Dědictví rodu Salmů: příběh restituce šlechtického majetku

Po letech soudních sporů se potomkům šlechtického rodu Salmů otevírá cesta k vydání majetku. Poslední slovo měl až Ústavní soud. Jde o jednu z nejrozsáhlejších restituci šlechtickému rodu v Česku. Jak vůbec po roce 1989 proběhla restituce majetků šlechtických rodů? Více v rubrice Jaromíra Marka.

Restituční kauza rodu Salmů se vleče od roku 1992. Dědicové žádají o vydání asi 7 tisíc hektarů pozemků na Blanensku včetně zámku v Rájci nad Svitavou. Salmům patřil ještě zámek v Blansku, o ten žádat nechtějí. Protože se jedná o jednu z největších restitučních kauz šlechtickému rodu v Česku v hodnotě miliard korun, vyvolalo projednávání řadu emocí a sporů. Jádrem sporu byla otázka, zda Hugo Salm, předek dnešních restituentů Marie, Idy a Huga, byl či nebyl po roce 1945 československým občanem? Za okupace totiž získal občanství německé a byl označován za pronacistického kolaboranta. Obecné soudy už dříve nárokům Salmů vyhověly, ale pozemkové úřady čekaly na verdikt o občanství. Proč? Pokračuje blanenský publicista a pamětník Jiří Šrámek.

"V roce 1945 dostal Hugo Salm osvědčení o československém státním občanství, ale dříve, než mohl dostat plnohodnotné občanství, zemřel 2. března 1946. Celá jeho rodina - manželka, dcera, syn - občanství dostali"

Právě k tomu přihlédl ve svém nálezu i Ústavní soud. Hugo Salm byl československým občanem a jeho dědicové mají nárok na majetek. Více mluvčí Ústavního soudu Michala Spáčil.

"Správní orgány v roce 1946 byly jistě lépe obeznámeny s tehdejší realitou. A je nutné předpokládat, že jejich rozhodnutí určitě lépe odpovídá realitě a skutkovému stavu, než jakékoli dnešní rozhodnutí o těchto věcech."

Celá restituční kauza má i své politické i zcela osobní pozadí. Pokračuje Jiří Šrámek.

"Vše začalo, když se začali projednávat restituce. I když Salmové neměli zájem o blanenský zámku, kde sídlí muzeum (dokonce jej nabídli městu za 1 Kč), město se chtělo soudit. Vmísil se do toho starosta, dnes poslanec, Miroslav Kala (ČSSD), město zastupoval dr. Koudelka, také poslanec (ČSSD) a snažili se z kauzy vytěžit, co šlo. Vztahy mezi Salmy a městem Blanskem, zejména ředitelkou muzea paní Nečasovou se hrotily. Paní Nečasová začala seriály přednášek o nacistické minulosti rodiny Salmů a dělali všechno proto, aby Salmové nic nedostali."

Nejen projednávání kauzy, ale i nález Ústavního soudu vyvolává emotivní reakce. Pro sociálně demokratického poslance Koudelku jde o popření Benešových dekretů, bývalý starosta Blanska, poslance Kala hovoří o ztrátě důvěry v Ústavní soud. Rozhodnutím Ústavního soudu je šokována i ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová.

"Jsem přesvědčena, že je to právně chybné. Pokud to postavili na prozatímním osvědčení typu B, tak bylo dle mého názoru zfalšováno nebo bylo vydáno za okolností, kdy byl hrubě porušen zákon. Nemůžu se s tím ztotožnit a po 13 letech, kdy sed restitucí Salmů zabývám, mně to docela šokuje."

Právě Eva Nečasová přišla s údajnou kolaborantskou minulostí Hugo Salma, která se stala jedním z argumentů proti vracení majetku. Co na to Jiří Šrámek?

"Syn Hugo Salma, Hugo Maria Salm je stejně starý jako já a s jeho dcerou Marií Alžbětou jsem chodil na gymnázium. Dobře jsem rodinu znal. S nacisty určitě nespolupracovali, naopak, měli s nimi problémy. Za vše svědčí i to, že jako jediný šlechtický rod měli na zámku německého správce. Němci Salma v lásce neměli."

Salmovi dědicové nyní získají zpět státní zámek Rájec-Jestřebí, budovy bývalého velkostatku a 7 tisíc hektarů lesů na Blanensku. Zámek v Blansku nárokovat nehodlají, ale zájem mají o přilehlý park.

Jedna z nejrozsáhlejších restitučních kauz týkající se šlechtického rodu tedy skončila v jejich prospěch. Jak dopadly jiné šlechtické rody? Orlická větev rodu Schwarzenbergů, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, byla jednou z prvních restituentů. Získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec, lesy a rybníky a řadu budov. Hlubocká větev Schwarzenbergů už tak úspěšná nebyla. Dodnes se soudí například o Salmovský a Schwarzenberský palác na Pražském hradě. Rod Lobkowiczů patří díky majetku, který získal v restituci, mezi nejvýznamnější vlastníky v zemi. Celkem získal 16 zámků, mezi nimi například Lobkowiczký palác v Praze, renesanční zámek v Nelahozevsi, zámek v Mělníku nebo hrad Střekov. Kromě zámků získal rod také rozsáhlé lesní pozemky v severních a středních Čechách nebo vinné sklepy a vinařství Kolowratové restituovali zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Týnci u Klatov nebo lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách. Sternbergové získali v restituci zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březina a Častolovice.

Mezi mediálně sledované kauzy patří i restituce rodu Kinských. Dosud získali pět zámků, například v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí nebo hrad Kost. František Oldřich Kinský se nyní soudí o vrácení majetku, který má podle odhadů hodnotu až 40 miliard korun. Pět soudních sporů pravomocně vyhrál, deset jich bylo pravomocně odmítnuto. Celkem bylo podáno 157 žalob.