"Pamatuji dobu, kdy byl politik přistižený při lži zcela zdiskreditován. To už dnes neplatí," říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová
Věra Jourová je podle žebříčku časopisu Forbes nejmocnější ženou v České republice. Od roku 2014 působí v Bruselu. Jako místopředsedkyně Evropské komise nyní jménem evropské exekutivy bojuje proti zneužívání moci a jakémukoli ústupu od právního státu.
Radio Prague International se s Věrou Jourovou setkalo v její bruselské kanceláři.
"Mým úkolem je sledovat dění v oblasti právního státu, demokracie, voleb, propagandy. V současné době nám všem způsobuje bolesti hlavy zejména ruská propaganda. Je to práce, která nikdy nekončí."
Svoboda tisku je v Evropě citlivou otázkou. Jsou média v Evropě ohrožená?
"Především musíme uznat roli médií při zjišťování pravdy. Potřebujeme vědět, co se děje, a potřebujeme mít důkazy, protože dnes je tendence občany manipulovat."
Dnes je snažší vytvářet lži a šířit na síti
Kdo chce manipulovat s občany?
"Různí aktéři. Ruská propaganda chce snížit evropskou podporu ukrajinskému boji za mír. Evropa má také své producenty lží. Například ty, kteří chtějí zmanipulovat volby a neváhají kvůli tomu lhát. Myslím, že dnes je snazší vytvářet lži a šířit je prostřednictvím sociálních sítí a internetu do milionů domácností."
K takové situaci dochází i v zemích považovaných za demokratické?
"V naprosté většině členských států vidím demokratické vlády, které se snaží poskytovat informace založené na faktech. Ale také vidím, že mnoho politických stran jednoduše používá lži jako každodenní metodu k získání důvěry lidí. Pamatuji si dobu, kdy byl politik přistižený při lži, zcela zdiskreditován. To už dnes neplatí."
Když je vláda obviněna ze lži, co se dá dělat? Ve Francii je v současné době vláda obviněna ze lži o policejním násilí. V České republice byl předchozí premiér Andrej Babiš pravidelně obviňován ze lži.
"To je přesně práce novinářů, kteří ji musí dělat svobodně a bezpečně. Média musí být svobodná, dobře vybavená a klidná, aby udržela ty, kteří jsou u moci, pod kontrolou. Voliči se pak musí svobodně rozhodnout. Proto bojujeme proti skryté online manipulaci."
Zákon o svobodě médií navrhuje minimální harmonizaci
V této souvislosti navrhujete zákon o svobodě médií, čeho se týká?
"Zákon o svobodě médií má za cíl posílit média proti politickým a ekonomickým tlakům, proti velké moci velmi velkých platforem. Zakazuje jakýkoli tlak na redakční obsah, ať už pochází odkudkoli. Kritici říkají, že to není v kompetenci EU. Ale moje odpověď zní: je to evropská záležitost. Většina médií pracuje za hranicemi, a proto bychom chtěli mít stejnou ochranu médií všude v Evropě, ve všech členských státech.
Za druhé, slyšíme kritiku ze strany členských států, které jsou přesvědčeny, že jejich standardy ochrany médií jsou již velmi vysoké. Jsou to Skandinávci, Německo, Rakousko... Já se snažím vysvětlit, že navrhujeme minimální harmonizaci. Pokud mají státy vyšší standardy, nedotýkáme se jich."
Pokud to bude jen minimum, bude to ještě užitečné?
"Je to jednoznačně lepší než to, co vidíme v některých členských státech. Zákon o svobodě sdělovacích prostředků vnímám jako záchrannou síť. Pokud se v zemi vymkne politika z rukou, pokud si chce vláda přisvojit větší moc, musí existovat nějaký ochranný mechanismus, který umožní médiím bránit se. Když se podíváte na mapu Evropy, téměř každý členský stát má problémy. Naprosto nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že tento zákon má napravit situaci v Polsku a Maďarsku, a že by poškodil ostatní. Nikdy nevíte, co se může stát, kdo ovládne zemi a bude chtít kontrolovat média... Myslím si, že je trochu arogantní od některých západních expertů říkat, že je třeba pracovat jen v Maďarsku a Polsku. To není pravda."
Jsou miliardáři hrozbou pro svobodu tisku?
Například ve Francii byl před několika dny propuštěn redaktor listu Les Echos. Podle novinářů Les Echos se některé články nelíbily akcionáři Bernardu Arnaultovi. Jsou miliardáři hrozbou pro svobodu tisku?
"Ano, myslím, že ano. Je to otázka omezení moci. Když se spojí velké peníze a politický vliv, může v takových členských státech nastat problém. To byl případ České republiky, kdy premiér vlastnil i média..."
Vláda Andreje Babiše byla obviňována, že chce nahradit vedení České televize politickými přáteli. Měla Evropská vysílací unie pravdu, když se "obávala" této situace?
"Já si na tu kauzu velmi dobře pamatuji, několikrát jsem s ním o ní mluvila. Byla to vůle několika poslanců. Důležité bylo, že na ulici byli lidé okamžitě. Občané jsou znepokojeni tím, co se děje s českými veřejnoprávními médii. Je velmi důležité, že se lidé zajímají, protože zákon o svobodě médií dává médiím veřejné služby výsadní postavení."
Vzhledem ke krizi v odvětví tisku je pro některá média odkup za velké peníze jedinou možností.
"Vím, že existuje ekonomický tlak a nedostatek peněz, zejména pro tištěná média. To je činí zranitelnými, levnými a snadnými cíli. Není snadné rozlišit mezi dohodou, která zničí jejich nezávislost, a dohodou, která posílí jejich ekonomickou situaci a pomůže jim růst. To je pro mě nejsložitější část zákona o svobodě médií a pracujeme na vytvoření jasných kritérií."
Chtěla by být prezidentkou?
V Bruselu působíte téměř deset let. Stýská se vám po České republice? Není tajemstvím, že se příští rok do Prahy vracíte.
"Stýská se mi po domově. Mám práci, která mi dává fantastickou příležitost mít moc, doufám, že k dobrému. Mimochodem, Václav Havel, který visí na stěně hned nade mnou, řekl: 'Když mi někdo řekl, že mám moc, začal jsem se podezřívat'. Chci se vrátit domů a být užitečná své zemi."
Danuše Nerudová poprvé ukázala, že prezidentka České republiky je reálnou možností. Je to dobré znamení do budoucna?
"Je nejvyšší čas! Nikdy jsme neměli premiérku ani prezidentku. Máme několik ministryň a několik velmi schopných poslankyň v parlamentu. Myslím, že obecně je na světě lépe, když se o moc dělí muži a ženy. To platí i pro naši zemi."
Chtěla byste být první ženou v roli prezidentky České republiky?
"Kdo by nechtěl? Uvidím, jestli mám v hnutí ANO budoucnost, nebo ne. Pak uvidím, co budu dělat, ale chci být užitečná."
