Špidla a Fischer se bavili o společné budoucnosti, ne o minulosti

Český premiér Vladimír Špidla a německý ministr zahraničí Joschka Fischer po pátečním setkání v Praze dali znovu najevo, že základem vztahů obou sousedních států je společná budoucnost v Evropské unii, nikoliv křivdy z minulosti. Při schůzce na Úřadu vlády se proto oba politici věnovali především evropským a mezinárodním otázkám, jako je budoucí evropská ústava, angažovanost obou zemí v Iráku, Afghánistánu či na Středním východě.

"Na rozdíl od jiných setkání dnes převažují otázky evropské a mezinárodní... To jsou nyní otázky našich bilaterálních rozhovorů a já v tom vidím velký pokrok. Ukazuje to, kde leží naše budoucnost," řekl na tiskové konferenci šéf německé diplomacie.

Špidla, který před týdnem navštívil Berlín, zdůraznil, že česko-německé vztahy jsou orientovány do budoucnosti. "Dnes jsme se zabývali budoucnosti Evropy," uvedl. Otevření česko-německé školy, které se ráno zúčastnil i Fischer, podle českého premiéra ukázala, že "budoucnost je důležitá a řekl bych, že pro politiky a pro život nejdůležitější".

Reagoval tím na otázku, jaký dopad může mít pro vztahy Prahy s Berlínem a Vídní zákon oceňující zásluhy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, který tento týden schválila česká Poslanecká sněmovna. Fischer po dnešním setkání se svým resortním protějškem Cyrilem Svobodu na stejný dotaz řekl, že za základ vztahů považuje česko-německou deklaraci z roku 1997. Špidla a Fischer dnes nevyloučili prodloužení činnosti česko-německého Fondu budoucnosti, který vznikl na základě tohoto dokumentu.

Návrh zákona, který má jedinou větu: "Edvard Beneš se zasloužil o stát", v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Začne platit, pokud jej podpoří Senát a podepíše prezident Václav Klaus. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt již vyzval senátory i prezidenta, aby přijetí návrhu zákona zabránili. Zákon odsoudilo také Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Tato reakce rozzlobila Klause natolik, že kvůli výrokům zástupců sdružení dokonce napsal rakouskému prezidentovi Thomasu Klestilovi.