Přehled tisku
Kandidát na předsedu KDU-ČSL Jiří Čunek chce podle středečních Lidových novin změnit usnesení, které jeho straně zapovídá spolupráci s komunisty. Tvrdí, že je nejasné; podrobněji prý své výhrady vyloží až na volebním sjezdu v Brně. Usnesení by se nicméně úplně rušit nemělo, míní.
Naopak úřadující šéf strany Jan Kasal je přesvědčen o tom, že je lidovecký závazek zcela jasný. Kasal si také nedávno vynutil podpis všech poslanců, kteří se zavázali, že zářijový slib strany platí a nebudou ho zpochybňovat. KDU-ČSL se tehdy zavázala, že "nebude účastna ve vládě, která by se opírala o hlasy komunistů, ani takovou vládu nebude tolerovat, ani jakkoliv podporovat".
Úvodník středečních Lidových novin oceňuje, že se studenti soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého v Praze ozvali proti nainstalování kamer do tříd. Kamery se ve škole objevily o víkendu, kvůli protestu studentů a petici, kterou žáci řediteli předali, však nebyly v pondělí v provozu. Po jednání s rodiči nechal ředitel školy kamery ze tříd demontovat. Zůstaly jen na chodbách, kde údajně nikomu nevadí.
Podle autorky sloupku je dobře, že se studenti ozvali proti tomu, co jim vadilo. "V dobách normalizace by si člověk něco takového těžko mohl představit," připomíná. Lidé byli podle komentátorky především zvyklí na to, že o ničem nerozhodují a rozhodovat nemohou. "Téhle mentality se ale naše společnost potřebuje zbavit," píše. Kdo se neozve, nesmí se podle autorky glosy divit, že s ním mocní budou "takříkajíc vytírat podlahu".
Případem se chce v nejbližších dnech zabývat Česká školní inspekce, která považuje používání kamer na školách za diskutabilní. Jejich instalování v pondělí kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Systém měl podle ředitele pomoci eliminovat případné patologické jevy, jako je šikana, pomoci měl také při objasnění možných úrazů. Jejich prostřednictvím hodlal také zjišťovat, zda studenti a pedagogové docházejí včas na vyučování. "Komenský to řešit nemusel, musel by si najmout spoustu rychlých kreslířů, jako jsou ti v soudních síních, kam fotograf nesmí. Ale věděl by, že škola hrou končí tam, kde už tak dost stresované děti musí skládat stejné účty nejen stejně stresovaným pedagogům, ale i skleněnému oku kamer," stojí v poznámce Mladé fronty Dnes.
Od září vydávají úřady nové biometrické pasy, do nichž se údaje o dětech zapisovat nesmějí. Pro malé děti vyžaduje zákon vlastní cestovní doklad s fotografií, který platí jeden rok. Nová pravidla zavedl Langerův předchůdce v čele ministerstva František Bublan.
Na potřebě upravit bodový systém postihu řidičů se již ve sněmovně shodly kluby ODS, ČSSD a KSČM. Informuje o tom středeční Právo. Podle deníku je tak prakticky jisté, že poslanecký návrh novely silničního zákona parlamentem projde. Občanští demokraté v říjnu ve sněmovně neuspěli s návrhem změnit podobu bodového systému. Výhrady měli k návrhu poslanci téměř všech ostatních stran. Většinou se shodli na tom, že jakékoli zmírnění nastavených parametrů by mohlo vést k destrukci celého systému. Sněmovna tehdy vrátila ODS návrh k přepracování. V prosinci by se dolní komora měla novelou zabývat v opakovaném prvním čtení.
Odstupující ministr dopravy Aleš Řebíček Právuřekl, že se návrh rozhodli detailně projednat s poslaneckými kluby a ponechat v předloze jen ty věci, na kterých bude shoda napříč politickým spektrem. Dohodli se také na tom, že půjde o "technickou, a ne politickou novelu". K předem dohodnutým změnám tak ve druhém čtení nepřibudou žádné další pozměňovací návrhy, píše list. ODS už podle Práva například nebude prosazovat zvýšení hranice pro odnětí řidičského průkazu z dnešních 12 na 18 bodů. Řada poslanců to totiž považuje za nepřijatelné změkčení.
"Aby byl systém spuštěn od 1. ledna 2007, vzal na sebe stát v rozporu se smluvními podmínkami zásadní riziko společnosti Kapsch spočívající v povinnosti rakouské firmy obstarat stavební povolení a kolaudační rozhodnutí pro části systému," uvádí se v dokumentu vlády s tím, že stát tím pádem převzal i odpovědnost za škody, které na systému vzniknou, a nebude moci uplatňovat vůči společnosti Kapsch žádné pokuty. "Stát nemá pro převzetí systému k dispozici kolaudační rozhodnutí a výsledek pilotního provozu, nemá se tudíž oč opřít při svém rozhodování, zda systém převzít či nikoli," píše se v dokumentu. Kvůli tomu, že ministerstvo pozdě připravilo novelu zákona, která umožní výběr mýtného, nabude smlouva o mýtném účinnosti až na začátku příštího roku. Podle právníků oslovených Hospodářskými novinami by v takovém případě Kapsch vůbec neměl stavět.
Harmonogram budování mýtného se přitom zřejmě dostává do časového skluzu. Pro zpoplatnění silnic nižších tříd se proto nyní uvažuje o využití satelitní technologie, která by měla doplnit původní mikrovlnnou. Ministerstvo dopravy již údajně jednalo s italskou společností Autostrade, která se tendru na mýtné rovněž zúčastnila a jeho výsledek napadala u antimonopolního úřadu, soudu i Evropské komise. "Jednalo se o informativní schůzku, kde byli zástupci Autostrade dotázáni, zda by byli schopni se na druhé etapě podílet," citují Hospodářské noviny nejmenovaný zdroj.
Riziko podle vládního materiálu představuje pravděpodobné pokušení společnosti Kapsch zjednodušit testování systému vzhledem k časové tísni, případně zkoušení jednotlivých nedokončených bran paralelně s pilotním provozem. Kvůli dodatku se mimo hru také dostalo Ředitelství silnic a dálnic, tedy instituce, která má být ze zákona provozovatelem systému, napsaly Hospodářské noviny.
Důvod zvýšeného zájmu je podle policistů jasný - stojí za ním plakátová náborová kampaň. Plakáty s heslem "Hledám parťáka", na nichž je vždy vyfotografován jeden policista a místo druhého jen bílá silueta, rozmístila najatá agentura na 2500 místech v 280 městech po celé republice. "Jednáme ještě o spolupráci s televizemi. Vstříc nám vyšel už třeba pražský dopravní podnik a reklamy jsou i na internetu," dodal Tichý. Celá dvouměsíční kampaň za necelé dva miliony korun má za cíl přilákat k policii 1700 nových strážců zákona. Limit tak má již nyní téměř splněn.
Policie ale řeší problém zcela opačný - vytčený cíl přijmout 1700 lidí je hodně optimistický. Takový počet policistů chybí totiž už nyní. Navíc se počítá s tím, že kvůli novému služebnímu zákonu během příštího roku z bezpečnostního sboru odejde čtyři až pět tisíc policistů, připomíná deník. "Zprávy o odchodu policistů mohou být také jedním z důvodů, proč se k policii hlásí tolik lidí - je to synergický efekt," míní policejní psycholog Radek Ptáček.
