Církevní náhrady se nedaní. Katolíci jsou spokojeni, podle komunistů rozhodl Ústavní soud politicky

Dodatečné zdanění finančních náhrad z církevních restitucí míří proti principům demokratického právního státu. Rozhodl tak Ústavní soud, který vyhověl návrhu senátorů a spornou část zákona zrušil. Zástupci církví jsou spokojeni. Podle premiéra a prezidenta je třeba rozhodnutí respektovat. Komunisté zvažují posouzení problematiky evropskými institucemi.

Pavel Rychetský a Jaromír Jirsa, foto: ČTK/Václav Šálek

Miroslav Kalousek, foto: Luboš Vedral, ČRo

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se nevydávaly, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady se vyplácí od roku 2013 a ročně se jedná asi o dvě miliardy. Zároveň se však snižují příspěvky státu církvím. Na nulu by se měly dostat v roce 2030 a mělo by dojít k odluce státu a církví.

Zdanění prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů a SPD, když před několika měsíci přehlasovala veto Senátu. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče Ústavní soud rozhodl politicky. "Nám šlo o hlubokou nerovnost v ocenění pozemků zemědělského a lesního půdního fondu ve vztahu k ostatním restitučním nárokům."

Také předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům. Naopak podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska mají církve garantováno to, co jim patří:

"Ústavní soud zabránil zvůli a bezpráví. Křesťanské církve a Federace židovských náboženských obcí mají garantováno to, co jim patří a poslanci, kteří se na tomto pokusu o komunistickou krádež podíleli, mají garantovanou věčnou ostudu."

Soudce Jirsa: žádnému jinému restituentovi stát zpětně nárok nezpochybnil

Kdyby soud nerozhodl, finanční náhrady za nevydaný majetek by se devatenácti procenty danily už od ledna 2020. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok.

"Podle Ústavního soudu bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů, v důsledku čehož byl porušen hned první článek Ústavy ČR, který hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě."

Stanislav Přibyl, foto: Martin Davídek, CC BY-SA 3.0

Navíc má podle soudu finanční náhrada ještě další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Ze 14 členů Ústavního soudu uplatnili dva soudci odlišná stanoviska.

Církve: nemusíme omezovat naplánované projekty

Církve jsou spokojené. Zákon ve skutečnosti nedanil finanční náhrady, ale v čase zpětně měnil jejich výši, uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman dodal, že teď nemusejí omezovat naplánované projekty:

"I kdyby došlo ke zdanění církevních restitucí, tak bychom ty projekty realizovali. Bylo by to pro nás jenom o mnoho obtížnější."