Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ministerstvo financí připravuje širší definici takzvaného sociálního bydlení, na které by i po roce 2007 platila stávající výjimka nižší daně z přidané hodnoty. Nové byty by tak nemusely zdražit o statisíce. S odvoláním na ministra financí Vlastimila Tlustého o tom informuje Mladá fronta Dnes.

Ministerstvo financí připravuje širší definici takzvaného sociálního bydlení, na které by i po roce 2007 platila stávající výjimka nižší daně z přidané hodnoty. Nové byty by tak nemusely zdražit o statisíce. S odvoláním na ministra financí Vlastimila Tlustého o tom informuje Mladá fronta Dnes. Nyní platí pro stavby související s bydlením pětiprocentní sazba DPH, kterou je ale možné uplatňovat jen do konce roku 2007. Poté se podle pravidel EU bude nižší sazba vztahovat jen na výstavbu bytů a obytných domů, pokud bude přítomen sociální aspekt. Běžná sazba DPH je 19 procent. Cílem nové definice sociálního bydlení je, aby výstavba bytů v ČR nezdražila. Předchozí vláda Jiřího Paroubka v únoru souhlasila s tím, aby do kategorie sociálního bydlení patřily byty do 90 metrů čtverečních a rodinné domy do 150 metrů čtverečních. Česko si může samo určit, jaké bydlení bude s nízkou daní, řekla Mladé frontě Dnes náměstkyně ministra Dana Trezziová. Ministr Tlustý brojí proti tomu, aby výstavba bytů měla vůbec nějaký limit. Sobotka však namítá, že omezení na metry být musí. Podle Mladé fronty Dnes se strach z vyšší daně už teď promítl do výstavby a nákupu bytů. Realitní makléři používají vyšší daň jako formu nátlaku na váhající kupce a developeři staví větší byty, kterých by se zdražení mělo týkat.


Jiří Paroubek by v současné situaci neměl být ´premiérem č. 2´, který sestaví vládu, soudí Hospodářské noviny. Stačí si totiž představit následující vývoj. Paroubek sice důvěru nezíská, ale sociálnědemokratický předseda sněmovny rezignuje a nového se nepodaří zvolit. V takovém případě nemá kdo navrhnout prezidentovi "premiéra č. 3" a nastává vážná ústavní krize. Paroubkův kabinet by vládl ve stavu demise tak dlouho, jak by ČSSD nebo KSČM uznaly za vhodné, upozorňuje deník. Topolánkova vláda sklízela právem kritiku: na to, že neměla důvěru, to s průvanem ve státní správě přeháněla. Ale máme teď zažít totéž v rudooranžovém, jen v obráceném gardu, ptá se list.


Kdo pozorně sledoval úterní řečnická cvičení ve sněmovně, ví, že o možných způsobech vládnutí se tam mnoho nenamluvilo, píše v komentáři Právo. Převládalo strašení. Pravice hrozila levicovým nebezpečím, levice zase pravicovým, přesněji řečeno, strašilo se dvěma utopistickými ideologiemi. A přitom už v úvodu Mirek Topolánek podle Práva jasně předvedl, že kdo chce vládnout, musí odložit ideologické poučky a pokusit se sestavit program, který naláká spojence. Kdyby byl na jeho místě Jiří Paroubek, mohl by slibovat prakticky totéž. Takže co tedy vlastně hrozí, ptá se list. Hrozí nám dlouhé bezvládí s nadmíru iniciativními ministry, kteří ve svých úřadech nenechají kámen na kameni. A pak nám hrozí předčasné volby, které mohou znovu vést právě tam, kde jsme teď.

Vláda s podporou všech demokratických stran, případně i komunistů, a s úkolem dospět k předčasným volbám, takový je podle Mladé fronty Dnes nynější plán předsedy ODS Mirka Topolánka. Je také ochoten přepustit premiérské křeslo některému řadovému členu ODS, aby se vláda stala ´stravitelnější´ pro ostatní strany. Když se nepodaří přimět strany k politické vládě, bude Topolánek prosazovat vládu odborníků, píše list. "Bylo by lepší, aby přechodnou vládu podporovali i komunisté. Jestliže se chtějí stát relevantní politickou silou, pak jim nic jiného nezbude,"řekl deníku jeden ze spolupracovníků premiéra.


Moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský je připraven kandidovat na šéfa ODS, pokud by dosavadní předseda Mirek Topolánek na listopadovém kongresu odstoupil. Proti Topolánkovi kandidovat nebude. Pokud budou předčasné volby, rád by se také ucházel o poslanecký mandát. Informují o tom Lidové noviny. Topolánek v úterý uvedl, že kvůli neúspěchu své vlády při hlasování o důvěře odejít z čela strany nehodlá a bude funkci obhajovat. "Mirek (Topolánek) udělal veliký kus práce a určitě ještě neřekl poslední slovo. Ale nevím, co se odehraje na kongresu,"řekl Lidovým novinám Tošenovský. "Chci pomoci ODS, a to mohu udělat jediným způsobem - jsem plně připraven nabídnout své zkušenosti z 15 let fungování ve vrcholné politice a s tím spojenou odpovědnost," dodal. Pokud by se stal poslancem, funkce hejtmana by se vzdal. Situace je podle něj vážná a ke kandidatuře v předčasných volbách chce vyzvat i další osobnosti komunální politiky z řad ODS.

Mirek Topolánek se podle Lidových novin ocitl ve straně v paradoxní situaci vůdce, který ji vedl od jednoho volebního vítězství k druhému, ale tento kapitál nedokázal proměnit v moc. Což je pech o to větší, že musel přihlížet vzestupu Jiřího Paroubka, který nikdy žádné volby nevyhrál, píše list. Proto na sebe po prohraném hlasování o důvěře ve sněmovně nenechají dlouho čekat hlasy těch, kteří se chystají do boje o vedení ODS. Dalo se podle listu očekávat, že uchazeči začnou vztyčovat prapory až po podzimních volbách. Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský však zřejmě uvažuje jinak: je třeba dát o sobě vědět dřív, než si Topolánek přisvojí další volební vítězství, stojí v komentáři Lidových novin.


Lidovecký poslanec Cyril Svoboda považuje za chybu, že si KDU-ČSL zakázala tolerovat menšinovou vládu ČSSD, kterou by podrželi komunisté. Usnesení podle něj bylo přijato ve vypjaté situaci a je potřeba o něm znovu diskutovat a případně ho přehodnotit. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s tím, že ostatní lidovce Svobodův návrh šokoval. To, co Svoboda navrhl, tedy mezi lidovci těžko získá podporu. Význam jeho vyjádření je však v tom, že klíčem k nové vládě může být jediný hlas ve sněmovně, který převáží nerozhodný poměr sil, píše list. Připománá zároveň, že Svoboda pro menšinovou vládu ODS v úterý hlasoval.


Být řadovým poslancem bez jakékoli funkce s měsíčním hrubým platem 57 tisíc 600 korun bude zřejmě v Poslanecké sněmovně jev téměř nevídaný, všímá si deník Právo. Ačkoli ještě nejsou ustaveny všechny parlamentní orgány, už teď se oslovením "předsedo" může pyšnit 22 poslanců a dalším 97 členům komory náleží titul místopředseda. Ve dvousetčlenné komoře je tedy už víc než polovina funkcionářů, kteří mají nárok na tisícové funkční příplatky. Sněmovna má šestičlenné vedení, byly ustaveny výbory, které si zvolily předsedy a místopředsedy, vznikly už dva podvýbory a několikačlenné vedení mají i poslanecké kluby. Suma sumárum to představuje 119 obsazených funkcí na celkem 200 poslanců. V následujících týdnech přijdou na řadu komise, zahraniční delegace a další podvýbory. To může znamenat další stovku předsednických a místopředsednických křesel. A to i přesto, že poslanci sami sobě i veřejnosti slibovali, že zvýšení počtu výborů budou kompenzovat výrazným snížením počtu funkcionářů, píše deník Právo.


Ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček posvětil výsledek i průběh výběrového řízení na elektronické mýtné, které vyhlásil jeho předchůdce Milan Šimonovský. Tendr přitom občanští demokraté, včetně Řebíčka, kritizovali. Píšou to Hospodářské noviny. Po svém nástupu do funkce ministr říkal, že provede audit této zakázky. On i bývalý stínový ministr dopravy ODS Petr Bendl kritizovali jak způsob práce výběrové komise, tak i zvolené mikrovlnné řešení. Pochybení však podle Řebíčka nebylo nalezeno. Dál již výběrové řešení prošetřovat nebude. Hospodářské noviny připomínají, že Ministerstvo dopravy vybralo v tendru na dodávku a provozování mýtného systému nabídku firmy Kapsch, která byla o 4,5 miliardy korun vyšší než konkurenční nabídka Autostrade. Tu, stejně jako dva další uchazeče, výběrová komise vyloučila ze soutěže pro formální nedostatky. Autostrade pak podala námitky Evropské komisi. Tendrem se rovněž zabývá Krajský soud v Brně. Mýtné od nákladních aut by měl stát podle dohody s firmou Kapsch začít vybírat na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic od ledna 2007 a na vybraných silnicích s půlročním zpožděním.


Zavedení dovozních cel na čínskou a vietnamskou obuv, které schválily členské státy Evropské unie, podle komentáře Lidových novin situaci evropských výrobců bot nezlepší. Brusel se rozhodl prodloužit ochranu před nebezpečnými obchodníky z Číny a Vietnamu. Brání se tím, že producenty dotují jejich vlády. To výrobcům umožňuje prodávat za ceny, které jsou hluboko pod výrobními náklady, a ničí tak evropskou konkurenci. "To je samozřejmě špatně, ale změní se uvalením cla něco," ptá se komentátor. Cla se týkají jen vybraných druhů bot, nevztahují se například na sportovní či dětské boty. Ty tak mohou podle Lidových novin proudit do Evropy bez překážek i nadále. Navíc je průměrná cena dovezených bot z Číny v desítkách korun, a deseti- či šestnáctiprocentní clo je neprodraží natolik, aby jim mohl evropský výrobce mohl konkurovat. "Výroba levných bot prostě v Evropě nemá budoucnost. Výsledkem bude jen zdražení," píše komentátor.


Ve Vrbátkách na Prostějovsku nebude stát plánovaný lihovar. Zahraniční investor od svého záměru upustil kvůli tlaku místního občanského sdružení, které požadovalo po obci vypsání referenda. Informuje o tom Olomoucký deník.

Obyvatelé Vrbátek sepsali proti lihovaru v polovině června petici, kterou podepsalo téměř 500 lidí. Odpůrci stavby také založili Občanské sdružení pro Vrbátky, Dubany a Štětovice. "Navrhli jsme, aby obecní zastupitelstvo vyhlásilo místní referendum zároveň s komunálními volbami, což zastupitelé schválili. Zahraniční společnost prý teď od svého záměru odstoupila,"řekl jednatel sdružení Bohumil Tajovský. Nový závod by však uvítali zemědělci z Olomoucka. "Firma s nimi uzavírala předběžné smlouvy na dodávky obilí. Řada pěstitelů už se zajištěným odbytem částečně počítala. Jiný zpracovatel v blízkém okolí není," uvedl ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč. Největší tuzemský lihovar měl během dvou let vzniknout na ploše přes 11,5 hektaru. Firma už se stejným záměrem neuspěla ve Slavkově u Brna. Výstavbu tam v polovině letošního roku odmítli obyvatelé i zastupitelé.