Týden v ČR

Jednání o sestavení nové vlády, Foto: ČTK

Už téměř dva týdny pokračují jednání o sestavení nové vlády České republiky. Na programu jsou konzultace expertních týmů sociální demokracie a Koalice, které se snaží najít kompromisní podobu vládního programu.

Jednání o sestavení nové vlády,  Foto: ČTK
Prezident Václav Havel je s dosavadním průběhem vyjednávání spokojen. Tuto variantu vlády považuje za nejlepší možnou, všechny další alternativy by podle něj byly horší. Prezident Havel po setkání s šéfem sociální demokracie Vladimírem Špidlou naznačil postup, který bude následovat po dohodě o programovém základu budoucí koaliční vlády:

"Začalo by se jednat o věcech personálních tak, aby vše bylo připraveno do plánované první schůze Poslanecké sněmovny."

Zástupci sociálních demokratů a stran Koalice by se mohli dohodnout na textu vládního programu pravděpodobně do týdne. Pak by měli koaliční partneři začít jednat o rozdělení vládních a parlamentních funkcí. Po úterní schůzce s prezidentem Havlem to řekl Vladimír Špidla, který věří, že se plán dalšího vyjednávání podaří dodržet:

"V sobotu večer, v osmnáct hodin, opět jednání vyjednávacích skupin, případně v pondělí. Předpokládáme, že v té době už bude ta programová část dostatečně projednaná k tomu, abychom se dostali k závěrečnému textu."

Jednání o sestavení nové vlády,  Foto: ČTK
Vladimír Špidla připustil, že otevřené zůstávají otázky daní a důchodová reforma. Jednající strany se naopak podle něj shodnou na vstupu Česka do Evropské unie i na boji proti korupci a velké kriminalitě.

Podle šéfa lidovců Cyrila Svobody se Koalice bude snažit například prosadit hlubší reformu soudnictví:

"Jednání má dynamiku, jde kupředu a samozřejmě nadále se rýsuje možnost dohody. Není tady zatím nic, co by zásadně blokovalo naše jednání."

Jak uvedla předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová, smlouva o vládní koalici by měla obsahovat mechanismus, jak řešit případné neshody během společného vládnutí:

"Měla by být ve smlouvě pojistka proti tomu, aby v zásadních věcech nedocházelo k přehlasování koaličních partnerů ve sněmovně poté, co by byl podán nějaký poslanecký návrh. Jde nám o to, aby byl zakotven mechanismus vznášení určitých námitek a v případě, že by byly vzneseny, tak potom by se tato vládní koalice měla snažit o vytvoření společného stanoviska tak, aby právě ve sněmovně nedosšlo k vytváření ad hoc koalicí pro určité účely."


Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus je připraven nekandidovat znovu na místo předsedy strany. Šéf občanských demokratů, o jehož odchodu z čela strany se spekuluje po prohře ODS v letošních parlamentních volbách, nicméně řekl, že nejprve si musí být jist pokračováním pravicové politiky a zachováním jednoty strany:

"Já nedopustím, aby se ODS rozpoltila. To by byla velká škoda, protože jiná strana na pravici opravdu dneska není v této zemi. A zadruhé jsem řekl, že zůstane ODS v logice, hodnotách, postojích, pro kterou jsem ji já před jednácti lety zakládal. Čili pro mne není přijatelné, aby se ODS stala stranou regionalisticko-komunálně-politických struktur, které usilují o svoje postoje. ODS musí zůstat obecnou politickou stranou."

Jak Václav Klaus uvedl, v nové Poslanecké sněmovně nechce být jejím místopředsedou. Za adekvátní by nepovažoval ani post předsedy poslaneckého klubu ODS:

"To já už musím hrát jistého - použiji-li mistrovství světa ve fotbale a jeho terminologii - tak bych řekl, že funkci libera, nikoliv zatíženého v struktuře tohoto typu."

Kandidátem na funkci předsedy nově zvolené Poslanecké sněmovny by měl být zástupce sociální demokracie. Ve středu to řekl předseda lidovců Cyril Svoboda s tím, že sociální demokraté zatím jméno svého kandidáta nesdělili. Podle neoficiálních informací by tato strana mohla do čela Poslanecké sněmovny nominovat svou dlouholetou poslankyni a místopředsedkyni dolní komory Petru Buzkovou. Lidovečtí politici také dali najevo, že si ve funkci budoucího šéfa sněmovny nepřejí předsedu ODS Václava Klause. Naopak někteří představitelé socociální demokracie a komunistů hovoří o Václavu Klausovi jako o možném kandidátovi na funkci předsedy Poslanecké sněmovny.


V pondělí začal v Plzni týdenní světový kongres Československé společnosti pro vědy a umění. Jak už napovídá sám název společnosti, debaty a přednášky byly zaměřeny na široké spektrum otázek. Jedním z témat byla diskuse o programech českého vzdělávání, které mají americké a jiné univerzity ze zahraničí.

Jak poznamenal profesor Milan Fryščák, který diskusi vedl, řada univerzit má ve svém programu výuku češtiny. A to zejména ve státech, kde žije velké množství lidí původem z českých zemí. Čeština se však učí i v dalších státech USA a to nejen obory jazykové, ale i literární, hudba a výtvarné umění:

"Ten zájem je poměrně velký. Obzvláště soudobá česká literatura, ta je velmi přitažlivá. Já to uvádím ze zkušenosti. Jsem profesorem na New York University, to je největší soukromá americká univerzita."

Diskuse se zúčastnili i zástupci dalších amerických univerzit, z Michiganu, Texasu a Nebrasky. Odhaduje se, že v Nebrasce má až 20 procent lidí český původ. Mila Saskova-Pierce uvedla, že čeština se na tamější univerzitě vyučuje už od roku 1907, tedy téměř celé jedno století:

"Čeština byla velmi důležitý předmět pro Čechy, kteří se usadili v Nebrasce, protože tím, že se stala vyučovaným jazykem na univerzitě, to znamenalo, že Češi a česká kultura byli na úrovni latiny, řečtiny, angličtiny, francouzštiny a tak dále."

Na univerzitě v Nebrasce teď začali se studenty češtiny nový projekt, v jehož rámci překládají z češtiny do angličtiny memoáry, vzpomínkové články, básně, cestopisy a tyto překlady se pak publikují na internetu. Více než polovina studentů univerzity je českého původu. Ta druhá polovina má nějaký vztah k české kultuře:

"Buď navštívili Prahu, nebo se seznámili, nebo se zamilovali do Čechů, a nebo začali číst českou literaturu v překladu a rozhodli se, že se také chtějí naučit jazyk. Ta polovina, která je českého původu, pochází z českých vesnic."


V Paříži byla v úterý oficiálně zahájena Česká sezóna. Začal tak rozsáhlý projekt, kterého se účastní celá řada divadelníků, hudebníků, výtvarníků a dalších umělců. Na význam této akce jsme se zeptali ministra kultury Pavla Dostála.

"Já si myslím, že ten význam má dvě roviny. První rovina je nezvykle široká prezentace české kultury během velice krátkého, ohraničeného časového úseku. Dá se říct, že je to přímo invaze české kultury do Francie. Druhá rovina toho, která je možná ještě důležitější v této chvíli, je rovina politická. Tento festival bude tedy informovat Francouze o tom, že my vlastně v Evropě dávno jsme a že je chyba, že se o tom tak dlouho nevědělo."