Spor o zdanění náhrad církvím skončí asi před Ústavním soudem
Sněmovna schválila návrh komunistů zdanit peněžité náhrady, které církve dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Za 30 let se jedná o necelých 60 miliard korun zvyšovaných o inflaci. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Kritici novely tvrdí, že by se danila náhrada za ukradený majetek, a návrh je tak protiústavní. Dá se očekávat, že celý spor skončí před Ústavním soudem.
"Došlo k jakési dohodě o majetku státu, který má být předán církvím a církevním institucím. Čili o žádnou restituci nejde. A jestliže to je finanční plnění státu, tak je logické, že jsou náhrady zdaňovány."
Církve ale nebudou muset platit daně za ty náhrady, které už dostaly v předchozích letech. Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad.
"Vláda nedoložila to údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní," uvedl Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany, která byla proti zdanění náhrad. Šéf poslanců STAN Jan Farský upozornil, že analýza o předražení náhrad o 54 miliard korun, na kterou se odvolávala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), neexistuje.
Opozice: co je ukradeno, má se vrátit
Zástupci opozice označili zdanění náhrad jako pošlapávání právního státu.
"Co je ukradeno, se má vrátit, a to bylo při hlasování o zdanění církevních restitucí porušeno. Koalice složená z hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů a SPD prosadila zákon, a my jsme přesvědčeni, že v důsledku tohoto hlasování se s tímto zákonem setkáme u Ústavního soudu,"řekl šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek.
Podle předsedy opoziční ODS Patra Fialy nejsou církevní restituce ve společnosti populární. To ale neznamená, že nejsou správné.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 připomněl, že se na smlouvy vztahuje daňová legislativa účinná v roce 2013, to znamená, že se to nezdaňuje. Ve výsledku hlasování se podle něj projevil antisemitismus, protože zdanění náhrad dopadne nejen na křesťanské církve, ale i na židovské obce. Také on předpokládá, že spor skončí u Ústavního soudu.
Církve hovoří o vítězství populismu nad zdravým rozumem
Náhrady církvím se vyplácí až za majetek zabavený po únoru 1948. Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause ale stát těžil i z židovského majetku, který zůstal po obětech druhé světové války:
"Holocaust byla nejenom největší masová vražda, ale také největší masová loupež v dějinách. A protože ty majetky neměly dědice, připadly státu jakožto tzv. odúmrtě. My jsme nikdy tuto kapitolu neotevírali, a myslím, že teď možná je na čase, abychom to učinili."
Zdanění náhrad nyní posoudí Senát. Očekává se, že předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.
O zdanění náhrad se mluví už pět let
Některé restituce jsou předmětem soudních sporů. K nejznámějším patří spor o vydávání gotického obrazu Madony z Veveří, nebo spor o hrad Bouzov, o nějž zatím neúspěšně usiluje Německý řád.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev). Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon nastolit nový vztah státu a církve. Úprava fakticky znamená její odluku od státu. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.
