Vědci odhalili typ buněk, který může mít zásadní vliv na roztroušenou sklerózu

Mezinárodní tým vědců objevil neobvyklý typ mozkových buněk, který může mít zásadní vliv na progresivní roztroušenou sklerózu. Na výzkumu se podíleli i odborníci z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru BIOCEV. Objev, který zveřejnil prestižní vědecký časopis Neuron, představuje významný krok k pochopení složitých mechanismů, které nemoc pohánějí, a novou cestu pro výzkum léčby. Akademie věd o tom informovala v tiskové zprávě.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění, při kterém vlastní imunitní systém útočí na mozek a míchu. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Část pacientů postupně přejde do progresivní fáze RS, která se vyznačuje neustálým zhoršováním neurologických funkcí s omezenými možnostmi léčby.

"Progresivní roztroušená skleróza je zničující stav a účinná léčba stále chybí. Náš výzkum odhalil dříve neznámý buněčný mechanismus, který se zdá být ústředním pro chronický zánět a neurodegeneraci pohánějící progresivní fázi nemoci. V podstatě jsme objevili gliové buňky, které nejenže nefungují správně, ale aktivně šíří poškození. Uvolňují zánětlivé signály, které nutí okolní mozkové buňky k předčasnému stárnutí, a tím živí toxické prostředí, jež urychluje neurodegeneraci," řekl jeden z vedoucích autorů studie Stefano Pluchino z Oddělení klinických neurověd na Univerzitě v Cambridge.