Eugen Czernin si neuchoval československé občanství, potvrdil Ústavní soud
Eugen Czernin si po druhé světové válce neuchoval československé občanství, potvrdil Ústavní soud (ÚS), když odmítl stížnost jeho vnuka Karla-Eugena. Domáhal se opětovného posouzení dědečkovy protinacistické činnosti, jejíž uznání by otevíralo cestu k restituci majetku, například zámku v Jindřichově Hradci. ÚS připustil, že Eugen Czernin v době okupace prokázal vysoké lidské kvality a protinacistické smýšlení, neprokázala se však aktivní účast v boji s okupační mocí. Usnesení je dostupné v databázi soudu. "ÚS nepovažuje za neústavní závěr správních soudů, že stěžovateli se ani v tomto řízení nově předloženými důkazy nepodařila prokázat aktivní účast Eugena Czernina v boji s okupační mocí se záměrem pokořit ji," stojí v usnesení.
Czerninové po válce přišli na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek, polnosti a nemovitosti v Čechách. Pro případnou restituci bylo podstatné to, jestli Eugen Czernin, který zemřel v roce 1955 v Rakousku, měl po válce nárok na uchování československého občanství. Ministr vnitra v roce 2005 žádost o zachování občanství zamítl. Šlechticův vnuk pak neuspěl ani v soudním sporu. Nejvyšší správní soud (NSS) už tehdy uznal, že Czernin v době okupace mnoha lidem pomohl. Nejsou ani pochybnosti o jeho protinacistickém smýšlení, nicméně chyběly důkazy pro aktivní účast v zápasu s okupanty.
Dědicové šlechtického rodu už dříve získali v restitucích část někdejšího majetku Josefíny Czerninové, manželky Eugena Czernina. Šlo o miliony čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku. Jiná větev Czerninů, takzvaná vinořská linie, získala v restitucích například zámek v Dymokurech, lesy a zemědělskou půdu.
