Zprávy

0:00
/
0:00

Středisko protiraketové obrany může být v ČR už v půlce roku 2011

Centrum včasného varování protiraketové obrany USA by v České republice mohlo začít fungovat v polovině 2011, prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra. Doplnil, že na financování projektu by se po roce 2012 měla podílet i česká vláda. Terminál střediska budou obsluhovat čeští vojáci, které na základě sjednaného memoranda přijedou zaškolit Američané, vysvětlil v České televizi ministr obrany. "Nebude to žádná velká smlouva, nepůjde se s tím ani do parlamentu," dodal. Vondra podotkl, že ČR má - stejně jako ostatní státy - vlastní prostředky obrany vzdušného prostoru. "Všem nám jde o to, abychom věděli, jestli do našeho vzdušného prostoru neproniká nějaký nepřátelský nebo cizí prvek," uvedl. České systémy však podle něj "nejsou schopny registrovat" události v oblasti Blízkého východu.

Spojené státy vyčleňují dva miliony dolarů (38 milionů korun) pro roky 2011 a 2012 na stavbu střediska v ČR. Další financování je předmětem debat s představiteli USA a také závisí na vývoji jednání o celkovém protiraketovém systému v rámci NATO. "Předpokládám, že toto se stane jednou z mnoha součástí toho (aliančního) systému, nikterak výlučnou nebo exkluzivní, ale přesto důležitou," řekl ministr Vondra. Pokud se středisko stane součástí alianční obrany, je podle něj možné usilovat o sdílení nákladů. Podle Vondry v současnosti "není na stole" žádný další návrh, který by do ČR umísťoval aktivní prvky protiraketové obrany.

Letecké opravny vyhrály tendr NATO, budou opravovat vrtulníky

Letecké opravny Malešice (LOM) vyhrály výběrové řízení na opravu dvou maďarských a dvou bulharských dopravních vrtulníků Mi-17. Tendr vypsala specializovaná agentura Severoatlantické aliance a jeho cena činí v přepočtu 250 milionů korun. Informovala o tom Česká televize (ČT). Letecké opravny věří, že se tak rozjede projekt opravy všech ruských vrtulníků v NATO. Modernizace jednoho vrtulníku trvá zhruba půl roku. V případě této zakázky se modernizace podle ředitele divize letadel LOM Praha Jiřího Hlůžete týká avionických systémů, navigačních systémů a komfortu pro piloty. Firma Letecké opravny Malešice je navíc jediná ze států NATO vlastníkem licence na provádění generálních oprav ruských strojů. Ve vzdušných silách NATO stále lítá přes 200 dopravních helikoptér ruské výroby. Mají je hlavně alianční země z bývalého východního bloku. Vrtulníky Mi-17 používají ale i Britové a Američané. Modernizovat by je mohl právě LOM.

USA údajně příští rok spustí protiraketový štít nad jižní Evropou

Spojené státy zřejmě příští rok spustí nad jižní Evropou protiraketový štít zaměřený proti hrozbě raketového útoku z Íránu. Informoval o tom list Washington Post, který citovala agentura AFP. Podle informací z amerického ministerstva obrany je Pentagon blízko uzavření dohody o umístění pozemního radaru v Turecku nebo v Bulharsku, napsal americký deník. Instalace tohoto radaru by umožnila spuštění první fáze protiraketového štítu v roce 2011. V září 2009 opustil současný americký prezident Barack Obama projekt protiraketového štítu, který prosazoval jeho předchůdce George Bush. Projekt počítal s umístěním radaru v ČR a protiraketových střel v Polsku. Proti tomuto záměru se velmi ostře stavěla Moskva, která systém označila za ohrožení své bezpečnosti. Washington trval na tom, že projekt je namířen pouze proti případnému nebezpečí raketového útoku z Íránu. Podle Washington Post pracuje americká armáda se svými spojenci v čele s Izraelem na podobném protiraketovém projektu na Blízkém východě. Od roku 2008 stojí v Izraeli pozemní radar, další má být postaven v jedné ze zemí Perského zálivu. Protiraketové systémy v Evropě a na Blízkém východě jsou podle amerického deníku technicky nezávislé a jsou v různých stádiích vývoje, budou však zřejmě podléhat společnému americkému operačnímu centru.

Vondra asi nechá prověřit stavbu ve vojenské nemocnici

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) má pochybnosti o stavbě ubytovacího zařízení v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. Zvažuje, že nechá projekt prověřit Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vondra to řekl v diskusním pořadu České televize. "Je tam celá řada otázek, které mě nutí k velké opatrnosti, jak s tímto projektem teď nakládat," řekl Vondra. Pochybné mu prý připadá například to, že cena zakázky vzrostla v posledním roce asi o jednu miliardu korun, tedy více než o třetinu. Pozastavil se také nad tím, že úřednická vláda Jana Fischera zakázku schválila těsně před volbami. Státní zakázku v hodnotě 2,6 miliardy korun na stavbu hotelového a ubytovacího komplexu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze získala společnost Prague Military Hospital Consession (PMHC).

Vondra zatím neřekl jasně, zda by případně ministerstvo od již uzavřené smlouvy na výstavbu hotelového zařízení v ÚVN odstoupilo. Nyní prý shromažďuje informace o zakázce a její právní analýzu. "Zvažuji, že požádám o názor úřad pro hospodářskou soutěž," řekl. Výstavbu ubytovacích kapacit v ÚVN provázejí spekulace médií o jejím údajném předražení. Podle dřívějších oficiálních informací o projektu měla celá výstavba stát okolo 800 milionů, nyní je cena více než trojnásobná.

V resortu dopravy budou pokračovat jen stavby, jejichž dodavatelé nabídnou slevy

Podle ministra dopravy Víta Bárty bude pokračovat jen výstavba těch dopravních staveb, jejichž dodavatelé nabídnou ministerstvu dostatečně velké slevy. Ministr o tom bude se stavebními firmami jednat a chce jim nabídnout například prodloužení splátkových kalendářů. Bárta to uvedl v České televizi. "V současné dramatické situaci státního rozpočtu je zapotřebí zastavit řadu staveb. Mým prvním strategickým krokem v tom, abychom začali lépe hospodařit, je, že budou stavět jen ti, kteří přijdou a nabídnou dostatečně velké slevy," uvedl Bárta. Konkrétní seznam staveb, které budou pozastaveny, ministr zatím nezveřejnil. Chce tak učinit "v řádu dnů". Podle informací, které nedávno zveřejnil předchozí ministr dopravy Gustav Slamečka, se s velkou pravděpodobností zastaví budování dálnic D47 včetně přivaděčů, D8 z Prahy do Ústí nad Labem, východočeské dálnice D11, karlovarské R6 a některých železničních uzlů, například v Brně.

Bárta v televizi hovořil také o kauze společnosti ČD Cargo, kterou mělo v minulosti poškozovat rozhodování jejího bývalého managementu. Z výsledků auditu společnosti KPMG podle Bárty vyplývá, že ČD Cargo v některých zakázkách ekonomicky zvýhodňovalo společnost Spedi-trans, která v minulosti patřila nedávno odvolanému generálnímu řediteli ČD Cargo Josefu Bazalovi. "Náklady ČD Cargo byly vyšší než cena, kterou společnost Spedi-trans platila ČD Cargo," uvedl Bárta. Upozornil, že firma nemá jasnou vlastnickou strukturu. Bazala se proti obvinění ohradil s tím, že společnost Spedi-trans prodal v roce 2003 a jejím majitelem je skupina Čechofracht, která patří firmě New World Resources Transportation ze skupiny finančníka Zdeňka Bakaly. "Pokud je zmiňováno, že Spedi-trans je jedním z největších zákazníků ČD Cargo, je potřeba si uvědomit, že zastupuje celý koncern OKD Doprava, který přepravuje řádově šest milionů tun uhlí," uvedl Bazala.

Mzdy se za posledních deset let zvýšily o deset tisíc korun

Průměrná hrubá mzda vzrostla za posledních deset let o 10.269 korun na 23.488 Kč. Vyplývá to z publikace Časové řady základních ukazatelů statistiky práce, kterou zveřejnil Český statistický úřad. V soukromých firmách se mezi roky 2000 až 2009 hrubá mzda zvýšila ze 13.169 korun na 23.277, ve veřejné a státní správě ze 13.457 na 24.432 Kč, informoval ČSÚ.

Nejvíce rostly platy v bankovnictví a pojišťovnictví, kde se zvýšily o 21.998 korun na průměrných 47.127 Kč měsíčně. Následují mzdy lidí pracujících v IT a telekomunikacích, kde platy vzrostly o 20.904 na 42.959 Kč. Naopak nejméně si polepšili zaměstnanci hotelů a restaurací, u nichž se mzda zvýšila o 4971 korun na 12.481. Zde však část příjmů pochází ze spropitného, které se na statistikách výdělků neodrazilo. Statistika mezd uvedená v publikaci se od běžných čtvrtletně zveřejňovaných údajů liší v tom, že se pokouší zahrnout většinu zaměstnanců v ČR. Tedy i lidi pracující v malých firmách, kteří se jinak do čtvrtletních statistik nezapočítávají.

Češi se podle úvěrových firem za krize změnili a jsou obezřetnější

Chování Čechů, kteří žádají o úvěr či půjčku, se během hospodářské krize výrazně změnilo. Úvěrové společnosti se v anketě ČTK shodly na tom, že jejich klienti se stali mnohem obezřetnějšími a přestali si půjčovat na dovolenou nebo zábavu. Začali žádat o úvěry hlavně na důležité věci, jako je třeba rekonstrukce bytu. "Češi teď přistupují k půjčování peněz velmi zodpovědně. Průměrná výše hotovostní osobní půjčky se zvýšila na 150.000 korun a klienti investují tyto prostředky do dlouhodobých projektů, rekonstrukcí, renovací. Klesá objem půjček na dovolenou a další podobné, neúčelové a krátkodobé projekty," řekl ČTK mluvčí společnosti Cetelem Martin Malý. Obecně během krize lidé více spoří a méně si půjčují, proto trh se spotřebitelskými úvěry v době krize stagnoval, doplnila mluvčí GE Money Markéta Dvořáčková.

Klienti Provident Financial o účelu půjčky mnohem více přemýšlejí, souhlasí šéf komunikace firmy Tomáš Fiala. Podle průzkumů společnosti je jasný odklon od půjček na věci, které nemají trvalou hodnotu nebo nejsou potřebné. Lidé si tak nepůjčují na dovolené, zábavu nebo nadstandardní vybavení. Většina klientů využívá půjčky na výdaje spojené s úpravou domu či bytu nebo zařízením domácnosti, případně na pokrytí nečekaných jednorázových výdajů, na něž nemají dostatečnou finanční rezervu, dodal. Také u Home Creditu platí, že lidé sjednání úvěru více promýšlejí s ohledem na budoucnost. "Obecně si půjčují méně, pokles zaznamenáváme u nákupů na splátky. Lidé mají víc možností, jak zboží financovat, pokud nemají dostatek hotovosti. Průměrná výše nákupu zboží na splátky zůstává na úrovni 13.500 korun, což odpovídá například ceně za domácí spotřebič," uvedl obchodní ředitel společnosti Vojtěch Ščevík. Marketingový specialista společnosti Cofidis Milan Strnadel připomněl, že se v poslední době zvyšuje poptávka po pojištění úvěru. "Zaznamenali jsme mírný nárůst pojistných událostí a nárůst insolvencí. Zejména jsme ovšem zaznamenali nárůst klientů, kteří problémy se splácením řeší prostřednictvím oddlužovacích společností, před kterými jsme již několikrát varovali a stále naše klienty varujeme prostřednictvím informačních letáků," podotkl.

Dopravní nehody si v červenci vyžádaly 97 obětí

Dopravní nehody si v červenci v Česku podle policejních statistik vyžádaly 97 lidských životů. Nejvíce lidí letos umíralo na silnicích v první polovině července. Do poloviny měsíce si havárie vyžádaly téměř šedesát obětí. Vůbec nejvíce lidí zemřelo v pátek 9. července. Tento den se s 12 oběťmi dokonce zapsal do tragických statistik. Naposledy si totiž tolik životů vyžádaly nehody 30. září před čtyřmi lety. Druhý nejvyšší počet lidí, osm, zemřelo při haváriích 2. července. O den později zahynulo na silnicích sedm lidí. Stejný počet mrtvých zaregistrovali policisté i 17. července.

Dopravní policisté přitom každoročně na konci školního roku upozorňují řidiče, že prázdniny jsou z hlediska nehodovosti rizikovým obdobím. Z tohoto důvodu plánují na oba prázdninové měsíce i mnoho dopravněbezpečnostních akcí. Jen od pátku do neděle jich policie naplánovala na 80. Příčinu tragické bilance prvních prázdninových dnů nedokážou odborníci přesně pojmenovat. Velkou měrou se na počtu kolizí zřejmě podepsalo i horké počasí, které panovalo velkou část července. Podle odborníků je řidič ve vedru unavený, špatně se soustředí, zhoršují se jeho reakce, je nepřesný a pomalý.

Česká horolezkyně se zabila v rakouských Alpách

Sedmačtyřicetiletá lékařka z Prahy se v neděli zabila na hoře Hochkönig nedaleko Salcburku. Podle agentury APA se nejdříve 80 metrů řítila po příkrém kamenitém svahu, načež spadla z padesátimetrové skály. Lékařka z letecké záchranné služby po příjezdu do obtížně přístupného terénu u ženy jen konstatovala smrt. Žena sestupovala s větší skupinou českých horolezců do údolí poté, co přespali v horské boudě. Ve výšce zhruba 2000 metrů se horolezkyně z dosud neznámých příčin zřítila. Vyšetřovatelé na základě dosavadních informací vylučují cizí zavinění, napsala APA. Doprovázející horolezci údajně po tragédii nebylo možné vyslechnout kvůli jejich psychickému stavu. K místu neštěstí vyrazil záchranný vrtulník Martin1. Posádka tělo za obtížných podmínek vyprostila s pomocí lana a přepravila jej na alpskou základnu Mühlbach. Ve stejné lokalitě tentýž den později zahynul i padesátiletý muž z Bavorska, když se zřítil ze zhruba 100 metrů vysoké skalní stěny.

Na Polabském knižním veletrhu se představí kopie Ďáblovy bible

K návštěvě letošního Polabského knižního veletrhu bude lákat replika největší rukopisné knihy na světě - Codexu Gigas neboli Ďáblovy bible. Umělecký knihvazač Jiří Fogl ze Žamberku, jeho dcera Pavlína Rambová a další spolupracovníci strávili na vazbě knihy a výrobě kožených desek 300 hodin. Sedmý ročník knižního veletrhu se uskuteční od 9. do 12. září na výstavišti v Lysé nad Labem souběžně s výstavou Domov a teplo a Čtyři dny se záchranáři, sdělil ČTK mluvčí výstaviště Jan Řehounek. Připomněl, že od září do prosince 2007, kdy byl originál Ďáblovy bible zapůjčený ze Švédska poprvé vystaven v pražském Klementinu, se na něj přišlo podívat 62.000 lidí. Organizátoři očekávají, že velký zájem bude i o repliku vystavenou v Lysé, která je podle Řehounka od originálu k nerozeznání. Na desky byla použita hovězí kůže dovezená z Polska o rozměrech 1,2 krát 1,4 metru. Osmasedmdesát kilogramů vážící unikátní dvojče středověkého rukopisu bylo zhotoveno za dva měsíce a jeho výroba stála 350.000 korun. Největší rukopisná kniha s rozměry 920 krát 505 milimetrů získala svůj zlidovělý název díky iluminaci ďábla, ve skutečnosti spíše čertíka, ilustrující kapitolu o vyvolávání zlých duchů, ale i legendě, že bibli pomáhal jejímu autorovi psát ďábel.

Milovníky literatury budou podle Řehounka na Polabský knižní veletrh přitahovat i slavná jména a možnost setkat se při besedách se zajímavými osobnostmi - Ludvíkem Vaculíkem, Janem Cimickým, Marií Formáčkovou, Vráťou Ebrem, Renatou Štulcovou, Michalem Černíkem, Jarmilou Mandžukovou, Václavem Francem, Petrou Braunovou, Kamilou Moučkovou či Václavem Větvičkou. Cena Polabského knižního veletrhu za mimořádný přínos pro českou literaturu bude udělena spisovateli Arnoštu Lustigovi.

Trutnov si připomene 750. výročí jarmarkem a otevřením centra

Oslavy 750. výročí od první písemné zmínky o Trutnovu jako městu vyvrcholí v září. Na začátek měsíce Trutnov připravuje výroční městkou historickou slavnost, na kterou naváže historický jarmark. Významnou událostí bude také 24. až 26. září program k otevření nového společenského centra, informovali ČTK pořadatelé těchto akcí. Různé organizace v Trutnově připravily u příležitosti výročí desítky akcí, například v Muzeu Podkrkonoší mohou lidé až do 26. září navštívit výstavu nazvanou 750 let Trutnova - Historie starobylého města na řece Úpě. Výroční historická slavnost se v Trutnově uskuteční v sobotu 4. září, kdy budou mít lidé možnost přenést se do života v Trutnově v různých obdobích. Na náměstí bude vybudován rytířský tábor, odpoledne projde centrem města velký kostýmovaný průvod. Na historickou slavnost naváže v neděli tradiční trutnovský jarmark s více než 120 stánky prodejců tradičních výrobků. Připraven bude také doprovodný program.

Holešovský festival příště představí židovskou gastronomii

Tématem příštího ročníku festivalu Týden židovské kultury v Holešově na Kroměřížsku bude gastronomie a vše, co s ní souvisí. Návštěvníci se budou moci těšit mimo jiné na ukázky stolování či tradičních židovských jídel a cukroví, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Jiří Richter. Letošní desátý ročník festivalu skončil v Holešově v sobotu. Jeho tématem byl humor a satira v židovství. Pořadatelé hodlají představit také židovské svátky. "Pojí se totiž s nějakým jídlem, slavnostní tabulí. Návštěvníci se také dozvědí, co to je košer neboli židovská čistota či funkce šocheta neboli takzvaného řezníka, který má na starosti porážku zvířat," poznamenal Richter. Vzhledem k náročnosti přípravy se však nepočítá s ukázkou pravých košer pokrmů. "Košer bude maximálně slivovice," dodal s úsměvem Richter. Příští ročník festivalu se podle něho nebude konat v tradičním termínu na konci července, ale přesune se až do druhé poloviny srpna. Do původního termínu totiž podle Richtera židovský kalendář stanovuje období, kdy Židé drží smutek, a nemohou se tedy konat žádné slavnosti, svatby nebo festivaly. Holešov patřil v minulosti k jedné z největších židovských obcí na Moravě.

Sport

Kateřina Emmons nepostoupila na mistrovství světa ve sportovní střelbě v Mnichově do finále vzduchové pušky. Olympijská vítězka z Pekingu a největší hvězda výpravy skončila v kvalifikaci devatenáctá, další česká reprezentantka Adéla Sýkorová obsadila 54. místo. Soutěž vyhrála v novém světovém rekordu 505,6 bodu Číňanka I S'-ling, která v základní části neudělala ani jedinou chybu. Emmons nastřílela 396 bodů a o jediný bod zaostala za šesticí závodnic, které se rozstřelovaly o postup do finále. Sýkorová dosáhla 393 bodů. V libovolné pistoli byl nejlepším Čechem jedenačtyřicátý Martin Tenk.

Jakub Holuša skončil na mistrovství Evropy v Barceloně ve finále běhu na 800 metrů pátý. Za medailí zaostal o 23 setin sekundy. Zvítězil Polák Marcin Lewandowski.

Olympijský vítěz Maris Strombergs z Lotyšska a Britka Shazene Readová získali v Pietermaritzburgu tituly mistrů světa v bikrosu. Čeští reprezentanti při absenci Michala Prokopa v JAR na medaile nedosáhli. Nejlépe si vedla Aneta Hladíková, která obsadila páté místo.

Motocyklový závodník Jakub Smrž se v Silverstonu dočkal po dvou a půl měsících bodů do mistrovství světa superbiků. Jediný český účastník seriálu, který až do neděle nebodoval v šesti jízdách za sebou, si v Británii připsal 10 bodů a je celkově třináctý.

Výsledky 3. kola fotbalové ligy:

Ostrava - Brno 3:0

České Budějovice - Sparta Praha 1:0

Počasí v České republice

V pondělí čekáme slunečno nebo polojasno. Od západu se bude postupně zatahovat, místy s přeháňkami nebo bouřkami, později od jihozápadu i s deštěm. Teploty vystoupí na 26 až 30 stupňů Celsia, na západě bude kolem 23 stupňů.