Prezident Klaus umožnil přijetí církevních restitucí

Zákon o církevních restitucích bude platit. Prezident Václav Klaus ho nepodepsal, ale ani ji nevetoval. Důvodem jsou výhrady k normě, nechtěl také podle svých slov vyostřovat vztahy na politické scéně. Rozhodnutí prezidenta popudilo opoziční ČSSD, která chystá ústavní stížnost. Premiér Petr Nečas z ODS naopak majetkové vyrovnání s církvemi vítá.

Václav Klaus, foto: Khalil Baalbaki / Český rozhlas

Zákon vychází z dohody státu a 17 církví. Ty od státu mohou dostat zpět až polovinu nemovitostí, o které přišly za totality, za zhruba 75 miliard korun. Jde především o lesy a pozemky. Finanční náhrady za nevrácený původní církevní majetek budou vyplaceny v hodnotě 59 miliard korun ve formě splátek. Prezident zákon nevetoval a nevrátil ho Poslanecké sněmovně, ale ani ho nepodepsal. Co prezidentovi vadí, řekl tajemník prezidenta Ladislav Jakl.

"Vůbec nejde o klasický čistý restituční zákon, při kterém se vydává někomu majetek, jak tomu bylo u ostatních restitucí. Tento zákon má úplně jinou funkci. Stát dává najevo, že si přeje, aby církve u nás byly finančně i majetkem zajištěné tak, aby mohli v budoucnu samostatně hospodařit. To vůbec nesouvisí s nějakými křivdami."

Václav Klaus také uvedl ve svém prohlášení, že nechce dále vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám. Premiér a šéf ODS Petr Nečas Českému rozhlasu řekl:

Petr Nečas, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas

"Respektuji právo pana prezidenta, které je dáno ústavou, nepodepsat zákon. Jsem rád, že tím je vyřešena otázka nikoliv pouze církevních restitucí, ale i narovnání vztahu mezi státem a církvemi. Považuji za pozitivní zprávu, že tento zákon vstoupí v platnost, protože v dlouhodobém horizontu to povede k odluce církví od státu a v dlouhodobém horizontu šetří toto řešení finanční prostředky českým daňovým poplatníkům."

Podle Nečase zákon přispěje i k rozvoji 1200 měst a obcí. Na jejich území jsou totiž kvůli neřešení problému blokované nemovitosti, které dosud nešlo využívat. Schválenou podobu restitucí považuje za nespravedlivou a nákladnou opoziční sociální demokracie. Chystá ústavní stížnost. Sociální demokraté si chtějí stěžovat na proceduru projednávaní předlohy i její obsah. Více už předseda strany Bohuslav Sobotka.

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

"Naši právníci už začali pracovat na ústavní stížnosti. Připravujeme se tak, abychom tuto ústavní stížnost mohli podat bezprostředně poté, kdy vyjde zákon ve sbírce zákonů. Jde nám zejména o otázku nerovného přístupu k restituentům po roce 1989. Jestliže se tady mají odstraňovat staré křivdy, pak my budeme napadat otázku finanční kompenzace, která byla poskytnuta církvím."

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že ústavní stížnost podají také komunisté. Reakcí prezidenta je zklamán stejně jako lidé, kteří s restitucemi nesouhlasí, uvedl Vojtěch Filip. Vyřešení církevních restitucí uvítal pražský arcibiskup Dominik Duka. Více už poradce a tajemník kardinála Duky Milan Badal:

Dominik Duka, foto: Milena Štráfeldová / Archiv ČRo 7

"To rozhodnutí pana prezidenta je legitimní, dal tím najevo svoje dlouhodobé postoje a výhrady k tomu zákonu jako takovému. Zároveň velmi moudře umožnil, aby zákon začal platit a aby se odblokoval majetek, který mají města a obce na svém území."

Zákon přivítala také Federace židovských obcí. Součástí zákona je odstřihnutí placení církví přes státní rozpočet. Stát bude církvím postupně během 17 let přestávat hradit platy duchovních. Nyní na ně vynakládá asi 1 miliardu a 400 milionů korun ročně. Největším příjemcem finančních kompenzací bude Římskokatolická církev. Ta postupně dostane asi 47 z 59 miliard korun navýšených o inflaci.