Čína má zájem o dostavbu Temelína

O budování silnic a železnic, spolupráci ve zdravotnictví či přílivu turistů jednali v Praze čeští a čínští politici a stovky podnikatelů z obou zemí. Čínská strana by stála také o dostavbu Temelína a Dukovan, pokud by se vypisoval nový tendr.

Foto: Filip Jandourek

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD byl ze zájmu Číny o dostavbu Temelína překvapený. Zároveň ale dodal, že účast čínské firmy závisí na získání nezbytných licencí a povolení ke stavbě jaderné elektrárny v Evropské unii. Dostavba Temelína by podle odhadů stála 200 až 300 miliard korun. Zatím byla řeč jen o zájmu Francie, USA, česko-ruského konsorcia a Korejské republiky.

"V tuto chvíli žádný tendr není, je pouze předpoklad, že se k tomu vrátíme. Rozhodnutí jako vláda musíme udělat do konce roku. Jedná se o ekonomickou deklaraci. Řekl to místopředseda čínské vlády, musím to brát velmi vážně. V případě Korejské republiky to byla dokonce vláda, která na svém zasedání prohlásila, že pokud bude tendr na dostavbu Temelína, korejská firma se zúčastní. Takže je to v rovině vyjádření vůle."

Podle Mládka jsou momentálně nejlepší investice do zpracovatelského průmyslu, které jsou zajímavé jak pro Čínu, tak i Česko:

Jan Mládek, foto: Filip Jandourek

"V Šanghaji už je Škoda auto, je tam PPF, jednak s finančními službami, jednak s biotechnologickou firmou, jsou tam další firmy. Čínské firmy mají možnosti v ČR. Je předpoklad, že by mohly přijít další čínské firmy, podobně jako už přišly a přicházejí firmy korejské."

Ministr Mládek dodal, že nejblíže z budoucí spolupráce je dokončení dohody o licenční výrobě vozů Tatra v Číně, která by mohla být podepsána už při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Číně koncem října. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy navíc ukázal, že se o čínský trh zajímá šestina českých exportérů.

Na čínském trhu se uplatnily například české firmy KOH-I-NOOR Hardtmuth nebo Ravak. Škoda Electric letos v březnu podepsala kontrakt za více než 1 miliardu korun na dodávku elektrických pohonů a motorů pro 40 souprav metra do sedmimilionového města Su-čou. V ČR čínské firmy zatím moc neinvestují, dosud Číňané vytvořili něco přes 1000 pracovních míst. V loňském roce ale obsadila Česká republika v Číně třetí místo v soutěži o investorskou destinaci budoucnosti. Čína by se chtěla podílet na výstavbě infrastruktury a na dalších záležitostech nejen v Česku, ale i v ostatních zemích střední a východní Evropy, uvedl čínský vicepremiér Čang Kao-li. Pomoci tomu má i nová asociace, jejímž cílem je posílit regionální spolupráci mezi asijskou zemí a 16 státy. Představitelé ČR a Číny o tom podepsali v Praze memorandum.

Čang Kao-li, foto: ČTK

Na dvoudenní Čínské investiční fórum přiletělo z Asie 500 hostů, za Českou republiku a další evropské země se zúčastnilo přes 700 delegátů. Přicestovali také představitelé více než desítky čínských provincií a šéfové předních čínských firem. "Česká podnikatelská sféra konečně pochopila, že je pro nás někdy zajímavější jednat přímo s oblastí, která je velikostí půl Evropy, než jednat s Čínou jakou s celkem," poznamenal k tomu ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Česko se v obchodu s Čínou potýká s obrovským deficitem, který je způsoben mimo jiné ztíženým přístupem českých firem na čínský trh. Loni saldo činilo 264,5 miliardy korun.

Vztahy s Čínou jsou podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky jednou z priorit české vlády. Klíčové je zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a Šanghají a usnadnění přístupu k vízům pro Číňany, řekl při zahájení Čínského investičního fóra na Pražském hradě. Cílem je vydávat víza do 4 pracovních dnů.

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

"Zájemcům o investování v ČR chceme vydávat nejenom pětiletá multivstupní víza, ale také umožnit jednoduchý přístup k dlouhodobým vízům s pracovním povolením v případě, že v ČR investují nebo zde vytvářejí nová pracovní místa."

Přímé letecké spojení má silnou politickou podporu obou vlád, dodal Sobotka:

"Proběhla jednání mezi ministry dopravy ČR a Číny. Teď je potřeba, aby aerolinky našly konkrétní partnery v Číně. Zájem české vlády je, aby ta pravidelná linka začala fungovat co nejdříve. Preferujeme přítí rok."

Plánovanou linku do Číny hodlá podpořit státní Český Aeroholding pobídkami za téměř 38 milionů korun. Do konce září by mělo být jasné, zda se smlouvu s některým z čínských dopravců podaří uzavřít. Jde o to, otevřít co nejvíce dveře čínským turistům. Těch by k nám letos mělo přijet podle odhadů agentury CzechTourism více než 190 tisíc. Ve srovnání s loňským rokem půjde o 11procentní nárůst. Čínští cestovatelé jsou zvyklí hodně utrácet, zdůrazňuje Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří:

Čínské investiční fórum, foto: ČTK

"Číňané utrácí hodně, téměř stejně jako Rusové nebo bohatí Američané. Dá se předpokládat, že Číňan, který přijede do Prahy, utratí tři až čtyři tisíce korun denně."

Podle společnosti Global Blue, která turistům ze zemí mimo Evropskou unii zprostředkovává vracení DPH, dosáhla loni průměrná hodnota nákupu čínských turistů v České republice téměř 16 tisíc korun. Ovšem návštěvníci z Číny jsou zároveň náročnými hosty a země, která je chce přilákat, na ně musí být připravena, říká Jan Papež:

"Číňané, stejně jako Thajci, nejsou připraveni jíst evropskou stravu. Musí být připraven celý komplex stravování. Čínští turisté, kteří jezdí s organizovanou turistikou, tak jezdí ve velkých skupinách a na mnoha místech na to nejsou připraveni. Některé hrady a zámky nejsou schopny přijmout najednou 80 nebo 100 lidí. Musíte se na to připravit taky jazykově. Celý servis musí být připravený na to, aby dokázal obsloužit čínskou klientelu v jejich jazyce."

Jan Papež, foto: Matěj Pálka

Naprostou většinu turistických zájezdů z Číny organizují tamní odbory. Proto jsou důležité i politické styky mezi oběma státy. Čínské návštěvníky láká také agentura CzechTourism. Ta má zastoupení v Pekingu, v Šanghaji a také v Honkongu. Mluvčí agentury Michaela Klofcová říká, že využívá například televizní spoty nebo prezentaci na veletrzích:

"Propagace v Číně je u nás založena především na bonitní klientelu, ale také na mladé cestovatele. Jsou to aktivní uživatelé internetu. Další aktivity jsou zaměřeny na specifickou cílovou skupinu, která se týká práce s odborníky."

Čínské investiční fórum zapadá do snah Sobotkovy vlády o zlepšení politických a ekonomických vztahů s Čínou, které mimo jiné kvůli porušování lidských práv tamním komunistickým režimem stály spíše stranou zájmu předchozích českých kabinetů. Premiér zdůraznil význam otevřené diskuse obou zemí, včetně tématu lidských práv. Podle některých kritiků ale vláda vyměnila lidská práva za byznys. Asi 2 desítky aktivistů s tibetskými vlajkami proto protestovali před Pražským hradem. K Hradu přišly čínskou delegaci pozdravit i desítky Číňanů. Někteří z nich slovně i fyzicky napadli několik aktivistů a musela zasahovat policie.