Záhada největšího časně slovanského sídliště čeká na rozluštění

Záhada největšího evropského časně slovanského sídliště v údolí Vltavy v Roztokách u Prahy čeká na rozluštění. Archeologové Martin Kuna a Naďa Profantová si lámou hlavu nad jeho velikostí. Rozprostíralo se v délce půldruhého kilometru od Únětického potoka až k sedleckým skalám. Slovanští osadníci tam postupně postavili na 500 domů a po 150 letech z roztockého údolí náhle zmizeli. Třetina areálu je nyní nedostupná, protože na něm stojí stavby, silnice a železnice. Zbývá ale ještě několik nedotčených hektarů, které mohou skrývat klíč k záhadě. Protože i přes tyto pozemky má vést silnice, chystají se ho archeologové prozkoumat dřív, než bude z vědeckého hlediska nenávratně zničeno. Archeologové Kuna a Profantová své poznatky shrnuli v knize "Počátky časného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách", kterou vydá Archeologický ústav Akademie věd ČR během léta. Domnívají se, že Slované do údolí nepřišli najednou, ale ve vlnách. Nově příchozí si totiž přinášeli jinou keramiku, v domech jinde stavěli pece a také tvar obilních jam, které hloubili, se lišil.