Věk nejstarších stromů na Pradědu a Králickém Sněžníku přesahuje 400 let

Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala podle odborníků přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva.

Stáří stromů v lesích kolem vrcholu Králického Sněžníku bylo pro odborníky překvapením; svědčí podle nich o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. "Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách," doplnila mluvčí Agentury ochrany přírody Karolína Šůlová.

V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku odborníci navíc zjistili desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo v každé lokalitě nalezeno kolem 50 vzácných a ohrožených druhů, které se v běžných hospodářských lesích nevyskytují.