Stadničtí neuspěli ve sporu o kapli s hrobkou ve Vranově nad Dyjí

Potomci polského šlechtického rodu Stadnických s konečnou platností neuspěli ve sporu o zámeckou kapli s hrobkou ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud. Předmětem stejného soudního sporu byl také obraz šlechtičny Heleny Mniszkové z roku 1852, ani ten však rodina nedostane. Stadničtí v minulosti neúspěšně nárokovali vydání celého vranovského zámku, který nyní patří státu. Jde o vrcholnou ukázku baroka na Moravě a jednu z hlavních turistických atrakcí Znojemska. Kaple s podzemní hrobkou je součástí zámeckého areálu. Justice proto nové žalobě podané v roce 2013 nevyhověla - existuje totiž takzvaná překážka věci rozsouzené, jinými slovy, justice už jednou problém řešila a vyřešila.

Stadničtí neuspěli ani s odkazem na starší nález Ústavního soudu v kauze schwarzenberské rodinné hrobky v Domaníně u Třeboně. Soud v minulosti rozhodl, že by se měla hrobka vrátit dědicům hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Jako pietní místo rodiny prý nikdy neměla být zestátněna. Okresní soud ve Znojmě ovšem v případě vranovské kaple s hrobkou poukázal na to, že nejde o rodinné pohřebiště. Ze všech polských vlastníků vranovského velkostatku, tedy rodů Mniszků a Stadnických, je v hrobce pohřbena jako jediná Helena Mniszková. Ústavní soud následnou stížnost 24 potomků rodu označil za zjevně neopodstatněnou. Nacisté zámek i velkostatek zabavili Adamu Stadnickému a prodali jej německému baronu Gebhardu von der Wense-Mörse. Po druhé světové válce zámek převzal stát, později jej také zpřístupnil veřejnosti.