Svůdce a dobrodruh Casanova se narodil před 300 lety. Poslední roky života prožil na Duchcově. Měl rád račí polévku
Giacomo Casanova, proslulý italský dobrodruh a spisovatel strávil svá poslední léta na zámku v Duchcově. Temperamentní, téměř dvoumetrový Ital, kterého neměli služebníci příliš rádi, protože dostával vyšší plat než oni. Z dokumentů víme, že měl v oblibě račí polévku a dožadoval se více polštářů. Setkal se s Mozartem a zamiloval se tu do klíčníkovy dcery Dorotky. Láska to byla bohužel neopětovaná. Bývá však považovaný za velkého svůdce.
Giacomo Casanova se narodil před 300 lety - 2. dubna 1725. Na Duchcov se dostal na pozvání hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna, a působil zde posledních 13 let svého života jako knihovník.
"Tím, že se prakticky celý svůj život pohyboval mezi aristokracií, tak měl spoustu vlivných přátel, a sám sebe do jisté míry za aristokrata považoval. Dostával mnohem vyšší plat než ostatní služebníci. Například zámecký správce dostával rentu nějakých 400 zlatých ročně. Casanova udává, že dostával až 1000 zlatých ročně. To samozřejmě způsobilo velké neshody. Zároveň byl Casanova velmi temperamentní.
Opakovaně z Duchcova utíkal na nedaleký Horní Litvínov, aby se tam skryl. Hrabě Valdštejn byl často na cestách, takže ani nevěděl, že se tady něco takového děje. Když se to po několika letech dozvěděl, tak zámeckého správce a jeho pomocníka vyhodil. Málo se ví, že Casanova měřil téměř dva metry, takže i oproti ostatním byl hodně vysoký. A to byl další důvod jistého výsměchu a zároveň i obav, protože z něj byli zkrátka nervózní," představila Casanovu průvodkyně zámku Duchcov Kamila Jurčová.
Casanova si potrpěl na dobré jídlo
Casanova o Češích příliš vysoké mínění neměl. Jak v Duchcově, tak i v Praze se mu totiž nedostalo přívětivého přivítání. Když pobýval v Praze, setkal se s libretistou samotného Mozarta.
"Skutečně se s Mozartem Casanova setkal minimálně na premiéře Mozartovy slavné Don Giovanni. Dokonce se traduje, že prý do jisté míry pomáhal přímo s jejím skládáním. Možná je to legenda. Casanova operu viděl, a sám se v tom hlavním hrdinovi trošku zhlédnul. Proto ho ten konec, kdy se Don Giovanni za své hříchy propadl do pekel, příliš nenadchl. Casanova některé části té opery přepracoval a prý je i zde na zámku recitoval zámeckým hostům."
Když sem na Duchcov Casanova přijel, bylo mu už 60 let. Dá se říct, že to bylo jeho poslední útočiště, protože byl ze svých rodných Benátek opakovaně vykázán. A jak ze záznamů víme, rád si tu potrpěl na dobré jídlo.
"Lepší jídlo si objednával převážně v době, kdy tady na zámku pobýval i samotný hrabě. Máme soupisy, že objednával nejrůznější drahé čokolády a zákusky. Pochopitelně si potrpěl na těstoviny. Měl rád račí polévku, takže té se často i tady na zámku dožadoval. Casanova také žádal o něco víc polštářů, a aby nebesa jeho postele měla červenou barvu. To byla Casanova jediná přání do výbavy jeho bytu. Jinak se k tomu příliš nevyjadřoval. Můžeme se domnívat, že nábytek, který zde měl a který dostal, byl spíše starší, neboť tím, že byl služebník, tak samozřejmě nedostával vybavení úplně nejnovější."
Casanova je známý především jako milovník žen. I zde se zamiloval do dcery zámeckého klíčníka, Dorotky. Byla to zřejmě jeho poslední láska, říká průvodkyně Kamila Jurčová.
"Byla to tehdy dvacetiletá dívka a skutečně se jí Casanova intenzivně věnoval. Byla jedna z mála, kdo ho zde nějakým způsobem přijal. Nedlouho poté, co navázali přátelský vztah, Dorotka otěhotněla. Samozřejmě všichni z Duchcova podezřívali Casanovu. Dívka se však přiznala, že otcem dítěte není Casanova, ale zámecký malíř, který tu rovněž v té době pobýval."
Své paměti napsal na Duchcově
Casanova byl také spisovatel. Tuto kariéru rozvinul právě na Duchcově. Sepsal tu své kunejslavnější dílo Historie mého života.
"Paměti začal psát skutečně až tady, a tady je i dokončil. Mimo pamětí zde Kasanova napsal také příběh jeho slavného útěku z vězení, z benátských olověných komor. Vytvořil i různá filozofická nebo matematická pojednání, různé filozofické traktáty. To jsou méně známé práce. Napsal tu i svoje beletristické dílo, román Icosameron. Nesetkal se sice s příliš velkým úspěchem, ale je to jedno z těch slavnějších děl."
Casanova zemřel v 73 letech v červnu 1798 na Duchcově. Konkrétní příčinu neznáme.
"Několik měsíců před svou smrtí popisuje různé problémy, především se jednalo o problémy s močovým měchýřem, problémy se žaludkem. V těch posledních týdnech už prý skoro ani nemohl jíst. Do té doby třeba jedl pouze jednou denně. Nicméně Casanova zemřel víceméně v poklidu. U jeho úmrtního lože byl pouze hrabě Valdštejn, jeho přítel kníže de Ligne a to bylo víceméně vše. Casanova byl pohřben na duchcovském hřbitově poblíž kaple Svaté Barbory. Ta tam stojí dodnes, ale hřbitov musel ustoupit v 60. letech minulého století těžbě hnědého uhlí, takže jeho ostatky se nám nedochovaly. Jediné, co se vlastně dodnes dochovalo, tak je náhrobní deska právě na té kapli svaté Barbory."
Ke 300. výročí narození Casanovy se plánuje řada akcí. Už o víkendu se bude například číst z jeho pamětí, připomíná průvodkyně Kamila Jurčová.
"V průběhu léta se zde vystřídají dvě divadelní představení, která pojednávají o životě Casanovy. Na Hradozámeckou noc máme v plánu přednášku o benátském karnevale, následně i menší výtvarnou dílnu, kde si budou návštěvníci sami moci zhotovit škrabošku, která se užívala při karnevalu. A v říjnu budeme pořádat večerní hrané kostýmované prohlídky, které se rovněž ponesou v duchu benátského karnevalu."
