Sněmovna schválila i církevní restituce
Sněmovna ve středu kromě zvýšení daní přijala i druhý významný zákon, a to je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvané církevní restituce. Sněmovna je schálila i napodruhé a přehlasovala tak veto Senátu. Nyní má novelu v rukou prezident republiky, který ho musí stvrdit svým podpisem, aby mohl začít platit.
Premiér Petr Nečas prohlásil:
"Jsem spokojený, tento zákon skutečně dlouhodobě řeší vztah státu a církví, vede k faktické odluce státu od církví a jsem rád, že byl potvrzen poslaneckou sněmovnou."
Ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování neskrýval nadšení.
"Mám obrovskou radost, po dvaceti letech bylo dosaženy spravedlnosti. V této sněmovně jsme já, pan premiér, marek Benda asi poslední nestoři, kteří se o to už před dvaceti lety snažili, a teď mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo."
"Jsem přesvědčen, že pan prezident jako politik, který je dlouhodobě aktérem politické scény ví, jak dlouhodobá záležitost to je, že se řeší dvacet let. A podle mého takto k tomu bude i přistupovat."
Klaus koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Premiér ho v září ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje. V návrhu zákona je ale také paragraf, který umožňuje vracení majetku odňatého podle zákona o revizi první pozemkové reformy, který platil od srpna 1947.
Historik Jaroslav Šebek ujišťuje, že prolomení hranice roku 1948 není možné.
"Někteří kritici upozorňují, že může nastat situace, že bude vracen i majetek, který nepatřil církvi v roce 1948, že už jí byl odňat předtím. Ale lze říci, že církevní instituce musí vždy doložit, že byla vlastníkem majetku k 25. únoru 1948. Aby nebyla prolomena restituční hranice. To je zcela zásadní."
Přijetí zákona předcházela tříhodinová debata, po které se nakonec opozice odmítla hlasování zúčastnit a její poslanci opustili jednací sál. Veto Senátu tak nakonec přehlasovalo 102 ze 103 přítomných poslanců, proti byl jen rebelující poslanec Radim Fiala (dřívější člen ODS). Nejčastějším argumentem opozičních poslanců proti schválení vládní předlohy byl chybějící seznam vydávaného majetku. Ten ale podle ministryně kultury za TOP 09 a Starosty Aleny Hanákové existovat ani nemůže.
Církevní restituce podpořil i nezařazený poslanec Michal Doktor, který je teď členem strany Jihočeši 2012. S koalicí se totiž domluvil, že církve nebudou osvobozeny od daně za prodej vráceného majetku. Svoje stanovisko oznámil v debatě před hlasováním.
"Církvím bude do budoucna uložena povinnost platit daně, jako je platí každá každý jiný daňový poplatník, každá jiná právnická osoba takového druhu. To je myslím rozsah dohody, který mi dovoluje, abch připojil k takovému návrhu zákona pozitivní hlas."
Opoziční ČSSD se zákon nelíbí a vadí jí i způsob schválení. Proto chtěla stanovisko právních odborníků a snažila se o posunutí hlasování na pátek. Podle Jeronýma Tejce, šéfa sněmovní frakce ČSSD, nejpíš padne ústavní stížnost.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Proti navrženému zákonu protestovali i někteří církevní představitelé a volali po jeho důkladnějším prodiskutování.
