Přehled tisku

Mirek Topolánek (vlevo) a budoucí členové vlády, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Za svůj hlavní státnický úkol, který stojí vysoko nad jakýmikoli stranickými či osobními zájmy, považuje premiér Mirek Topolánek "bránit stále reálné hrozbě návratu komunistů k moci". Topolánek to napsal v článku pro Mladou frontu Dnes.

Mirek Topolánek (vlevo) a budoucí členové vlády, foto: ČTK
Za svůj hlavní státnický úkol, který stojí vysoko nad jakýmikoli stranickými či osobními zájmy, považuje premiér Mirek Topolánek "bránit stále reálné hrozbě návratu komunistů k moci". Topolánek to napsal v článku pro Mladou frontu Dnes. "Není možné dohodnout se na čemkoli s ČSSD, dokud za ni bude jednat předseda, který se nevzdává myšlenky spoluvládnout s nereformovanými komunisty," napsal Topolánek v Mladé frontě Dnes. Řada lidí se podle něj domnívá, že u předsedy ČSSD Jiřího Paroubka se jedná o "pouhý" cynický pragmatismus. "Bohužel tomu tak není, za jeho spojenectvím s KSČM je opravdové porozumění založené na společně sdílených hodnotách," tvrdí Topolánek. O vztahu Paroubka a komunistů se zmiňuje i komentátor Mladé fronty Dnes, který píše: "Nynější rozmach komunismu, tento optický klam, je dílem expremiéra. On potřebuje jejich dvanáct procent hlasů. Jinak už nikdo jiný."

Komentátor Lidových novin si všímá toho, jak se Topolánek přirovnal k americkému astronautovi Neilu Armstrongovi. Kvůli možnosti, že jeho vláda nebude mít dlouhé trvání, poznamenal, že "Armstrong byl na Měsíci jen pár hodin, přesto po něm zůstala stopa".

Václav Klaus (vpravo) a odcházející vláda Jiřího Paroubka, foto: ČTK
"Svým přístupem premiér trochu připomíná jiného kosmonauta na Měsíci, Neználka, který byl někdy milým, ale nepříliš bystrým pohádkovým kumpánem a který toho víc namluvil, než udělal. Ale plány měl vždy velkolepé. Nezatracujme však premiéra po několika hodinách ve funkci a hrstce euforických výroků. Máme stále naději, že Mirek Topolánek vstoupí do dějin jako mytická postava. Jako Parsifal - čistý nevědomec," píše komentátor Lidových novin.

Politolog Jiří Pehe v Právu píše, že nedostane-li Topolánkova vláda v Poslanecké sněmovně důvěru, jediným ústavně čistým krokem prezidenta Václava Klause je pak pověřit sestavením vlády někoho jiného - dokonce třeba znovu někoho jiného z ODS či samotného Topolánka. "Jistě ale takovým krokem není umělé prodlužování života vlády, která nedostala důvěru Sněmovny - to vše v naději, že se nějak podaří ostatní strany dotlačit k předčasným volbám," komentuje Pehe úmysl Topolánka vládnout až do předčasných voleb.

Martin Štěpánek, foto: ČTK
Politolog Josef Mlejnek jr. v Lidových novinách předpovídá, že podzimní senátní a komunální volby sice nezmění rozložení sil ve sněmovně, ale výrazná porážka či naopak výrazné vítězství jedné ze dvou velkých stran jim může přidat nebo odebrat přirozenou legitimitu. "Pokud voliči pojmou komunální a senátní volby jako svého druhu referendum o vládě, může jejich jednoznačný výsledek de facto ´dodat´ potřebného stoprvého poslance. Výrazný úspěch ČSSD a komunistů či velká porážka ODS by mohly fakticky ´dodat´ stoprvého poslance ´levicovému bloku´, výrazný úspěch ODS či velká porážka sociálních demokratů podobně potenciálně ´dodá´ stoprvý hlas někdejší trojkoalici," zamýšlí se autor nad tím, jak by mohl být prolomen pat v dolní komoře.

Komentátor Hospodářských novin píše o novém ministru kultury Martinu Štěpánkovi. "Největším problémem resortu bylo a je nekoncepční řízení; až potom následuje drtivý nedostatek peněz. V tom prvním ministr Štěpánek prozatím určitě nepomůže, protože koncepci teprve tvoří. V tom druhém zřejmě také ne. Jinak by pokorně do novin nevyprávěl o tom, že dostal na starost ´chudý´ resort. Na to, jak Topolánek rád mluví o osmileté přípravě na převzetí moci, měla ODS v kultuře nabídnout víc," soudí autor komentáře.


Právo se zamýšlí nad negativním postojem některých českých politiků i mnoha občanů k myšlence umístit v Česku americkou protiraketovou základnu. Důvody chabé veřejné podpory tomuto projektu tkví podle autora patrně "v relativně skoupých informacích, které byly jen liknavě předkládány americkou i českou stranou, v řadě nezodpovězených otázek a možná i v tom, že celý systém raketového deštníku není ani kompletní, ani zevrubně odzkoušený". "Jakýkoli budoucí raketový deštník NATO bude samozřejmě s účastí USA a podle expertů bude nutně propojen s americkým. S touto skutečností se budou muset dříve nebo později ve svých programech vypořádat všechny české vlády, ať už soc.dem. nebo ODS, a v tomto smyslu oslovit voliče a své členy," předpovídá autor komentáře.


Do zákonného termínu odeslání rozpočtu do Sněmovny zbývá necelý měsíc a přitom není vůbec jasné, jaká vláda se nakonec bude muset podle rozpočtu řídit a jak rozpočet bude vůbec vypadat. ODS chce proto rozpočet prověřit auditem a provést v něm úpravy. V takové situaci příprava rozpočtu v Česku ještě nikdy nebyla, komentuje v úterním Právu Jiří Vavroň. Návrh rozpočtu od Paroubkovy vlády počítá příští rok se schodkem 88 miliard korun. Podle ODS však bude rozpočtový deficit po odstranění "účetních triků" podstatně vyšší a může vysoko překročit 100 miliard korun. Aby byl Sobotkův rozpočet s 88miliardovým schodkem reálný, musí se odložit platnost zákona o státní službě, změnit zákon o nemocenské a zvýšit spotřební daně z cigaret. Rozpočet navíc počítá s příjmy z privatizace ve výši 18 miliard korun, ty však podle metodiky Evropské unie nelze do rozpočtu započítávat. Nový ministr financí Vlastimil Tlustý chce proto nechat provést audit rozpočtu, aby bylo jasné, jaký je skutečný stav státních financí. Do konce září pak lze provést určité úpravy. Na přijetí zákonů, které by umožnily reformu veřejných financí již příští rok, však není čas, píše Vavroň. ČSSD odmítá podpořit rozpočet se schodkem přes 90 miliard dolarů. Podle analytiků se však obě strany budou muset dohodnout, jinak hrozí rozpočtové provizorium. To by však nikomu neprospělo, spíše by zemi ekonomicky poškodilo, shodují se analytici. Zásadní reforma veřejných financí je nutná. Jaký bude mít rozsah a podobu, a jaká vláda ji bude realizovat, je však v současnosti stejně nejasné, jako výše rozpočtového schodku, uzavírá Vavroň.


Mladá fronta Dnes se v komentáři nazvaném "Základní škola? Zrušit" zamýšlí nad současnou školou. "Obecná škola je příliš hrubý nástroj na to, aby uchopila dětskou individualitu a genialitu. Je továrnou devatenáctého století - nikoliv továrnou na vzdělání, ale na začleňování malých lidí do složité společnosti byrokratického národního státu. Tuto továrnu postupně vymalovali na oranžovo a na zeleno. Přestali chovance týrat rákoskou a karcerem, ale pořád je týrají nudou a zabitým časem. Toto pojetí však neprospívá ani žákům, ani rodičům, ani učitelům, ale už ani byrokratickému státu," napsal komentátor listu.


Někteří předlistopadoví disidenti tvrdí, že mezi dozorce, kteří je při věznění v Minkovicích na Liberecku bili, patřil i současný poslanec za KSČM Josef Vondruška. "Na zvláštním oddělení nás bili všichni dozorci a Vondruška se rozhodně nedržel zpátky,"řekl Mladé frontě Dnes Jiří Wolf, který byl jako politický vězeň koncem 70. let v Minkovicích vězněn. Tvrdí, že když tehdy držel hladovku, Vondruška ho prý každý den zbil.

"Cítím se bezúhonný, neklidné spaní nemám," reagoval pro Mladou frontu Dnes Vondruška, který nařčení, že trýznil vězně, považuje za nesmysly. Uvedl, že vždy dodržoval zákon. Jako první upozornily na jeho působení v dnes ji zrušeném II. nápravně výchovném ústavu Minkovice na Liberecku Deníky Bohemia minulý týden. Napsaly, že v zařízení, kde si za komunismu odpykávali tresty násilníci, defraudanti i disidenti, byl Vondruška v letech 1972 až 1990 vychovatelem.

Úterní Mladá fronta Dnes cituje tehdejší vězně, podle nichž využíval Vondruška násilí a tresty nejčastěji, když vězni neplnili normu. Na jejich pracovních výkonech byl totiž ekonomicky zainteresovaný. "Když jsme splnili normu, dostal Vondruška odměnu,"řekl tehdejší vězeň Jiří Gruntorád. Podle něj se Vondruška stejně jako většina tamější dozorců choval hůře k politickým vězňům než k obyčejným kriminálníkům. Současně ale řekl, že Vondruška nepatřil k nejhorším bachařům. Gruntorád uvedl, že i Vondruška byl v Minkovicích zraněn - když pomáhal překazit útěk vězňů, jeden z nich mu rozbil hlavu tyčí. "Nejméně od té doby začal vězně nenávidět," myslí si Gruntorád.


Televize již začíná pronikat i do mobilních telefonů. Do dvou let by mohly mít mobily v Česku dokonce vlastní televizní vysílací síť, do které se vejde až čtyřicet programů. Všichni tři operátoři ji testují nebo o ní uvažují. Dokonce se již shodli, že by vysílali ve společné síti a využívali k šíření signálu i společné stožáry, napsaly Hospodářské noviny. Koncem minulého týdne se shodli i zástupci dvou nejdůležitějších regulátorů - Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že vytvoří pro mobilní televizi jednu síť. Ta by fungovala vedle tří nově chystaných sítí pro šest digitálních televizí. Mobilní telefony budou mít síť až se čtyřiceti programy. "Teď aktuálně sestavujeme digitální sítě pro nové vysílání klasických televizí, hned potom chceme připravit prostor i pro mobilní vysílání,"řekl Hospodářským novinámšéf telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák. "Evropa navíc navrhuje, aby existovala jednotná síť i technologie," dodal šéf vysílací rady Václav Žák.