Týden v ČR
Regionální spolupráci považuje prezident Václav Havel za důležitý aspekt evropského sjednocování. Řekl to ve čtvrtek ve Znojmě, kde se s rakouským prezidentem Thomasem Klestilem setkal se starosty příhraničních měst a obcí jižní Moravy a Dolních Rakous.
"Je to potvrzení dobrých vztahů mezi lidmi z jižní Moravy a Dolního Rakouska a v této smlouvě jde také o příspěvek ke zlepšení dobrých vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem. Věřím, že právě ty konkrétní kroky, které se budou týkat také spolupráce podnikatelů, škol a také spolupráce obcí, vystoupí do popředí natolik, že budeme myslet jenom na tu spolupráci a ne na to, co nás rozděluje."
Tisíce lidí na území České republiky postiženém povodněmi pokračují v likvidaci jejich následků. V Praze úklid potrvá ještě asi tři týdny. Na účtech sbírek státních i neziskových organizací přibývají denně milióny korun - celkem už bylo vybráno přes 250 miliónů korun.
Evropská unie se rozhodla zřídit zvláštní fond k překonávání následků katastrof. Fond pomůže Česku i přesto, že ještě není členem unie a nepřispívá do společné pokladny. Z hlediska Evropské unie je to revoluční krok.
V Česku bude zavedena tzv. povodňová milionářská daň. Lidé, kteří ročně vydělají více než 900 tisíc korun, odvedou státu na daních místo 35 procent 37. Dohodli se na tom v úterý šéfové stran vládní koalice s tím, že tato daň bude platit tři roky. Kolika osob se milionářská daň týká a kolik peněz stát získá, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka:
"Toto zvýšení se pravděpodobně dotkne několika desítek tisíc lidí se skutečně nejvyššími příjmy. Já musím říct, že pokud jde o zdaňování občanů s nejvyššími příjmy, tak nižší daně má v tuto chvíli z vyspělých zemí pouze Nový Zéland. My se tím nějakým způsobem nevymykáme z té kategorie civilizovaných, srovnatelných zemí. Naše odhady příjmu pro státní rozpočet se pohybují v částce půl miliardy korun až jedna miliarda."
Podle šéfa poslanců Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého jde o zneužití povodňové situace, protože daňové změny se projeví až po mnoha měsících:
"Další důvod, proč je to podraz, je to, že se mnoho mluví o tzv. milionářské dani, ale moc se nemluví o tom, že toto zdanění má v roce 2003 vynést několik set milionů korun. Jinými slovy - nemůže to sloužit k nahrazení povodní. Úvahy o tom, že má být zvýšena daň z přidané hodnoty z pěti procent na sedm a zvýšeny tzv. spotřební daně na benzín, alkohol a cigarety, tak to se dá shrnout jednoduše - to je zdražení všeho, to je zdražení potravin, zdražení, které se promítne do cen úplně všech produktů, které kupují řadoví občané."
Na Mělnicku i v některých dalších oblastech platí stav nebezpečí. Jak uvedl přednosta mělnického okresního úřadu Miroslav Neumann, vyhlášení stavu nebezpečí si vyžádala stále velmi komplikovaná situace na řadě míst v záplavami postiženém území:
"My tady máme stále ještě pod vodou v oblasti Hořína baráky, i někde v jiných obcích. Navíc tady začíná být velký problém se spodní vodou, která se nám pískovcovými terasami sem řine ze širokého okolí. My jsme dokonce oproti původnímu rozsahu museli zařadit do té oblasti stavu nebezpečí i obec Bíkev, která dříve nebyla postižená povodní a teď jsou tam problémy."
Stav nebezpečí platí od středy také v sedmi obcích okresu Praha-západ. Toto opatření umožní starostům provádět snáze a rychleji administrativní a organizační úkony při odstraňováním následků povodní.
Obyvatelé pražské Invalidovny se po srpnových povodních mohou vrátit do svých domovů. To je však zatím zapovězeno přibližně 10 tisícům obyvatel pražského Karlína.
Do obcí zničených povodněmi zamířil prezident Václav Havel s manželkou Dagmar. Navštívili Švihov na Klatovsku, Štěchovice, Předmíř a obec Metly, kterou voda téměř smazala z mapy. Podle Václava Havla je teď nejdůležitější, aby vláda, kraje a další instituce operativně, rychle a spravedlivě rozdělily peníze, které postiženým obcím a obyvatelům patří:
"Je obdivuhodné, jakým způsobem zatím na to společnost reaguje. Mám tím na mysli nejrůznější typy solidarity. Je to důležité mimo jiné i kvůli té pluralitě. Když by jeden o všem rozhodoval, ty peníze přerozděloval, tak by to nebylo dobré. Třeba kvůli takové pestrosti a rozmanitosti života, jeho potřeb, aby to bylo co nejvíc decentralizováno, aby co nejvíc na to měli vliv občané."
"Ministerstvo školství udělalo vše, co bylo v jeho silách, aby pomohlo zajistit náhradní možností vyučování, to znamená nabídkou zařízení na školy v přírodě jak v České republice, tak v zahraničí. Jsem moc ráda, že stovky dětí ze škol i se svými učiteli této nabídky využily a na školy v přírodě odjely."
Pro zaplavené školy ministerstvo našlo ve svých rezervách asi sto milionů korun.
