Spor o zdanění náhrad církvím skončí asi před Ústavním soudem

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (vlevo vpředu) a předseda  poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka (vpravo vpředu) 23. ledna 2019 v  Praze při hlasování o novele zákona o církevních restitucí na schůzi  Poslanecké sněmovny, foto: ČTK/Vít…

Sněmovna schválila návrh komunistů zdanit peněžité náhrady, které církve dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Za 30 let se jedná o necelých 60 miliard korun zvyšovaných o inflaci. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Kritici novely tvrdí, že by se danila náhrada za ukradený majetek, a návrh je tak protiústavní. Dá se očekávat, že celý spor skončí před Ústavním soudem.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik  (vlevo vpředu) a předseda  poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka  (vpravo vpředu) 23. ledna 2019 v  Praze při hlasování o novele zákona o církevních restitucí na schůzi  Poslanecké sněmovny,  foto: ČTK/Vít Šimánek
Podle komunistů by stát zdaněním náhrad získal ročně zpět asi 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím posílá. Rozhodnutí poslanců přivítal předseda komunistů Vojtěch Filip:

"Došlo k jakési dohodě o majetku státu, který má být předán církvím a církevním institucím. Čili o žádnou restituci nejde. A jestliže to je finanční plnění státu, tak je logické, že jsou náhrady zdaňovány."

Církve ale nebudou muset platit daně za ty náhrady, které už dostaly v předchozích letech. Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad.

"Vláda nedoložila to údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní," uvedl Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany, která byla proti zdanění náhrad. Šéf poslanců STAN Jan Farský upozornil, že analýza o předražení náhrad o 54 miliard korun, na kterou se odvolávala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), neexistuje.

Opozice: co je ukradeno, má se vrátit

Zástupci opozice označili zdanění náhrad jako pošlapávání právního státu.

"Co je ukradeno, se má vrátit, a to bylo při hlasování o zdanění církevních restitucí porušeno. Koalice složená z hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů a SPD prosadila zákon, a my jsme přesvědčeni, že v důsledku tohoto hlasování se s tímto zákonem setkáme u Ústavního soudu,"řekl šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

Podle předsedy opoziční ODS Patra Fialy nejsou církevní restituce ve společnosti populární. To ale neznamená, že nejsou správné.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 připomněl, že se na smlouvy vztahuje daňová legislativa účinná v roce 2013, to znamená, že se to nezdaňuje. Ve výsledku hlasování se podle něj projevil antisemitismus, protože zdanění náhrad dopadne nejen na křesťanské církve, ale i na židovské obce. Také on předpokládá, že spor skončí u Ústavního soudu.

Církve hovoří o vítězství populismu nad zdravým rozumem

Stanislav Přibyl,  foto: Martina Schneibergová
A jak na zdanění náhrad reagují církve? Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem. "Nejedná se totiž o žádný nový příjem, který by podléhal daňovému přiznání, ale o splátku náhrady, která se z podstaty věci nedaní," uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Náhrady církvím se vyplácí až za majetek zabavený po únoru 1948. Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause ale stát těžil i z židovského majetku, který zůstal po obětech druhé světové války:

"Holocaust byla nejenom největší masová vražda, ale také největší masová loupež v dějinách. A protože ty majetky neměly dědice, připadly státu jakožto tzv. odúmrtě. My jsme nikdy tuto kapitolu neotevírali, a myslím, že teď možná je na čase, abychom to učinili."

Zdanění náhrad nyní posoudí Senát. Očekává se, že předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.

O zdanění náhrad se mluví už pět let

Madona z Veveří
Zákon o církevních restitucích platí už šest let a zhruba pět let se mluví o zdanění náhrad. Majetkové restituce jsou již v poslední fázi. V jejich rámci byl katolické církvi vydán například známý areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památka ze seznamu UNESCO. Na stejném seznamu je i zámek v Kroměříži. Barokní sídlo již převzalo olomoucké arcibiskupství.

Některé restituce jsou předmětem soudních sporů. K nejznámějším patří spor o vydávání gotického obrazu Madony z Veveří, nebo spor o hrad Bouzov, o nějž zatím neúspěšně usiluje Německý řád.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev). Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon nastolit nový vztah státu a církve. Úprava fakticky znamená její odluku od státu. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.