Šéfové evropských parlamentů na dvoudenní konferenci v Praze debatují mj. o ruské agresi

V Praze v pondělí začala dvoudenní konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Tématem jednání je mimo jiné ruská agrese vůči Ukrajině nebo role Evropské unie v globální spolupráci demokracií. Konference má každoročně za cíl chránit a podporovat úlohu parlamentů. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly i delegace ze zemí, které na členství v Unii čekají. Fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Tan v úvodu poděkoval šéfům parlamentů za podporu Ukrajiny a připomněl okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 pod vedením tehdejšího Sovětského svazu. Československo se podle něj muselo vyrovnat s okupací, terorem a perzekucemi, ale nikdy neztratilo svoji sílu a stalo se nedílnou součástí demokratického světa a členem EU a NATO. Ukrajina si podle něj zvolila cestu k evropským hodnotám a k evropskému společenství a platí za to tu nejvyšší možnou cenu, Rusko spustilo agresi a válku v plném rozsahu. Proti zástupcům zemí Evropské unie pak využívá veškeré nástroje k vydírání. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v projevu řekla, že je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Podle ní je třeba odmítnout tezi, že dodávkami zbraní Ukrajině se přilévá olej do ohně. Jednat o míru lze podle ní pouze z pozice síly. Evropě podle Pekarové Adamové také chybí jasná představa, jaké vztahy chce mít s Ruskem po konci války. Vést o tom debatu je zásadním úkolem, míní. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na konferenci řekl, že Evropská unie překvapila Rusko po jeho invazi na Ukrajinu svou jednotou, rázností a rozhodností. Ocenil, že tím unie ukázala, že stojí za svými hodnotami. EU podle něj v posledních letech z historického hlediska stála možná před největšími výzvami od druhé světové války.