Do Česka se vrací druhý ze vzácných svitků Tóry zabavených nacisty a prodaných komunisty
Do Česka se vrátí druhý z více než 1500 svitků Tóry shromážděných nacisty za druhé světové války ze židovských komunit a prodaných v 60. letech minulého století z tehdejšího Československa do Británie. Svitek k trvalému zapůjčení převezme od britské nadace Progresivní židovská komunita Ec chajim Praha. První svitek ze souboru získala před čtyřmi lety Židovská obec Olomouc.
Svitek s číslem 1052 byl napsán v roce 1890 v Brně a sloužil tamní židovské komunitě až do roku 1942. Tehdy nacistické okupační úřady nařídily všem existujícím židovským komunitám v Protektorátu Čechy a Morava zaslat všechny své liturgické předměty a knihy do Prahy, kde měly být uloženy a katalogizovány v nově vznikajícícm Ústředním židovském muzeu (dnes Židovské muzeum).
Do Prahy tak bylo odesláno přes 212 tisíc artefaktů včetně 1800 svitků Tóry. Válku nakonec přežily, ale za komunistického režimu byly skladovány ve špatných podmínkách ve zničené synagoze v pražské čtvrti Michle.
V 60. letech se úřady rozhodly většinu svitků prodat do zahraničí a tak bylo v roce 1964 odesláno 1564 svitků Tóry do Westminsterské synagogy v Londýně, pro kterou je odkoupil filantrop Ralph Jablon. Tam vzbudila zásilka velkou pozornost. Ke správě svitků byla zřízena organizace Memorial Scrolls Trust, která je nechává renovovat.
„Bohužel v průběhu let před příjezdem do Londýna ztratilo více než dvě stě z 1564 svitků, které jsme obdrželi, své identifikační štítky, které uváděly názvy měst, ze kterých dříve pocházely. Až na výjimečné případy je tak jejich identita ztracena. Tyto svitky bez provenience označujeme jako Sirotčí svitky z neznámého města v Čechách a na Moravě,“ upozorňuje Memorial Scrolls Trust.
Příběh o získání posvátných svitků z Československa, které dorazily do Westminsterské synagogy v únoru 1964, vstoupil podle organizace do historie jako malá, ale pozoruhodná epizoda tragédie evropského židovstva.
Pouť svitku číslo 1052
Aby svitky plnily svůj původní účel, propůjčuje je Memorial Scrolls Trust do židovských komunit a organizací po celém světě, od Aljašky po Nový Zéland. „Nikdy se ale neprodávají, jsou poskytnuty k užívání na dobu existence jejich držitelů,“ upozornil rabín židovské komunity Ec chajim Praha David Maxa.
Svitek číslo 1052 tak už sloužil řadu let ve Spojených státech. V roce 1974 se totiž dostal do Kutz Campu, amerického letního tábora pro mladé židovské vůdce. Tam téměř 50 let doprovázel několik generací americké židovské mládeže. V roce 2019 se Americká unie reformního judaismu rozhodla tábor uzavřít a její vedení zvažovalo, kde by svitek mohl pokračovat ve své pouti.
Bylo dohodnuto, že po návratu do Londýna a po nezbytných opravách, bude přidělen komunitě Ec chajim Praha. "Já jsem v tomto táboře v roce 2013 učil, oni o mně věděli, a tak je napadlo, že by tento svitek mohl svojí cestu pokračovat právě v Praze," připustil před časem v České rozhlase rabín Maxa, který sitek převezme od předsedy Memorial Scrolls Trust při slavnostním ceremoniálu ve Vlastenecké síni pražského Karolina.
Podle představitelů Ec chajim Praha, která byla založena v roce 2019, symbolizuje návrat svitků do Česka obnovu českého progresivního judaismu, který byl převládajícím proudem judaismu v českých zemích před druhou světovou válkou.
Tóra je jedním ze základních kamenů židovské identity. Jedná se o tradiční označení pěti Mojžíšových knih, křesťany označované jako Starý zákon. Tóru lze považovat za soubor myšlenek, moudrosti, příkazů, kterými by se měl řídit každý příslušník židovského národa. Tóra je zapsána na pergamenový svitek, který je omotán dvěma dřevěnými tyčinkami, zabalen do pláště a uložen ve svatostánku synagógy. Čte se z něj při modlitbách o sabatu, postních dnech a svátcích.
