Zemřela legendární krasobruslařka Ája Vrzáňová
Ve věku 84 let zemřela jediná česká mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová. O náhlém skonu světové šampionky z let 1949 a 1950 informuje Český krasobruslařský svaz na své internetové stránce. Rodačka z Prahy získala první světové zlato v Paříži. O rok později je obhájila v Londýně. Měla ve sbírce i kompletní sadu medailí z evropských šampionátů včetně zlata z Osla 1950. Jako mistryně světa byla donucena k odchodu z vlasti, v Londýně požádala o azyl. Poté emigrovala do USA, kde se věnovala lední revue. Do Československa se znovu vrátila až v dubnu 1990, po dlouhých 40 letech.
Alena Vrzáňová se narodila 16. května 1931 v Praze. Ve 30. letech se
postavila pod maminčiným dohledem prvně na brusle. Později se jí ujal
přísný trenér Karel Glogar a Ája v sedmi letech vyhrála své první
závody. Mezinárodně debutovala roku 1947 na ME, kde obsadila páté
místo. Do bojů s velkými hvězdami, Kanaďankou Barbarou Scottovou,
Rakušankou Ewou Pawlikovou nebo Jeanette Altweggovou z Velké Británie,
vnesla nejen skvělou techniku, ale i půvab, eleganci a nadhled. V roce
1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici. Byla opět pátá. Téhož
roku však v Praze vybojovala bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME.
V roce 1949 získala v Miláně stříbro a na následném ME v Norsku se
stala evropskou šampionkou. Na pařížském MS v roce 1949 získala
premiérový československý světový titul. Na MS 1950 odjížděla do
Londýna s rozpačitými pocity: tehdejší režim ji vyzval k ukončení
kariéry a povinnému trénování v Moskvě. V Londýně pak byla
suverénní a obhájila titul.
Vrzáňová se nakonec rozhodla k odchodu z vlasti. V březnu 1950
zůstala na Západě a přijala angažmá v amerických revuích Ice
Follies a Ice Capades pod pseudonymem Aja Zanova. Státní bezpečnost
vzápětí vynesla z jejího bytu 80 trofejí, plaketa mistryně světa
1949 se nenávratně ztratila. Londýnská čs. ambasáda dokonce
Vrzáňové vyhrožovala pomstou na rodičích. Maminka proto raději
prchla za dcerou přes oceán, později v USA vyučovala klavír a zpěv.
Výslechy zlomený otec zůstal v Čechách, s dcerou se setkal až za 13
let, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel,
představitelé komunistického režimu však Vrzáňové nepovolili
účast na pohřbu.
Vrzáňové se v USA dařilo, stala se uznávanou profesionálkou,
poradkyní i trenérkou. V roce 1969 se vdala za newyorského Čecha a
zámožného restauratéra Pavla Steindlera. Podílela se rovněž na
vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku. Následně pracovala jako
konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.
Slavná krasobruslařka přes dlouhý exil nikdy nezapomínala na svou
vlast. Vždy se zajímala o to, co je v České republice nového.
Například během sněmovních voleb na podzim 2013 byla právě Ája
Vrzáňová prvním voličem, který vhodil svůj hlas do urny na českém
konzulátu v New Yorku. „Celý život jsem se snažila reprezentovat
Českou republiku, mým cílem bylo se jednoho dne vrátit", říkala.
Po listopadu 1989 se do Čech z Ameriky pravidelně vracela.
Ája Vrzáňová obdržela řadu tuzemských i zahraničních
vyznamenání. V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena do Síně slávy. O
osm měsíců později byla vyhlášena českou Sportovní legendou.
Ocenění označila za největší poctu, jež se jí v životě dostalo.
Na kontě měla i státní vyznamenání Za zásluhy. Získala také titul
Významná česká žena ve světě.
