Přehled tisku

0:00
/
0:00

Premiér Mirek Topolánek (ODS) vysvětlil své někdejší podnikání ve firmě VAE neúplně a některé otázky nezodpověděl. Myslí si to čtvrteční Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Právo Topolánkův případ mimo jiné srovnává s aférou kolem nejasných finančních poměrů rodiny bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD).

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Podle Mladé fronty Dnes vysvětlil Topolánek své podnikání ve firmě VAE pozdě a ne úplně. Premiérovo vysvětlení má podle deníku slabinu, a je proto jen "téměř důvěryhodné". Komentátor tak pokládá předsedovi vlády další dvě otázky - jestli nebyla směnka zrušena v rámci "politického obchodu" a proč nevymáhá společnost Eltodo celý dluh po firmě VAE. "Pan premiér by měl v zájmu čisté hry i v zájmu vlastním pokud možno co nejpřesvědčivěji všechna podezření vyvrátit," píše list.

Podobný postoj zaujímají i Lidové noviny. Podle listu Topolánek prokázal, že se patrně žádného trestného činu nedopustil. Také Lidové noviny se však ptají, proč a za jakých okolností prominula firma Eltodo společnosti VAE část dluhu a odblokovala akcie.

Právo se domnívá, že "premiér zvolil taktiku: já nic, já Topolánek" a svou obhajobu tak postavil na tvrzení, že po něm úhradu dluhu nikdo nikdy nechtěl. "Topolánek jen dělal svou politickou práci, etickými problémy dluhu a splácení, které zůstaly po jeho podnikání, se nezabýval, a když po něm nikdo nechtěl, aby se s dluhem vyrovnal, tak ho ani nezaplatil," píše Právo. Deník také Topolánkův případ srovnává s aférou kolem nejasných finančních poměrů rodiny bývalého premiéra Stanislava Grosse. Topolánek podle Práva Grosse připomíná mimo jiné svými reakcemi. Nynější premiér podle deníku rovněž dlouho hlásal, že za jeho případem stojí "temné síly". Topolánek také podle komentátora redukuje svůj problém tvrzením, že kauzu zneužívá ke svým politickým cílům šéf ČSSD Jiří Paroubek.


Bývalý ředitel Národního divadla Daniel Dvořák,  foto: ČTK
Hospodářské noviny kritizují způsob, jakým ministr kultury Martin Štěpánek odvolal ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka. Podle deníku si ministr "vyčistil stůl" a naznačil, že bude klást na špičkové manažery nejvyšší měřítka. "Zbytečně se Daniel Dvořák považuje za oběť účelových čistek. Narazil jen na přísnější metr, který bohužel neměl odvahu říct mu to do očí. Zkrátka: nekulturní vyhazov," píše list.


Čtvrteční noviny znovu probírají téma rozpočtu; jednak popisují jednání okolo toho příštího, jednak posuzují rostoucí schodek toho letošního. Bývalý ministr financí byl při sestavování rozpočtu na letošní rok až příliš optimistický. Ukazují to čísla o sociálních výdajích a daňových příjmech, píše se v komentáři Lidových novin. Zatímco před příchodem vlád v čele s ČSSD se rozdávalo jen před parlamentními volbami, v minulých letech se voliči upláceli před hlasováním do europarlamentu či do Senátu. Vrcholem byla letošní volební kampaň, jejíž dopady způsobí ČR obrovské finanční problémy, míní komentátor Lidových novin. Za menším výběrem daní je pak rozsáhlé využití společného zdanění manželů, které ministerstvo financí neočekávalo v tak širokém měřítku.

Bývalý ministr Sobotka v článku pro čtvrteční Právo odhaduje, co bude s rozpočtem v roce 2007. "Zdá se, že ODS je v silném pokušení realizovat nezodpovědnou populistickou politiku vysokých schodků a odpovědnost zřejmě svalí na vládu ČSSD," předpovídá. Deficit nad 100 miliard přitom podle něj může zhoršit hodnocení Česka v očích zahraničních investorů.

Lidové noviny si všímají změny ve vztahu současného a bývalého ministra financí. Zatímco stínový ministr Vlastimil Tlustý kritizoval tehdejšího šéfa státní kasy Sobotku na každém kroku, ve svých projevech si nebral servítky a nechodil daleko pro ostré výroky, první tiskové konference pod vedením Tlustého jako nového ministra financí ukázaly jeho proměnu. Na otázku, kdo je odpovědný za obří deficit, u které by dříve nezaváhal a rozjel vlnu kritiky na bývalou vládu, se vyhnul odpovědi a naservíroval novináři nenáviděnou frázi ve smyslu: zatím je předčasné mluvit o odpovědnosti. Podle komentáře si je nový ministr možná vědom toho, že hlasy sociálních demokratů ještě bude potřebovat.


Hospodářské noviny komentují studii Světové banky, z níž vyplynulo, že v tuzemsku lze firmu nyní založit rychleji. O poznání svižněji rozhodují i soudy, chvályhodný se jeví i pokles firemní daně na 24 procent. Jenže počet razítek k otevření drobné provozovny činí v průměru 31, což je více než v Egyptě. Máme sice nový zákon o bankrotech, ale konkurz se stále může vléci i osm let a z jedné dlužné koruny se v něm vydobude jen osmnáct haléřů, vyjmenovává nedostatky komentátor.


Foto: Evropská komise
Bez ohledu na to, kdy přesně se Česko rozhodne přijmout euro, jsou včasné přípravy velmi důležité. Jedním z hlavních úkolů pak bude zabránit neoprávněnému zdražování, píše v Lidových novinách bývalý náměstek ministra financí a národní koordinátor zavedení eura Tomáš Prouza. Zkušenosti zemí, které euro již přijaly, totiž ukazují, že pasivita je nebezpečná. V boji s umělým navyšováním cen by přitom mohlo stačit několik jednoduchých opatření a spojený tlak veřejné správy, spotřebitelů a médií.


V době, kdy jsou vztahy ODS a ČSSD na bodu mrazu, se ministr financí Vlastimil Tlustý vypravil za expremiérem a bývalým šéfem sociální demokracie Milošem Zemanem na Vysočinu - zjistila to Mladá fronta Dnes. Oba politici tvrdí, že se bavili o rozpočtu a o tom, jaké změny by se měly udělat, aby se nezhroutily veřejné finance. Ministr i "důchodce" svorně popírají, že by šlo o víc. Třeba o to, co by se mohlo dít, kdyby Topolánkova vláda nedostala důvěru a k sestavení vlády by byl vyzván někdo jiný z ODS. Zatímco místopředsedu ČSSD Zdeňka Škromacha Tlustého konzultace na Vysočině potěšila, exministr financí Bohuslav Sobotka je rozladěn: "Zeman není funkcionář ČSSD. Pokud chce některé věci ovlivnit, měl by nám to říci na jednání orgánů strany."


Vlastní bydlení se v tuzemsku stává dostupnější. Ačkoliv průměrná cena nového bytu se za posledních deset let zvedla přibližně o 70 procent, měsíční mzda stoupla o téměř 130 procent. Prudký růst cen z minula by se navíc už neměl v následujících pěti letech opakovat, píšouHospodářské noviny. Realitní makléři a developeři se shodují, že s drobnými výjimkami, jako je například Ostrava, by měly ceny nových bytů zůstat stabilní. Zdražení bytů by mělo jít ruku v ruce s výší inflace. Nad úroveň inflace by se mohly zdražit luxusní byty v metropoli, po kterých v poslední době roste poptávka.

V roce 1996 se podle statistik developerských firem prodával jeden čtvereční metr za 22.000 korun, nyní je to 38.000 korun. Hrubá mzda ovšem stoupla více než na dvojnásobek, z 8307 korun v roce 1995 na loňských 19.000 korun. Ve druhém letošním čtvrtletí přesáhla 20.000 korun. Podle Hospodářských novin ale průměrnou cenu za byt platí mimo Prahu jen málokdo. Zatímco u standardního nového třípokojového bytu v metropoli vyjde metr i na 45.000 korun, například ve Vyškově je problém prodat nový byt za cenu 22.000 korun za metr čtvereční.


Foto: Evropská komise
Čeští turisté letos za zahraniční zájezdy utratili podle odhadů rekordních 31,64 miliard korun. Za průměrnou dovolenou zaplatili přes 14.000 korun, zatímco loni to bylo 12.749 korun. S odvoláním na údaje Asociace českých cestovních kanceláří (AČCKA) o tom informuje Mladá fronta Dnes. Tržby cestovních kanceláří meziročně stouply o 13 procent. Nejvíce se jezdí do Chorvatska, kam se podle letošních odhadů uskutečnilo na 850.000 cest. Druhé nejoblíbenější je Slovensko, kam směřovalo 445.000 výjezdů a Itálie s 560.000 uskutečněnými cestami. Mezi turistickými destinacemi se začaly objevovat i země jako Jamajka nebo Indie, vyplývá z údajů AČCKA. "Je to způsobeno velice dlouhou zimou, chladným srpnem a silným kurzem koruny, který pobyty v zahraničí zlevnil," vysvětluje rostoucí oblibu cestování do zahraničí Tomio Okamura, člen prezidia AČCKA. Stále více lidí se podle něj chce podívat také do exotických zemí.


Aleš Řebíček,  foto: ČTK
Automobil, kterým jel ve středu ministr dopravy Aleš Řebíček, překročil na dálnici opakovaně nejvyšší povolenou rychlost. Vládní limuzína jela údajně na cestě z Teplic do Prahy až 150 kilometrů v hodině. Informuje o tom čtvrteční Mladá fronta Dnes. Ministr deníku řekl, že si překročení rychlosti nevšiml a spoléhal na to, že řidič bude dodržovat jeho příkaz a jezdit podle pravidel. Řebíček prý řidiči za jeho rychlou jízdu "pěkně vyčiní".

Novináři již dříve přistihli při rychlé jízdě policejního prezidenta Vladislava Husáka. Jel údajně na dálnici rychlostí až 190 kilometrů za hodinu. Husák si za to sám dobrovolně uložil řidičský průkaz na tři měsíce do úschovy na pražském magistrátu a odeslal na charitu 10.000 korun. Tehdejší ministr vnitra František Bublan mu navíc udělil výtku. Při porušování dopravních předpisů byl pak údajně přistižen i Bublan. Na dálnici prý jeho vládní limuzína jela minimálně 170 kilometrů v hodině.

Od července platí novela silničního zákona, která zavedla pro neukázněné řidiče přísnější tresty než v minulosti a nový bodový systém. Ve středu vláda doporučila sněmovně projednat a schválit novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Poslanci ODS v novele navrhují například zvednout hranici 12 trestných bodů pro řidiče na 18.


Čtvrteční Právo upozorňuje, že Česká republika je na tom v počtu nemocí srdce a cév velmi špatně. Na kardiovaskulární onemocnění u nás umírají lidé dvakrát častěji než v západní Evropě. Pro lepší představu: každých devět minut zemře na tyto choroby jeden člověk. Předseda České kardiologické společnosti Michael Aschermann tvrdí, že hlavními rizikovými faktory jsou: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, nezdravý životní styl, kouření, stres, obezita a nedostatek pohybu. Například vysoký cholesterol má každý druhý dospělý.

V České republice se stal zdravý životní styl hitem v 90. letech, ale od roku 2000 se opět vracíme k tradiční české kuchyni. Nezbytnou podmínkou úspěšné prevence kardiovaskulárního onemocnění je přestat kouřit. V Česku podle Aschermana kouří téměř polovina populace. Pokud by se počet kuřáků podařil radikálně snížit, významně by se to promítlo ve zdraví národa. A pro zajímavost: člověku, který má vysokou hladinu cholesterolu, zvýšený krevní tlak a ke všemu ještě kouří, se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění šestnáctkrát.