"Radioaktivní" dárek pro Verheugena zabavila ochranka
Rakouským odpůrcům jaderné elektrárny Temelín dnes nevyšel záměr na předání "radioaktivního" dárku evropskému komisaři Günteru Verheugenovi, který se účastní dnešních oslav rozšíření EU ve Vídni. Urnu s půdou, která pochází z údajně zamořené skládky u českých Mydlovar, totiž zajistila bezpečnostní služba.
Odpůrci atomu sice dosáhli toho, že s nimi Verheugen prohodil několik vět před vídeňským zámkem Schönbrunn, urnu však zabavila ochranka hned u vstupu. Evropskému komisaři předali pouze petici a svůj posudek o skládkách atomových odpadů v Česku. Schránku dostali zpět, až když se komisař vrátil do budovy k oslavám.
"Zkusíme mu to poslat poštou do Bruselu," řekl ČTK Andreas Reimer z hornorakouského spolku Stop Temelín. Před ním hovořil několik minut s Verheugenem také zástupce Greenpeace, který požadoval, aby EK bojovala za odstoupení od jaderné energie.
Verheugen poznamenal, že sám osobně není příznivcem jaderné energetiky, možnost celoevropského ústupu od atomu ale vidí "velmi skepticky". Zdůrazňoval, že EU se sice snaží definovat společné bezpečnostní standardy pro jaderné elektrárny, rozhodující pravomoci ale mají národní vlády. K požadavkům protitemelínských aktivistů řekl, že česko- rakouská ujednání o bezpečnosti v Temelíně z Melku nebyla zahrnuta do přístupové smlouvy ČR k unii. "Nemyslím si, že komise má právo dohlížet na bilaterální dohody," řekl Reimerovi.
Petice rakouských aktivistů konstatuje zklamání z politiky Evropské komise v oblasti jaderné energie. S odvoláním na údajných 40 poruch v Temelíně a "nekontrolovatelnou" skládku atomového odpadu v Mydlovarech opakuje požadavky z dubnové hladovky aktivistů, zaměřené na odstavení Temelína, a doplňuje je výzvou na sanaci mydlovarské skládky.
Tato skládka jsou bývalé doly určené k těžbě lignitu. V padesátých letech 20. století tam ustala těžba uhlí na většině úseků. Nadále byl využíván pouze důl Svatopluk, který byl uzavřen až v roce 1979. V roce 1959 byla v Mydlovarech na základě rozhodnutí vlády zahájena výstavba chemické úpravny uranového průmyslu (CHÚUP). O rok později vznikla samostatná investorská organizace Výstavba chemické úpravny MAPE (MAgnezium PErchlorát). V říjnu 1962 byla stavba uvedena nejprve do zkušebního provozu a postupně bylo zahájeno zpracování dovážených uranových rud.
Činnost úpravny byla ukončena v roce 1991, rok před plánovaným uzavřením provozu, z důvodu nedostatku odbytu. Za dobu existence byly celkem zpracovány zhruba čtyři miliony tun rudy alkalickým loužením a zhruba 13 milionů tun rudy kyselým loužením. Od roku 1991 se zde uskutečňují rekultivační práce na jednotlivých odkalištích.
