Při opravě Klementina objevili památkáři staré fresky

Oprava Klementina v Praze přinesla nečekané objevy. Ve spojovací chodbě křídla u Platnéřské ulice památkáři odkryli vzácné malby z období přelomu baroka a klasicismu. Při podzemních výkopech pak archeologové objevili unikátní odvodňovací žlab, řekl ČTK ředitel odboru investičního rozvoje Národní knihovny (NK) Martin Vácha. Objev nástropních historických fresek s biblickými motivy památkáři při této fázi opravy nečekali. "Je to příjemné překvapení," řekl ČTK Milan Šindler z Národního památkového ústavu, který na práce dohlíží. Malby podle něj pochází z doby stavby tohoto křídla areálu, pravděpodobně tedy z 18. století. Kdo je jejich autorem, památkáři zatím nevědí. Prohledávají proto archivy a hledají záznamy o malířích, kteří se na výzdobě Klementina podíleli. Podle Šindlera některé detaily poukazují na to, že jde o velmi kvalitní dílo. V současné době je odkryta pouze část maleb, další je pravděpodobně v části chodby, která bude opravována v následující etapě. Celková délka fresek by tak mohla dosáhnout 30 až 40 metrů.

Překvapení na vědce čekalo i pod povrchem při kopání nové šachty. Objevit se podařilo zbytky žlabu na odvod dešťové vody. Podle Šindlera pocházel z původních domů, které stály na místě Klementina. Kamenné bloky byly ze země vyjmuty a Národní knihovna je s dalšími exponáty plánuje vystavit ve zvláštní expozici. Rekonstrukce Klementina začala letos na jaře, potrvá do konce roku a bude stát asi 200 milionů korun. Opraveny při ni budou prostory, ve kterých bude v budoucnu sídlit vedení knihovny, budou tam i další kanceláře nebo zasedací místnosti. V podkroví pak budou depozitáře. Navazovat na ni budou další etapy, za celkovou opravu barokní památky Národní knihovna zaplatí asi dvě miliardy korun. Současně chce NK dostavět depozitář v Hostivaři. Ve dvou etapách bude rozšířen tak, aby knihovně kapacitně stačil na dalších asi 50 let.