Ekonomika

Čínské investiční fórum, foto: ČTK

Pražský hrad po dva dny hostil Čínské investiční fórum. Z Asie přiletělo přes 500 hostů, za Českou republiku a další evropské země se zúčastnilo přes 700 delegátů. Přicestovali také představitelé více než desítky čínských provincií a šéfové předních čínských firem. Česko se v obchodu s Čínou potýká s obrovským deficitem, který je způsoben mimo jiné ztíženým přístupem českých firem na čínský trh. Loni toto saldo činilo 264,5 miliardy korun. Nejvýrazněji se z českých firem v Číně zřejmě prosazuje automobilka Škoda Auto. Na čínský trh vstoupila v roce 2007. Škoda Electric letos v březnu podepsala kontrakt za více než 1 miliardu korun na dodávku elektrických pohonů a motorů pro 40 souprav metra do sedmimilionového města Su-čou. Na čínském trhu se uplatnily také české firmy KOH-I-NOOR Hardtmuth nebo Ravak. V ČR čínské firmy zatím moc neinvestují, dosud Číňané vytvořili něco přes 1000 pracovních míst. V loňském roce ale obsadila Česká republika v Číně třetí místo v soutěži o investorskou destinaci budoucnosti. Politici a stovky podnikatelů jednali o budování silnic, železnic, spolupráci ve zdravotnictví. Čínská strana by stála také o dostavbu Temelína a Dukovan, pokud by se vypisoval nový tendr. Podle ministra průmyslu Jan Mládka jsou momentálně nejlepší investice do zpracovatelského průmyslu, které jsou zajímavé jak pro Čínu, tak i Česko:

"V Šanghaji už je Škoda auto, je tam PPF a to jednak s finančními službami, jednak s biotechnologickou firmou, jsou tam další firmy. A jsou možnosti naopak čínských firem v České republice."

Jan Mládek, foto: archiv Vláda ČR

Ministr Mládek dodal, že nejblíže z budoucí spolupráce je dokončení dohody o licenční výrobě vozů Tatra v Číně, která by mohla být podepsána už při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Číně koncem října. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy navíc ukázal, že se o čínský trh zajímá šestina českých exportérů. Vztahy s Čínou jsou podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky jednou z priorit české vlády. Klíčové je zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a Šanghají a usnadnění přístupu k vízům pro Číňany, řekl při zahájení Čínského investičního fóra na Pražském hradě. Cílem je vydávat víza do 4 pracovních dnů. K většímu přílivu podnikatelů i turistů má pomoci přímé letecké spojení. To chce Český Aeroholding podpořit pobídkami za téměř 38 miliard korun.

Česko by mělo posílit ekonomické vztahy s některými bývalými sovětskými republikami, Asií a Latinskou Amerikou. V pražském Černínském paláci se o tom radili velvyslanci s premiérem a ministrem zahraničí. Chtějí zmírnit dopady sankcí Ruska a Evropské unie v souvislosti s ukrajinskou krizí. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek z ČSSD řekl, že by tyto země mohly umožnit Česku obchody za spoustu peněz:

Lubomír Zaorálek, foto: ČTK

"Důležité je uspět v tendrech. Jsou země, které vyhlašují rozsáhlé tendry v nejrůznějších oblastech od energetiky, zbrojního mateirálu. Jsou také země, která plánují zásobovat se potravinami a zvyšují dovoz potravin masivním způsobem."

Firmy počítají kvůli sankcím mezi EU a Ruskem se ztrátami kontraktů v řádech desítek až stovek milionů korun. Ukazují to první výsledky průzkumu Hospodářské komory mezi 140 českými firmami. Exportéři avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst. "I tato fakta potvrzují, že panika a strach se zatím českými firmami výrazně nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku investovaly, a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Firmy v průzkumu také potvrzují signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, která má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry. Podnikatelé, kterých se sankce dotknou, se také snaží o úpravu výrobního či obchodního programu a potvrzují snahu hledat alternativní trhy.

Foto: oficiální stránky Farmářské tržiště

Sankcí se obávají čeští ovocnáři a zelináři. Propad cen se podle dokumentu dotkne zhruba 900 pěstitelů jablek a 470 pěstitelů zeleniny. Ovocnáři se bojí, že unijní trh zaplaví polská jablka určená původně pro trh ruský. Patrný je podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka propad cen na trhu jablek určených na zpracování. "Zpracovny vyhlásily ceny, které jsme tady měly možná před 30 lety a řada pěstitelů to ani sklízet nebude,"řekl Ludvík. Evropská komise již přislíbila svým ovocnářům a zelinářům pomoci. Podle předběžného návrhu, který mají ovocnáři k dispozici, by měli být odškodněni všichni pěstitelé, kteří utrpí v důsledku sankcí ztrátu.

Na dopravní stavby v Česku půjde v příštím roce nejméně 95 miliard korun. Do opravy nejstarší dálnice D1 tři miliardy korun. Vznikat budou ale i úplně nové silnice. Řešit se budou také problémy s vysokou cenou za jeden kilometr nových dálnic. Podle ministra dopravy Antonína Prachaře z hnutí ANO se daří snižovat ceny projektů:

Antonín Prachař, foto: Filip Jandourek

"Snažíme se motivovat zhotovitele, aby přistupovali k tvorbě cen racionálně. Myslím, že se nám to daří, protože dosahujeme proti projektovým cenám snížení až 30 procent."

Chystá se také přehodnocení počtu sjezdů a nájezdů na dálnice. Právě ty totiž zvyšují cenu dopravních staveb. Podle mimistra Prachaře jich má Česko v porovnání se západní Evropou nepoměrně víc. Investovat se bude i do železnice. Například rekonstrukce nádraží v Olomouci bude stát hned několik stovek milionů korun. Připravené jsou i další menší projekty, jako například výstavby protihlukových stěn.

Přiostřuje se konkurenční boj, stále větší váhu dostává internetové a mobilní bankovnictví. Lidé častěji než dříve hledají takový druh služeb, který jim vyhovuje. A to i cenově. Odliv zákazníků pociťují zatím spíše velké banky. Své zkušenosti s tím má i jednička na tuzemském trhu - Česká spořitelna. Potvrdil její mluvčí Marek Pšeničný:

Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

"Ke konci července jsme měli přibližně o 4 procenta klientů méně než v loňském roce. Pokles je způsoben zejména zrušením technických účtů k s-kartě. V minulosti jsem totiž majitele účtu k s-kartě evidovali v součtu s ostatními našimi klienty."

Prostřednictvím s-karty se měly vyplácet sociální dávky, ale vláda tento projekt zrušila. Odborníci ale soudí, že jde také o reakci na nedávné zdražení poplatků. Tuto myšlenku by mohlo podporovat i to, že další velká banka - ČSOB - odliv klientů nepozoruje, naopak jí přibývají. Svůj díl na trhu si ukusují i mladé dravé banky, například Air bank.

Životní úroveň v Česku loni ve srovnání s původními 15 zeměmi eurozóny klesla, vyplývá to z informací zveřejněných Českým statistickým úřadem. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly totiž klesl na 74,1 procenta průměru zemí eurozóny. Předtím byl tři roky na 75 procentech. České domácnosti loni spolu s pokračujícím nepříznivým ekonomickým vývojem zaznamenaly potřetí v řadě pokles čistých příjmů. Pokračující hospodářská recese ovšem podle Drahomíry Dubské z ČSÚ nevychýlila ekonomiku výrazněji z rovnováhy, protože deficit veřejných institucí se loni výrazně zlepšil na 1,5 procenta HDP.

Foto: archiv Radia Praha

Ve čtvrtek začala na českobudějovickém výstavišti nejnavštěvovanější akce roku, Země živitelka. Loni na ni přišlo přes 101.000 lidí. Až do úterý tam bude vystavovat a prodávat 628 subjektů na ploše přes 36.000 metrů čtverečních. Všechny plochy jsou letos obsazené, řekl předseda představenstva společnosti Výstaviště Josef Friedrich. Výrobci zemědělské techniky ale říkají, že stroje se prodávají spíše než v Českých Budějovicích na bienále Techagro v Brně. Ten v dubnu navštívilo 130.000 lidí. Na českobudějovické výstaviště se zemědělci jedou spíše pobavit. Sobota, která je tradičně nejnavštěvovanějším dnem, patří v Českých Budějovicích národním dožínkám. Potravinářská část výstavy je zaměřena především na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Jsou tu ochutnávky i prodejní stánky.

Zemědělci v Česku dosud sklidili 87 procent ploch základních obilovin. Průměrný hektarový výnos 6,19 hektaru je o 14 procent vyšší než loni. Řepku mají pěstitelé pod střechou z více než 99 procent polí. Její celkový výnos již nyní přesahuje 1,5 milionu tun a je nejvyšší v historii. Nejrozšířenější domácí olejnina se letos pěstuje na 389.300 hektarech. Dlouholetý trend rozšiřování ploch s touto plodinou se ale zastavil a její výměra se letos mírně meziročně snížila. Průběh žní v posledních týdnech zpomaluje déšť, který snižuje i kvalitu zrna.

Potravinářské společnosti Hamé v prvním pololetí letošního roku vzrostly tržby meziročně o sedm procent na 2,5 miliardy korun. Výrazný podíl mají zahraniční trhy. V Rumunsku vzrostly tržby zhruba o pětinu, na Ukrajině o 16 procent, v Rusku o 11 procent a na Slovensku o desetinu. Firma více vyvážela i do dalších států. Například za vývoz do Polska utržila o 74 procent více než v prvním pololetí 2013. Největší podíl na obratu firmy měly trvanlivé masové výrobky, mezi něž patří paštiky, masové konzervy a hotová jídla. Přestože se firmě dařilo prakticky na všech klíčových trzích, chce hledat další odbytiště v Africe a Asii. Hamé má v současnosti v Česku sedm výrobních závodů, po jednom pak v Rusku a v Rumunsku.

Foto: ČTK

Ruční papírna Papyrea ve Zdislavě na Liberecku uspěla při hledání techniky, jakou je možné vyrábět papír z vodního hyacintu. Právě tento materiál využije malá ruční papírna v Keni, která by měla vyrůst s pomocí Čechů u turisticky atraktivního Viktoriina jezera. "Ze suroviny, jež se invazivně množí, můžeme ekologickou cestou vyrobit produkt, kterým jsou schopni si místní zajistit obživu," uvedl manažer afrického projektu Luboš Kyselo. Smyslem projektu je podle něj to, aby Keňané neodcházeli z venkova do měst a nevytvářeli další slumy. Majitel papírny Michal Gorec se musel vyrovnat i s tím, že při výrobě nemohl využívat chemikálie ani elektřinu ze sítě. Ani jedno nebude mít keňská papírna k dispozici. Při hledání nejvhodnější metody využil svých zkušenosti s japonskou technikou z 6. století. Naučil výrobě papíru z vodního hyacintu české účastníky afrického projektu, zároveň vzniklo i výukové video pro budoucí pracovníky ruční papírny v Keni.