Přehled tisku
Deníky komentují vyjednávání o nové vládě a to, jaký vliv na ně bude mít sobotní zvolení Jiřího Čunka předsedou KDU-ČSL.
Redaktor Lidových novin ke zvolení Čunka lidoveckým předsedou poznamenává: "Do čela jedné z důležitých českých politických stran se v zoufalé snaze jejích členů zabránit vlastnímu zániku dostal člověk, který není ani nalevo, ani napravo, ani ve středu, protože bude tam, kde to bude zrovna výhodné. Strašidlo populismu obcházející střední Evropou dorazilo do Česka. Andrzej Lepper, Ján Slota, István Csurka. Jiří Čunek, seznamte se," píše autor.
Komentátor Mladé fronty Dnes se vrací k vystěhování převážně romských rodin neplatičů nájemného ze Vsetína v době, kdy v jeho čele stál Čunek jako starosta. "Zatímco bílí poplácávají pana Čunka po ramenou, Romové jsou většinou rozhořčeni. Nejsou však zatím dostatečně organizovaní, aby jejich rozhořčení našlo správný výraz," píše autor s tím, že "Čunkovo z krátkodobého hlediska šikovné řešení se z delší perspektivy může ukázat jako tragické".
V komentáři v Hospodářských novinách charakterizuje Jiřího Čunka politolog Lukáš Valeš jako věcného, realistického a středového politika. O Čunkově věcnosti podle Valeše svědčí dosavadní kariéra ve funkci starosty. Realismus je prý vidět z toho, že Čunek odmítl vládu založenou na přeběhlících a vrátil se k tradiční lidovecké politice jazýčku na vahách. Čunkovu středovost Valeš vidí v jeho sociálním cítění, "ovšem jen pro lidi, kteří žijí podle společensky uznávaných pravidel". Další charakteristikou je podle Valeše Čunkova novost a neokoukanost. "Zdá se tedy, že lidová strana touto volbou může jen vydělat a získat pro voliče čitelnější a atraktivnější tvář. S trochou nadsázky také můžeme konstatovat, že právě Jiří Čunek se zdá konečně být důstojným nástupcem Josefa Luxe."
Další komentátor Lidových novin si všímá změny v přístupu ČSSD k vyjednávání o vládě. "Náhlé vzplanutí pro kompromis je ošklivě řečeno jen obrazem toho, že momentálně si Jiří Paroubek bez Mirka Topolánka ani ruce neumyje," domnívá se autor.
Komentátor Hospodářských novin píše, že podaří-li se premiérovi a předsedovi ODS Topolánkovi přetavit všechny plány do funkčních zákonů, bude se chlubit na české poměry velmi reformním kabinetem. "Ale to je spíš k pláči než ku potlesku: jen obnažuje politickou bídu. Normální vlády v posledních dvanácti letech mnoho nevládly, zejména proto, že byly slabé a rozhádané. Teď vzniká vláda velmi nenormální, leč na evropské poměry s programem úplně obyčejným. Mimořádný výsledek, mimořádná krize nabízely i mimořádnou šanci - a tu jsme zmarnili. Chystaná dohoda ani náznakem neřeší příčiny, technické ani principiální, volebního patu," myslí si autor. Češi podle něj potřebují širokou megakoalici k tomu, aby zemi někdo obyčejně vládl. "Jak širokou koalici potřebují na to, aby se z takové politické bídy konečně dostali?" uzavírá komentátor.
"Bylo to mezi čtyřma očima, tak to nemohu dokázat, ale bylo to tak. A neříkal mi to Stanislav Juránek," zdůraznil Kasal, že si tím nevyřizuje účty s novým místopředsedou strany, s nímž měl na sjezdu tvrdý konflikt. Juránek Kasala a lidoveckého poslance Ladislava Šustra podezříval, že ho chtějí "fyzicky zlikvidovat".
Podezření z účelového trestního stíhání v kauze Nomura by se mělo řádně vyšetřit. V komentáři úterních Lidových novin to píše zástupce šéfredaktora týdeníku Euro Pavel Páral. Podle něj je také třeba zvážit, zda je český trestně právní systém proti účelovým zásahům do obchodních sporů odolný. Vysocí státní úředníci opakovaně a zcela jednoznačně uvedli, že důvodem pro rozhodnutí vlády pověřit ministerstvo financí, aby požádalo prezidenta o milost pro stíhané manažery Nomury, byla skutečnost, že se objevily dokumenty naznačující, že tvrzení banky o účelovém stíhání jejích manažerů by mohlo být oprávněné, připomíná Páral. Podle komentátora je na pováženou, že se od prvního výskytu podezření z nezákonného ovlivňování trestního řízení nezabývají příslušné orgány policie. Určitě by pak měla konat nejvyšší státní zástupkyně, protože z již zveřejněných dokumentů mohla a měla nabýt podezření, že mohl být spáchán trestný čin. "Vyšetření těchto podezření je totiž více než žádoucí. Jsou stíháni cizí státní příslušníci, kteří ve své vlasti požívají bezúhonné pověsti a dobrého postavení. Pokud by se prokázalo, třeba i později, například před Evropským soudem pro lidská práva, že jde o stíhání dané politickým nátlakem, měla by celá kauza nepochybně i diplomatický dosah," uzavírá komentátor.
Česká národní banka skončí v letošním roce po loňském zisku opět ve ztrátě. Ta by se měla pohybovat okolo 48 miliard korun. Šlo by o druhou největší ztrátu v historii banky, větší dosáhla jen v roce 2004, kdy přesáhla 50 miliard korun. Důvodem ztráty je posilující koruna. Ve svém úterním vydání to napsala Mladá fronta Dnes. Ke konci listopadu měla centrální banka na kontu minus 48 miliard korun. "V případě, že v prosinci nedojde k posílení či oslabení domácí měny, lze ke konci roku očekávat ztrátu zhruba ve stejném řádu jako ke konci listopadu,"řekl Pavel Zubek z tiskového oddělení ČNB. Na vině je posilující koruna, která v posledních měsících lámala jeden rekord za druhým jak vůči euru, tak vůči dolaru. ČNB totiž drží devizové rezervy převážně v eurech a dolarech. Pokud koruna během roku posiluje, devizové rezervy banky v přepočtu na koruny ztrácejí na hodnotě a promítají se do ztráty banky.
Za všechna předchozí léta dohromady už národní banka prodělává 106 miliard korun. Úkolem ČNB je ale starat se o inflaci, úroky a kurz, a ne ovlivňováním kurzu vydělávat. Přesto by se minimálně v době, kdy bude Česko měnit koruny za eura a ČNB předá své hlavní zbraně Evropské centrální bance, mělo zvážit, co s účetními ztrátami banky, píše Mladá fronta Dnes. "Máme plán, jak si na tyto ztráty v budoucnu vydělat," uvedl Zubek. Plán spočívá zjednodušeně řečeno v tom, že centrální banka má v pasivech peníze v oběhu, které nenesou žádný úrok. Na druhé straně bilance, v aktivech, má hlavně devizové rezervy, které jsou úročené. To znamená, že kdyby kurz neposiloval, banka by vydělávala. Ekonomové nicméně očekávají, že vůči euru bude koruna posilovat i v příštích letech, připomíná Mladá fronta Dnes. Pravděpodobnější záchranou pro hospodaření banky tak může být hlavně kurz k dolaru. Ten zachránil výsledek i loni, kdy skončila banka po pěti letech v plusu dvacet miliard.
Právo rovněž píše, že základní hrubá měsíční mzda poslance a senátora se od příštího roku zvýší z 57.600 na 61.400 korun. Právo připomíná, že poslanci mají navíc ještě nedaněné náhrady ve výši 23.000 až 34.000 korun měsíčně. Právo dále uvádí, že hrubá měsíční mzda předsedy Poslanecké sněmovny a premiéra se z nynějších 154.600 korun zvýší od příštího roku na 164.900 korun, místopředsedy sněmovny a ministra ze 109.800 na 117.200 korun a plat prezidenta republiky, který se nedaní, vzroste ze 191.900 na 204.700 korun.
