Kolik stříbra bylo ve stříbrných denárech? Vědci zkoumají Bořitovský poklad z 11. a 12. století
Brněnští vědci prozkoumali chemické složení takzvaného Bořitovského pokladu s mincemi z 11. a 12. století. Jsou opravdu stříbrné? Jak se ukázalo, tak úplně to neplatí.
Tajemnou keramickou nádobu objevil v roce 2016 manželský pár. Skrývaly se v ní stříbrné mince. Archeologové v nich poznali stříbrné denáry ze středověku. Pojmenovali je Bořitovský poklad a zkoumají je dodnes.
"Toto je místo, kde máme uloženo těch 802 stříbrných mincí z Bořitovského pokladu. Objevil to manželský pár, který byl na procházce, kdy při tom našli keramickou nádobu. Tehdy ještě nevěděli, co našli, až my v laboratoři jsme určili, že se jedná o stříbrné denáry z 11. a 12. století," říká Eliška Petřiková z Archeologického ústavu Brno Akademie věd.
Byla to doba neklidná. Místo kamenných hradů stála ještě hradiště
Jak se žilo v době, kdy majitel poklad schoval? Ve společnosti ještě existovali otroci a otroctví a na místo kamenných hradů byla používána jen hradiště. Kosmas, autor první české kroniky popisuje tuto dobu jako velice neklidnou. V tajemném pokladu najdeme denáry prvního českého krále Vratislava II, který byl na krále korunován roku 1085 v Mohuči. Celkem jsou tu denáry sedmi moravských a českých panovníků.
Vědci se rozhodli prozkoumat, kolik stříbra v sobě mince mají. To může prozradit řadu věcí o tehdejší ekonomice. Eliška Petřiková mince prosvítila rentgenovým zářením.
"Každý z těch prvků na té minci vrátí nové záření, každý trochu jiné. A podle toho ten přístroj pozná složení vzorku. Už tu máme výsledky a vidíme, že na povrchu té mince se nachází 28 procent stříbra. Zbytek je měď. Nepodíváme se dovnitř, což je problém, protože během výroby se mince musela očistit, a díky tomu se z povrchu odstranilo mnoho mědi, takže ta koncentrace stříbra je na povrchu obvykle výrazně vyšší, než uvnitř."
Ryzost pokladu? 10 až 40 procent stříbra
Vědci využili i analytickou váhu, kde mince prověřil chemik Mendelovy univerzity Lukáš Richtera.
"Provedeme hydrostatickou zkoušku. Zvážíme denár normálně a potom v kapalině. A s využitím vzorce spočítáme obsah stříbra v minci. Vychází nám to zhruba 18 procent stříbra. V tom Bořitovském nálezu se ty ryzosti běžně pohybují mezi 10 až 40 procenty stříbra. Nenesou znaky falz, jsou to mince z oficiální produkce."
První denáry byly stříbrné, pak se začala přidávat měď. Bylo to stejné, jako kdyby šli lidé kupovat rohlík s pětitisícovkou. Mince s příměsí mědi byly tedy praktičtější. Ukazovaly na rozvoj ekonomiky, kdy byl směnný obchod nahrazen mincí.
Hodnotu si lidé dokázali ověřit sami pomocí prubířského kamene. To je malá destička z tmavého tvrdého kamene, jako je například břidlice, na kterém měkké kovy zanechávají stopu. I dnes se slova prubířský kámen používají jako metafora pro „podrobení se zkoušce“.
Související
-
Žatecký poklad představoval pohádkové bohatství. Byl majitelem elitní šperkař knížete Jaromíra?
Žatecký poklad objevili v roce 1937 dělníci, když houbili základy pro sklad chmele. Pod motykou Josefa Weigerta se objevila nádoba naplněná stříbrem a zlatými šperky.