Čeští a slovenští vědci objevili v Guatemale mayské město. Uprostřed džungle odkryli paláce, sochy a další stavby

Česko-slovenská expedice Neuron učinila v Guatemale významný objev

Čeští a slovenští archeologové objevili na severu Guatemaly tři tisíce let staré město mayské civilizace. Uprostřed džungle, v místě, kde před tím nikdo žádný průzkum neprováděl, odhalili paláce, sochy, pozůstatky astronomické observatoře a další objekty nesmírné vědecké hodnoty. Podle Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila, pomohou nálezy odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin.

Vlajky účastníků expedice | Foto: Nadace Neuron

Čeští a slovenští vědci jako první v mayské oblasti při své práci propojili umělou inteligenci a neuronové sítě pro ověření dat získaných z leteckého snímkování LiDAR - laserové technologie, která proniká pod povrch a dokáže vykreslit jeho charakter. Díky tomu pak byl terénní archeologický průzkum snazší.

Město objevila expedice v provincii Petén nedaleko hranic s Mexikem. Má rozlohu přes sedm kilometrů čtverečních a jde tak o největší dosud neobjevené sídlo v oblasti.

Sušení vykopaných a omytých nalezených střepů | Foto: Nadace Neuron

Práce v terénu ukázaly, že sídlo prosperovalo v období mezi lety 850 před naším letopočtem a 150 našeho letopočtu a a zhruba tisíc let bylo centrem regionu. Archeologové město pojmenovali Yax Balam, čili První jaguár.

„Tím je myšleno, že je to město, které je z úsvitu té civilizace. V té mayské mytologii je jaguár posvátné zvíře, je to zvíře, které bloudí pralesem, je to božstvo podsvětí,“ vysvětlil Českému rozhlasu odborník na 3D vizualizace mayských center Ladislav Šilhán, který expedici vedl spolu s profesorem z Univerzity Komenského v Bratislavě Milanem Kováčem.

„Podle vykopávek město patří k nejstarším mayským aglomeracím vůbec. Postupem let docházelo k jeho úpadku i opětovnému rozvoji, od samotného počátku mayských dějin, vzniku království a prvních městských států až po takzvaný mayský kolaps, který způsobil zánik civilizace,“ popsal Kováč.

Archeologické sondy odhalující hřiště pro rituální míčovou hru | Foto: Nadace Neuron

Světový nález

Sara Polak | Foto: Michaela Danelová,  Český rozhlas

Expedice začla loni v červenci a výzkumníci strávili v Guatemale 7 týdnů. Zkoumaná oblast je přitom těžko dostupná. „Chodili jsme třeba v pláštěnkách, lijáku, chudák Láďa už měl na zádech hodně kilo keramiky, a s mačetama prodíráte se džunglí, lijány vám šmataj po kotníkách, ohlodávaj vás ovádi,“ popsala Českému rozhlasu archeoložka a expertka na umělou inteligenci Sara Polak.

Sonda do fasády jednoho z mayských paláců | Foto: Nadace Neuron

V objeveném městě Yax Balam zdokumentovali vědci až sedm velkých architektonických čtvrtí. „Město je ze sedmi čtvrtí, není vůbec malinké, jenom s náměstími má sedm kilometrů čtverečních bez satelitů, jsou tam astronomické observatoře, paláce, potenciálně pyramidy. Je to naprosto unikátní, troufám si tvrdit světový nález, který česko-slovensko-guatemalskou archeologii může vyšvihnout na úplně jiný level, takže máme z toho obrovskou radost,“ dodala Sara Polak.

Expedice nově objevené město digitálně zdokumentovala, nyní ho vědci budou vizualizovat do 3D modelů. Ty pak představí veřejnosti, aby přiblížili život jedné z nejstarších civilizací na světě.

Foto: Nadace Neuron

Objev se podařil i díky Nadaci Neuron, která podporuje českou vědu a expedici v Guatemale podpořila částkou ve výši téměř 900 tisíc korun.

„Fond si každý rok vybírá vědecký terénní výzkum někde ve světě, kterému dá až milionovou podporu. Zkoumali jsme ledovce v tropech, objevili jsme bájného ptáka bekasinu královskou, našli zapomenutého krokodýla konžského, měřili jsme délku nejhlubší propasti na světě,“ připomíná nadace na svém webu.

Autor: Katarína Brezovská | Zdroj: Český rozhlas
klíčové slovo:

Související

  • Archeologické objevy

    Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.