Výzkum: Negativní kampaň v Česku v parlamentních volbách byla vyšší než v jiných zemích

Více než polovina příspěvků tuzemských politických stran na facebooku byla při posledních parlamentních volbách negativní. V porovnání s Maďarskem, Litvou, Moldavskem a Rumunskem je to nejvíce, ukázal výzkum vědců, o němž v tiskové zprávě informoval Národní institut SYRI. Vědci sledovali aktivity politických stran na sociální síti v letech 2020 až 2022. Negativita je běžnou součástí volebních kampaní. Kromě toho, že zvyšuje zapojení uživatelů, může také přispívat k nárůstu politické polarizace a nedůvěry v demokratické instituce, upozornil institut. "Negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními. Voliče přitahuje z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je," sdělila Alena Pospíšil Macková ze SYRI a Masarykovy univerzity, která se na výzkumu podílela. Vědci analyzovali volební kampaně v různých kontextech včetně událostí, jako byla pandemie covidu-19 nebo invaze na Ukrajinu. Do postů i komentářů se pak promítaly i ekonomické a sociální otázky, korupce, zahraniční politika a politika LGBTQ+. "Negativní komunikace také zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. V Česku se řešilo zejména zdraví," doplnila Macková. Podle dostupných dat se v zemích střední a východní Evropy negativita na facebooku projevuje ve větší míře než v jiných zemích.