Konstatoval, že zločinná spolupráce Berdychova gangu s elitními policisty skutečně fungovala. Policie nyní nově posílá před soud dalších 11 údajných gangsterů, píše páteční Právo.
"Mezi obžalovanými jsou i Berdych, Radek Trumpeš a dalších 13 pachatelů, které už nepravomocně odsoudil středočeský trestní senát. K tomuto počtu přibylo 11 obžalovaných, kteří středočeským senátem souzeni nebyli. Obžaloba zahrnuje 14 trestných skutků,"řekl Právu Klvaňa. Mezi nově obžalovanými již prý není žádný policista.
Rozsáhlý gang podle obvinění páchal trestnou činnost v letech 1995 až 2001, jeho členové se údajně obohatili o desítky milionů korun. Kromě únosů a vydírání bohatých podnikatelů, přepadání kamionů při fingovaných dopravních policejních kontrolách byla v souvislosti s gangem prověřována i podezření z vražd. Kauza je přitom zcela ojedinělá propojením podsvětí s elitními detektivy, kteří měli u policie s organizovaným zločinem bojovat. Místo toho prý ale gang díky napojení na policisty využíval při páchání trestné činnosti znalostí policejní taktiky, používal policejní výstroj, výzbroj a padělané doklady.
Údajný heparinový vrah Petr Zelenka, který se přiznal k osmi vraždám v havlíčkobrodské nemocnici, se svěřil svému knězi, že si není jistý, kolik lidí prý vlastně zabil. Píše to Mladá fronta Dnes. Znalecká komise ministerstva zdravotnictví nyní k osmi vraždám přiřadila dalších pět chorobopisů pacientů, kteří zemřeli za podivných okolností.
Zelenku pravidelně ve vazbě navštěvuje kněz Církve adventistů sedmého nebe Petr Kobiela. "Kdo teď zjistí, kolik lidí má vlastně na svědomí, když on sám to neví? On je ve stavu, kdy je schopen se přiznat k čemukoliv,"řekl Mladé frontě Dnes kněz. Podle něj to může znamenat i to, že obětí mohlo být ve skutečnosti naopak méně. Kobiela má totiž prý obavy, že mu policie "přišije" i ta úmrtí, která budou sporná. Zelenka údajně trpěl depresemi a byl už úplně závislý na lécích proti nim. "Když si spočítáte, co všechno denně spolykal za prášky, aby vůbec mohl jít do práce, tak se není co divit, že si ani nepamatuje, kolik těch lidí bylo," míní kněz.
Zelenka pacienty údajně usmrcoval lékem heparin, který omezuje srážlivost krve. Zemřeli tak na krvácení. Policie Zelenku viní z osmi vraž a devíti pokusů o vraždu. V případě prokázání viny mu hrozí doživotní trest. Jeho obhájce Jan Herout chce obhajobu postavit na tom, že Zelenka je duševně nemocný. Podle něj nemohl ovládnout nutkání podat heparin. Zelenku zkoumají psychiatři, psychologové a další odborníci. Znalci také zjišťují, zda by údajné Zelenkovy oběti zemřely i bez podání heparinu.
