Vít Pohanka

Co spojuje zmijovku, studenou válku a umělecké směry? Odpověď najdete ve výzkumu historičky umění Anny-Marie Kroupové. Jak umělecká výměna ovlivnila kulturní dění?

Molekulární bioložka si představovala budoucnost jako výzkumnice. Po působení na prestižním institutu ISTA se vydala méně tradiční cestou – vstoupila do světa managementu.

Lukáš Fiedler se už na střední škole věnoval biologii. Díky stipendiu studoval na Cambridge. Na ISTA dnes zkoumá, jak rostliny vnímají gravitaci a řídí růst auxinem.

Zdravotní data mohou být cenná i nebezpečná. Dagmar Vorlíčková odhaluje, jak digitální infrastruktura ovlivňuje politiku – a proč riziko zneužití nelze přehlížet.

Od antropologie k genetice: Hana Marvanová dnes zkoumá vliv rodičovského původu na věhlasném vídeňském institutu. Její práce přinesla objev publikovaný v Nature!

Dětství mezi zámky a zapomenutými vesnicemi přivedlo Luďka Němce k historii. Dnes působí na Vídeňské univerzitě, kde zkoumá aristokracii v proměnách moderních dějin.

Jak se vyznat v množství dat v digitálním věku? Vědkyně Complexity Science Hub Zlata Tabachová zkoumá složité systémy - od dodavatelských řetězců až po finanční trhy.

Jakub Dokulil vyvíjí na vídeňském Biocentru nový typ mikroskopu, který umožňuje sledovat pohyb molekul v reálném čase. Vědu bere jako dobrodružství i týmovou práci.

První díl videoseriálu Věda bez hranic přináší pohled na vědu, která překračuje hranice států i ideologií.

Vede organizaci Czexpats in Science, která spojuje české vědce v zahraničí s jejich domovem. Jeho příběh ukazuje, jak klikaté cesty mohou vést k něčemu smysluplnému.