Po českých stopách v EU: Věra Jourová mezi nejvlivnějšími
Věra Jourová už bezmála deset let patří mezi vůbec nejznámější česká jména v bruselských kruzích. Někdejší ministryně a komisařka, dnes místopředsedkyně Evropské komise, se v roce 2019 dostala do žebříčku stovky nejvlivnějších lidí planety časopisu TIME. Do unijní exekutivy ale nastupovala s rozpaky. Dostala na starost porfolio justice a ochrany spotřebitele, které nechtěla.
Jourová se stala vůbec první Češkou, která se na seznam časopisu Time dostala. Podle vlastních slov jí to tehdy překvapilo: „Bylo to pro mě dost neuvěřitelné, protože já se necítím být nějaká extrémně vlivná nebo důležitá. Pořád jsem normální ženská. Ale je to pro mě radost a ocenění práce nejen mojí, ale práce mého týmu a budu se snažit zacházet s tím co nejobratněji.“
Mnozí lidé z takzvané Bruselské bubliny s oblibou říkají, že evropské regulace mají globální dosah. Ne vždy je to pravda. V oblasti ochrany spotřebitele na internetu ale EU opravdu lídrem je. Klíčovou roli v tom sehrálo mj. obecné nařízení o ochraně dat známé pod anglickou zkratkou GDPR. Jourová ho nevymyslela, nastoupila do rozjetého vlaku. Dokázala ale legislativu v mimořádně těžkých vyjednáváních prosadit a přesvědčit o její potřebě i velké americké technologické giganty, které se regulaci bránily a poslaly kvůli tomu do Bruselu armády lobbistů. S GDPR vzniklo právo být zapomenut, být upozorněn na únik dat nebo právo využívání soukromých dat odmítnout.
„Občanům jsme slíbili větší kontrolu nad jejich údaji a dali jim více pravomocí, aby se mohli vypořádat se společnostmi, které s jejich údaji špatně nakládají. Za tímto účelem usilovně pracujeme na zvyšování povědomí lidí o jejich právech“, prohlásila Věra Jourová.
Podle Viktora Daňka, někdejšího zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu, dokázala Jourová využít svou zkušenost člověka, který se narodil v komunistickém režimu a byl tak zvláště citlivý na zásahy do soukromí. A nebála se osobně vyrazit do Silicon Valley postavit se lídrům technologických firem. GDPR nakonec začali obhajovat i jejich největší odpůrci, například zakladatel Facebooku a šéf společnosti META Mark Zuckerberg.
„Zaměřuje se na několik zásad. Každý musí mít kontrolu, musí být transparentní, jak jsou vaše informace využívány, a musí existovat odpovědnost, když je společnosti nevyužijí. To jsou hodnoty, které všichni sdílíme.“
V Česku pravděpodobně neexistuje nikdo jiný, kdo by byl v tak intenzivním kontaktu s šéfy největších technologických firem světa. Evropská legislativa v oblasti ochrany soukromí se skutečně stala předobrazem například pro regulaci americkou.
Kariéra částečně dílem náhody
Nominaci získala Věra Jourová jako kompromisní kandidátka po dlouhých koaličních sporech o jiná jména. Usilovala pak o portfolio regionální politiky, které se do té doby věnovala prakticky celou kariéru. Předseda Komise Jean Claude Juncker ale na poslední chvíli rozhodnutí změnil. To pro Jourovou bylo zklamání, jak přiznala v rozhovoru pro Český rozhlas
„Ten dnešek byl náročný, že přišlo určení portfolia, které jsem nečekala. Já v sobě mobilizuju maximum pozitivního myšlení a věřte, že ho mám hodně. Ale k tomu zklamání bych chtěla říct v kontextu otázky, jestli jsem zklamaná, že nedostanu tu svou oblíbenou a mně vlastní regionální politiku, tak ano, to bylo zklamání.“
Roli v rozhodování Junckera nejspíš sehrálo to, že Jourová za sebou mělo měsíc vazby kvůli nepravdivému obvinění z korupce, kvůli kterému pak vystudovala práva, a rozhodl se jí proto svěřit právě citlivou oblast justice. I přes složitý start si ale Jourová vydobyla renomé, které nepoškodily ani její dlouholeté vazby na Andreje Babiše a které ji následně vyneslo post místopředsedkyně Komise.
Další vlivní Češi v Evropě
V Evropskou komisi Česko dlouhodobě trpí nedostatkem vlivných lidí na vysokých místech. To se ale v poslední době mění. Češi si vydobyli vliv například v oblasti jaderné energetiky nebo obrany. Mezi vlivné Čechy tak například patří šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý. Mezi vůbec nejvlivnější europoslance se zařadila Dita Charanzová zvolená za hnutí ANO, se kterým se však rozešla. A renomé Česku značně zvýšilo také nedávné české předsednictví.
(Viktor Daněk je zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.)
Související
-
Po českých stopách v EU
Jakou roli hraje Česká republika v Evropské unii? Které osobnosti se prosadily na evropské scéně? Jak jsme se vypořádali s předsednictvím? Jak se daří hájit české zájmy?
-
Názory českých politiků na hlavní témata evropských voleb
Které strany kandidují v Česku? Jaké názory zastávají jejich kandidáti a jaká témata dominují české předvolební kampani?
-
České předsednictví v Radě Evropské unie
Česko po 13 letech opět stojí v čele EU. Politici i analytici v Bruselu se shodují, že má před sebou těžký úkol. Jeho splnění ale může zemi zajistit místo v centru dění EU.
