Senát schválil korespondenční volbu, Češi v cizině by poštou mohli hlasovat už příští rok

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident. Senátní schválení novely bylo očekáváno nejen kvůli tomu, že hlasování poštou pro krajany iniciovali senátoři po dvě desetiletí, avšak nezískali pro to podporu Sněmovny. Aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny senátní výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

Tříhodinové projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory než ve Sněmovně, která se úpravou na rozdíl od Senátu zabývala několik dní, spory opozice s koalicí. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí. Místopředsedové Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu.