Týden v ČR
Na sklonku minulého týdne se širší veřejnost dozvěděla o existenci takzvané Vyšehradské výzvy. Někteří vlivní členové České strany sociálně demokratické v ní kritizovali způsob vedení volebních kampaní a obsazování kandidátek.
S obsahem výzvy souhlasí vlivný severočeský sociální demokrat Jaroslav Foldyna, sympatizuje s ní bývalý předseda ČSSD, expremiér Miloš Zeman, a současný předseda strany Jiří Paroubek prohlásil, že s mnoha myšlenkami manifestu souhlasí. Místopředseda ČSSD Milan Urban se ale zařadil do skupiny lidí z užšího vedení strany, kteří se postavili proti výzvě:
"Před každými volbami má mužstvo držet pohromadě. Když netáhne za jeden provaz, tak to má vždycky vliv na výsledek. Ale já bych to ani nepřeceňoval. Sociální demokracie je strana s více než stotřicetiletou tradicí, takže programově ukotvena je. Že se v moderní době používají i PR agentury, které prosazují programy, to je taky zřejmá věc. Jestli je ten mix úplně správný nebo není, o tom můžeme debatovat, ale tady já spíš cítím nějakou naštvanost Karla Šplíchala, případně lidí okolo něho, z primárních stranických voleb."
Komentátor deníku právo Jiří Franěk pokládá za nešťastné hlavně načasování výzvy: "Samozřejmě že z hlediska praktického je to neuvážené, ale svědčí to o tom, že zřejmě nenalezli vhodnější příležitost volně se projevit. Já bych v tom viděl projev frustrace."
V pondělí se vláda se Svazem měst a obcí dohodla na Memorandu o spolupráci. Vláda potvrdila, že příští rok obcím zaplatí na výkon státní správy v přenesené působnosti dvě miliardy korun. Stát by tak měl omezit propad rozpočtů obcí v důsledku hospodářské krize. Mezi její důsledky patří nižší výběr daní, z nichž pak klesají i výnosy do pokladen obcí.
Výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech připomněl, že ministerstvo financí ještě v dubnu předpokládalo pokles hrubého domácího produktu v letošním roce o 2,3 procenta, nynější odhad počítá s propadem o 4,3 procenta: "Velice hrubě řečeno to znamená propad o 15-20 procent z daňových příjmů, které měly činit, kdybychom vzali skutečnost roku 2008, pro obce 155 miliard. Takže podle toho si můžeme spočítat, že to je zhruba 20 miliard mínus."
Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák přitom vyvrací pochybnosti, zda problém není i v samotném hospodaření obcí: "I podle zprávy ministra financí obce zvláště v posledních letech hospodařily velmi dobře a zodpovědně, vytvořily si rezervy, které se jim právě teď v krizové situaci budou hodit. To neznamená, že každý z těch starostů počítal s tímto konkrétním vývojem jako takovým."
Memorandum se týká dvanácti oblastí, včetně extremismu, herního zákona, bezúplatného převádění státního majetku obcím, restitucí církevního majetku a čerpání peněz z fondů Evropské unie. A jak dodává premiér Jan Fischer, dohoda je jen na dobu do roku 2010: "Takže je to poměrně krátkodobý dokument, neaspirujeme na nějaké memorandum nebo dohodu, která by směřovala někam do vzdálené budoucnosti. O to je to memorandum konkrétnější."
Vláda se zabývala také návrhem zákona, který má zjednodušit vyvlastňování pozemků a nemovitostí, nezaujala však k němu stanovisko. Podle premiéra Fischera na jednání padala řada argumentů pro i proti. Navrhovaná novela má usnadnit hlavně výstavbu dálnic a dalších liniových staveb. Podle ní by už podání žaloby proti vyvlastnění nemělo mít automatický odkladný účinek.
Výhrady odpůrců k novele shrnuje Luděk Šikola z Ekologického právního servisu: "Určitě tu novelu odmítáme a největší výhrada je právě k odstranění toho automatického odkladného účinku, protože se domníváme, že v tomto případě je to prostě základ přístupu těch vyvlastňovaných ke spravedlnosti. Pokud odkladný účinek automaticky nebude, tak já tvrdím, že to skutečně zasahuje do práv občanů na spravedlnost."
Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářová se i ve vládě vedla diskuse především o tom, zda návrh není v rozporu s ústavou či listinou práv a svobod.
Před dvoutýdenními vládními prázdninami se premiér Jan Fischer v úterý sešel s prezidentem Václavem Klausem. Mezi tématy jejich schůzky se objevily i kanadská víza pro české občany nebo lisabonská smlouva.
"Pan prezident potvrdil své předchozí deklarované stanovisko. Čili počká, pokud se skupina senátorů obrátí na ústavní soud, bude čekat na jeho výrok. A to je zásadní časování té věci po jeho eventuelní další kroky," uvedl předseda vlády. Hlavním tématem byl ale státní rozpočet na příští rok. A jak o něm hlavě státu referoval premiér Fischer?
"Předpokládaný schodek podle té predikce vychází na 209 miliard jsem samozřejmě nesmlčel, protože ono si ho lze s tužkou v ruce zkonstruovat. Spíše jsem ho informoval o tom, že teď bude vláda připravovat varianty, jak postupovat dál v této změněné situaci."
Informace o hrozící výši schodku označil prezident Václav Klaus za hrozivé: "Nezbývá v dnešní době než volit něco jako, použiji neoficiální termín 'paušální řešení',"řekl v TV Nova. Všechna ministerstva by měla podle něj své výdaje paušálně snížit o několik procent.
V Česku výrazně přibylo případů nákazy prasečí chřipkou. Místo jednotlivých nových případů se v průběhu týdne objevily nárůsty po desítkách nakažených lidí. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly je nakažených ve skutečnosti daleko více, ale někteří pacienti s lehčím průběhem nemoci vůbec k lékaři nešli: "My můžeme očekávat, že ty počty se budou zdvojnásobovat v řádu několika dnů a nepochybně dosáhneme počtů, které budou výrazně vyšší, než jsou počty teď."