V panelácích žije více než čtvrtina obyvatel, největším sídlištěm je Jižní Město

Panelové domy dodnes tvoří samozřejmou součást českých měst a přes všechny změny po roce 1989 v nich žije více než čtvrtina obyvatel České republiky. Panelová výstavba přinesla v socialistickém Československu poměrně rychlé řešení bytové krize, ovšem za cenu často nízké kvality domů, ale i rezignace na jakékoli urbanistické řešení, a to zejména v posledních dekádách. Za největší panelové sídliště v Praze i celém Česku bývá označováno Jižní Město, podle Českého statistického úřadu tam žije téměř 80.000 lidí. Panelové domy se tam začaly stavět roku 1971 a 18. června 1976 převzali dekrety první obyvatelé sídliště.

První pokusy s panelovými domy na českém území se datují už do let druhé světové války a jsou spojené s firmou firma Baťa, která v roce 1940 experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze. Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů). Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy. Do roku 1990 se na území dnešní České republiky postavilo přibližně 62.500 panelových domů.