Týden v ČR
Několikadenní krize, v níž se po dvou měsících existence ocitla vláda premiéra Vladimíra Špidly, je zažehnána. Špičky sociálních a křesťanských demokratů a Unie svobody-Demokratické unie ve středu podepsaly garanční dodatek koaliční smlouvy, který umožňuje fungování kabinetu ve stejném složení.
Jak k vládní krizi došlo? Její příčinou bylo, že vládní koalice neprosadila minulý pátek v Poslanecké sněmovně zvýšení daní, tzv. povodňový balíček. O jeho neschválení rozhodl jediný hlas - poslankyně za Unii svobody Hany Marvanové, která hlasovala proti společně s opozicí - tedy Občanskou demokratickou stranou a komunisty. Premiér Špidla označil její postoj za porušení koaliční smlouvy a vyzval ji ke složení poslaneckého mandátu. To Hana Marvanová, i přes nátlak své strany, odmítla:
"Já si myslím, že na odlišný názor v této věci, kterou jsem vnímala, že nemohu udělat odlišný od názoru vedení strany, jsem měla právo. To němělo vést k tomu, aby mně vlastní strana či koaliční strany vyzývaly k tomu, abych odešla z Poslanecké sněmovny."
V sobotu pak Hana Marvanová oznámila, že končí jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Premiér Špidla už o víkendu jednal s lidovci o případné menšinové vládě bez unionistů. Zároveň naznačil, že by tato vláda mohla hledat podporu u všech stran ve sněmovně, včetně komunistů. Vladimír Špidla k podpoře případné menšinové vlády uvedl:
"Moje představa je poměrně konvenční, to znamená klasická, menšinová vláda, pokud se tedy na tom dohodneme, a v takovém případě proběhnou jednání, z mého hlediska, se všemi. Jistě uvidíme, jaké budou výsledky."
V průběhu celého víkendu, kdy probíhala intenzivní jednání, se uvažovalo o těchto možnostech: buď vláda zůstane beze změny a všichni poslanci Unie svobody, včetně Hany Marvanové, se písemně zaváží, že budou hlasovat pro vládní návrhy, nebo Unie svobody z vlády odejde, nebo se sníží současný počet tří ministrů za Unii svobody.
V pondělí premiér Vladimír Špidla z pověření předsednictva sociální demokracie oficiálně vyzval unionistické ministry k demisi, což ti odmítli. "Koaliční dohody neznají žádný mechanismus, že jsou ministři požádáni, aby odešli," prohlásil v reakci úřadující předseda unionistů Ivan Pilip.
V pondělí večer se šéfové koaličních stran - Vladimír Špidla, Cyril Svoboda a Ivan Pilip sešli u prezidenta Václava Havla. Z jednání však nebyly poskytnuty žádné konkrétní informace.
V úterý se unionisté dohodli, že kdyby vládu opustili, menšinový kabinet sociálních a křesťanských demokratů budou tolerovat, aby vláda nemusela být závislá na podpoře komunistů či ODS.
Zásadní zvrat v několikadenní krizi nastal ve středu, kdy špičky stran vládní koalice podepsaly už zmíněný dodatek koaliční smlouvy. Jak potvrdil premiér Vladimír Špidla, podpisem dodatku se všechny tři strany zavazují klíčové, vládou označené návrhy zákonů, předjednat ještě před konečným hlasováním v Poslanecké sněmovně:
"Po řádném projednání takového návrhu, v souladu s koaliční smluvou, podpoří takový návrh všichni členové koaličních poslaneckých klubů."
Jak potvrdil premiér Špidla, dodatek pamatuje i na případné nedodržení dohodnutého postupu:
"Strany berou na vědomí rozhodnutí Unie svobody-Demokratické unie ze dne 17. září 2002. Nesplnění tohoto dodatku bude mít za následek odchod ministrů za Unii svobody-Demokratickou unii z vlády."
Prezident Vaclav Havel poté vyzval strany vládní koalice, aby v budoucnu braly ohled na to, co mohou způsobit jejich kroky. Přesto je, jak řekl v průběhu návštěvy Spojených států, s řešením vládní krize spokojen:
"Je to samozřejmě dobrá zpráva. Já jsem tak trošku tajně po svém posledním dlouhém setkání s předsedy koaličních stran doufal, že by se to mohlo tímto směrem ubírat a jsem samozřejmě rád, že se to stalo."
Prezident Václav Havel, který je na oficiální návštěvě Spojených států, podpořil americkou politiku vůči Iráku. Stalo se tak v rozhovoru s americkým prezidentem Georgem Bushem v oválné pracovně Bílého domu. Další podprobnosti nám z Washingtonu telefonicky sdělil zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Miroslav Konvalina:
"Setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem bylo vlastně prvním bodem programu a hned tím klíčovým. Amerika řeší vážný problém - válku proti Iráku a prezident Havel podpořil George Bushe ve vojenské akci. Myslí si, že by měla být schválená Radou bezpečnosti OSN a že by se k ní měli připojit všichni členové Severoatlantické aliance. Na to pochopitelně navázala diskuse o přípravách historického summitu NATO v Praze, který se bude konat v listopadu. Třetím takovým okruhem byly vzájemné vztahy, které obě strany označily za výborné a v tomto duchu se nesla také návštěva Václava Havla v Bílém domě."
Prezident Havel také poděkoval za americkou solidaritu při srpnových povodních v Česku. Ve Washingtonu také zavítal na mezinárodní sympozium nazvané "Prezident - osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk a Amerika" a v parku, který nese Masarykovo jméno, slavnostně odhalil jeho sochu.
Loupež století se v pondělí odehrála v Praze. Rekordní lup 150 miliónů korun byl ukraden z auta, které převáželo peníze ze Citibank. Tři muži v kuklách a černých kombinézách odcizili jak obrněný vůz, tak hotovost. Se zbraní v ruce donutili posádku zastavit a vystoupit z kabiny. Co se dělo dál, popisuje policejní mluvčí Iva Knolová:
"Všechny tři členy posádky potom uzavřeli v zadním prostoru obrněného vozu a s tímto vozem odjeli k Jivinskému rybníku poblíž Řeporyjské spojky. Tady lupiči přemístili celou finanční hotovost v desítkách milionů korun z obrněného vozu do připraveného osobního vozidla značny Volkswagen Golf. S osobním vozidlem pachatelé následně z místa odjeli. Jakmile se dostala posádka z vozidla, celou věc oznámila. Policisté následně nalezli osobní vozidlo značny VW Golf v okrese Beroun."
Maskovaná trojice překonala rekord, který od roku 1997 drží také tři dosud neznámí pachatelé loupežného přepadení pošty v Praze 6 - Dejvicích. Ti si odnesli 28,5 miliónu korun. Navíc tentokrát jde o historicky první přepadení obrněného vozu v České republice.
