Zprávy

Podle Steinmeiera EU pomohla chránit členské země před krizí

Evropská unie poskytla svým členským státům o trochu lepší ochranu před hospodářskou krizí, než jakou měly jiné regiony. V Praze to prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier po setkání se svými protějšky z Česka a Slovenska Janem Kohoutem a Miroslavem Lajčákem. Na následující schůzce s premiérem Janem Fischerem také vyjádřil přesvědčení, že se českému úřednickému kabinetu podaří úspěšně dokončit předsednictví Evropské unie. Steinmeier po jednání ministrů zahraničí zdůraznil, že krize ukázala, jak moc se členské státy unie navzájem potřebují a jak potřebují i EU jako instituci. Pro dobré fungování evropských institucí je podle Steinmeiera také třeba, aby byla přijata lisabonská smlouva reformující fungování EU. Ministři jednali také o přípravě červnového evropského summitu, který uzavře půlroční české předsednictví unie a na kterém se bude jednat mimo jiné o zárukách pro Irsko, aby Dublin podpořil lisabonskou smlouvu. Připomněli si ale rovněž události z roku 1989, které znamenaly přechod zemí střední Evropy od totalitních režimů k demokracii. Steinmeier při této příležitosti prohlásil, že Německo nikdy nezapomene, že jeho sjednocení v roce 1990 by nebylo možné bez předchozí činnosti Charty 77 a polského hnutí Solidarita.

Havel diskutoval se Steimeierem o rostoucím nacionalismu

České zapojení do mezinárodních evropských a euroatlantických organizací je podle někdejšího českého prezidenta Václava Havla určitou ochranou a regulací rostoucího nacionalismu. Havel to řekl ČTK po svém setkání s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Za několik dní čekají celou EU volby do Evropského parlamentu a nacionalistické strany v nich mohou zaznamenat úspěch. "Je třeba čelit tomu a doufat, že mladší lidé už nezdeformovaní komunismem budou vstupovat do veřejného života," podotkl Havel s tím, že situace by byla zřejmě daleko horší při zachování "mentální železné opony" v Evropě.

Ministerstvo financí zvýšilo letošní odhad půjček na 280 miliard korun

Ministerstvo financí zvýšilo kvůli ekonomické krizi odhad, kolik peněz si bude muset letos půjčit. Zatímco v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2009 počítal úřad s nejvýše 148,4 miliardy korun, nyní odhaduje celkové výpůjční potřeby na přibližně 280 miliard korun. Informaci potvrdilo ministerstvo financí. Zhruba 100 miliard korun z celkové sumy chce ministerstvo použít na splátky jistin dluhopisů, tedy refinancovat již dříve vydané dluhopisy. "Odhad celkových hrubých výpůjčních požadavků ve výši 280 miliard korun je realistický a odpovídá aktuálním prognózám vývoje české ekonomiky a státního rozpočtu," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Vládní dluh se tak letos podle něj zvýší na 34 procent HDP z loňských 30 procent HDP.

V letošním roce ministerstvo připravuje prodej státních dluhopisů domácnostem, který je podle mluvčího úřadu Ondřeje Jakoba reálné spustit ve čtvrtém čtvrtletí. Důvodem rostoucího vydávání dluhopisů, a tím i zadlužení státu jsou mimo jiné i vyšší deficity státních rozpočtů. Kvůli krizi stát vybírá méně na daních. Problémem veřejných financí je podle ministra financí Eduarda Janoty rostoucí podíl mandatorních výdajů, tedy výdajů daných zákonem.

EU se zavázala zabývat vyrovnáním zemědělských dotací mezi státy

Ministři zemědělství Evropské unie se v Brně zavázali, že se budou zabývat rozdílnou úrovní zemědělských dotací mezi jednotlivými členskými státy EU. Evropská komise v roce 2011 předloží konkrétní podobu reformy společné zemědělské politiky Evropské unie, řekla eurokomisařka Mariann Fischerová-Boelová. Politici a zemědělští experti počítají s tím, že legislativní návrhy komise, které ale ještě musejí schválit členské státy EU a Evropský parlament, by měly od základů změnit současný systém rozdělování zemědělských dotací, na něž plyne téměř polovina rozpočtu unie. Obecně platí, že farmáři ze států, které do unie vstoupily po roce 2004, dostávají méně peněz než státy, které jsou členy evropského společenství delší dobu. "Tato disproporce činí už teď, a zejména pak po roce 2013 bude činit systém přímých plateb málo věrohodným a obtížně obhajitelným," uvedl náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Zatímco v současnosti například řečtí farmáři získávají v až 600 eur na hektar orné půdy, v Lotyšsku je to jen 100 eur. Češi získávají zhruba 200 eur, což je značně méně než unijní průměr.

Zemědělci z nových zemí EU chtějí vyrovnání dotací už v roce 2010

Zemědělci z nových členských zemí EU požadují vyrovnání přímých plateb na úroveň danou přístupovými smlouvami již v roce 2010, nikoliv až v roce 2013, kdy se tak má stát. Chtějí také větší podporu producentům mléka. Vyplývá to z textu deklarace, kterou předali eurokomisařce pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové účastnící se neformální rady ministrů zemědělství v Brně. Na kongres nevládních agrárních organizací přijeli zástupci 13 unijních zemí, včetně chovatelů mléčného skotu z Německa, Rakouska, Nizozemí a Francie, tedy starých členských států. Přes určité výhrady ze strany zejména francouzského zástupce při hlasování o textu deklarace pro ni všichni zdvihli ruku, sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Podniky mohou z EU čerpat 300 mil. Kč na vzdělávání zaměstnanců

Podnikatelé mohou z globálního grantu Educa získat až 300 milionů korun na vzdělávání svých zaměstnanců. Grant Educa je součástí evropského Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. "Jedním z hlavních stavebních kamenů konkurenceschopného podniku jsou vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. Globální grant Educa dává možnost podnikatelům využít finanční prostředky z evropských fondů právě na vzdělávání a zvyšování profesních dovedností a znalostí zaměstnanců," sdělila ČTK pověřená generální ředitelka vládní agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová. Na jeden projekt mohou podnikatelé získat až osm milionů korun. Dotace jsou určeny například na školení zaměstnanců spojené se zaváděním nových technologií do výroby nebo na vzdělávání zaměstnanců s důrazem na přípravu na konkrétní pracovní pozici.

Štětina vyzval premiéra Fischera, aby se jeho vláda věnovala KSČM

Návrh Senátu ohledně soudního posouzení, zda KSČM porušuje ústavu a zákony, by měla projednat alespoň současná úřednická vláda Jana Fischera. Premiéra k tomu dopisem vyzval předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina. Senát koncem loňského října vybídl vládu k tomu, aby se kvůli KSČM obrátila na Nejvyšší správní soud (NSS). Kabinet Mirka Topolánka (ODS) tak ale do svého předčasného sesazení neučinil. Bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS) koncem února uvedl, že výsledkem případného rozpuštění KSČM by mohl být pouze vznik podobné strany s jiným názvem, ale stejnými lidmi. Podobně ovšem byla připravena postupovat i krajně pravicová Dělnická strana, v jejím případě NSS počátkem března návrh vlády na zrušení této strany zamítl. Podle soudu návrh neobsahoval dostatek přesvědčivých důkazů. Langrův nástupce Martin Pecina před dvěma týdny oznámil, že vláda na podzim předloží nový návrh na rozpuštění Dělnické strany. Vláda by současně mohla podle Štětiny navrhnout i posouzení KSČM. "Jak čeští neonacisté, tak čeští komunisté neodmítají násilí jako prostředek dosažení svých cílů," uvedl senátor v dopise premiérovi s tím, že obě strany tak porušují ústavu.

Lidovci chtějí od Fischera vysvětlení částí programu jeho vlády

Nové předsednictvo KDU-ČSL nevyloučilo, že v neděli podpoří úřednický kabinet Jana Fischera. Chce od něj ale vysvětlení některých částí programového prohlášení vlády. Předseda strany Cyril Svoboda novinářům po prvním jednání nejužšího vedení lidovců řekl, že stranickému celostátnímu výboru ve čtvrtek předsednictvo předloží otázky, se kterými se na Fischera obrátí. Pak je zveřejní. Programové prohlášení je velmi obecné, uvedl Svoboda a zdůraznil, že lidovci nechtějí komplikovat práci kabinetu. V případě, že pro důvěru hlasovat nebudou, zdrží se. Při jednotlivých hlasováních o vládních návrzích se pak KDU-ČSL bude řídit podle vlastního uvážení.

STEM: Podle dvou třetin lidí je třeba změnit důchodový systém

Většina Čechů je přesvědčena, že důchodový systém v Česku je třeba podstatným způsobem upravit nebo zavést systém úplně nový. Změna je nutná podle 66 procent lidí. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti STEM. Průzkumu se zúčastnilo 1265 respondentů starších 18 let. Zásadní změna současného důchodového systému je nutná podle 44 procent lidí. Podle 22 procent lidí je třeba zavést zcela nový důchodový systém. Potřebu důchodové reformy častěji zdůrazňují lidé nespokojení s výší starobních důchodů. Jejich nespokojenost vzrostla zejména v uplynulých dvou letech. Na nevyhnutelnosti zásadní přestavby důchodového systému se shodují téměř všechny skupiny obyvatel bez ohledu na věk, pohlaví a vzdělání. O potřebě podstatných změn důchodového systému jsou přesvědčeni zejména příznivci ODS, KDU-ČSL i Strany zelených; za zcela nevyhovující současnou podobu penzijního systému považuje rovněž řada voličů KSČM.

Schröder podpořil ČSSD v eurovolbách a odsoudil vajíčkové útoky

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder na předvolebním mítinku v Otrokovicích podpořil kandidáty ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu. Mítink se obešel bez protestů proti lídrovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi a sociální demokracii. Nedávné vajíčkové útoky v několika městech ale Schröder zmínil na tiskové konferenci v Uherském Hradišti a odsoudil je. "Jedná se o prohřešek proti demokratickým hodnotám. Dnes jsou to vejce, zítra to budou kameny. To narušuje demokratickou kulturu," řekl Schröder. Paroubek opět kritizoval policii s tím, že mítinky Dělnické strany chrání mnohem více než bezpečnost na mítincích ČSSD.

Vrhači vajec při mítinku ČSSD v Brně byli obviněni z výtržnictví

Policie obvinila z výtržnictví dva ze tří mladíků, kteří se na pondělním volebním mítinku ČSSD na brněnském náměstí Svobody neúspěšně pokusili házet vejci. Nikdo z představitelů sociální demokracie nebyl zasažen. Podle policejní mluvčí Andrey Procházkové mladíkům ve věku 18 a 22 let hrozí až dva roky vězení. Původně se předpokládalo, že nezdařilý vajíčkový útok bude vyřešen pouze v přestupkovém řízení. V Česku se stalo vajíčkových útoků na mítincích ČSSD již několik. Teprve v Brně byli ale vrhači obviněni z výtržnictví. Počet obviněných by se mohl zvýšit. Policie analyzuje videozáznamy z akce.

Volby do Evropského parlamentu považuje Václav Klaus za zbytečné

Český prezident Václav Klaus označil za zbytečné pořádat volby do Evropského parlamentu. Vyslovil přesvědčení, že by stačilo, kdyby do organizací a orgánů tohoto typu posílaly jednotlivé národní parlamenty své zvolené poslance. V rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas to Klaus řekl v Paříží po představení své knihy Modrá, nikoli zelená planeta, která vyšla ve francouzštině. "Národní stát je rozhodující institucí v Evropě, ne Brusel a Evropská komise," citovala AFP českého prezidenta. Klaus podle ní prohlásil, že lidé v Evropě nevnímají evropské volby jako důležité a v předvolební kampani v Česku se prakticky nevedla debata o Evropě, ale politici řešili domácí problémy.

Dva členové ODS spustili petici proti koncesionářským poplatkům

Petice proti koncesionářským poplatkům za rozhlas a televizi, jejímiž autory jsou členové ODS Edvard Kožušník a Richard Svoboda, byla zahájena na webu KO poplatkům. Podpisová akce má navázat na internetovou iniciativu, v níž svůj odpor k placení za rozhlasové a televizní přijímače vyjádřilo téměř 40.000 lidí. ČTK to oznámil Kožušníkův spolupracovník Jiří Brokeš. Mluvčí České televize Ladislav Šticha již dříve označil návrh na zrušení poplatků za populismus. Podle něj by vedl k oslabení nezávislé pozice médií veřejné služby. Také mluvčí Českého rozhlasu Eva Tichá poukázala na nutnost zachování nezávislosti rozhlasu.

Komorous stojí od pondělí v čele protiextremistického týmu

Bývalý šéf Národní protidrogové centrály a současný první náměstek ministra vnitra Jiří Komorous stojí od pondělí v čele nové protiextremistické skupiny při ministerstvu vnitra. Hlavním úkolem týmu bude zejména vytvořit systém spolupráce mezi policisty a zpravodajskými službami a najít způsob, jak co nejlépe využít současný právní systém při potlačování radikálů. Novinářům to řekl ministr vnitra Martin Pecina s tím, že boj s extremismem bude jednou z hlavních priorit jeho úřadu. Komorous bude na ministerstvu zodpovědný také za pokračování policejní reformy. Pecina uvedl, že nebude rušit kroky svého předchůdce Ivana Langra (ODS), chce ale prověřit některé konkrétní dopady reformy. Komorous opustil policejní řady letos v únoru po 25 letech služby, nyní se do nich vrátil.

Ministerský manuál má obcím poradit, jak čelit akcím extremistů

Ministerstvo vnitra chystá příručku, v níž by obce měly najít rady, jak čelit akcím extremistů a jak například jejich shromáždění rozpustit. Součástí bude i kalendář rizikových dnů, tedy takových, které by si extremisté pro své akce mohli vybrat. Manuál by měl být dostupný na webových stránkách ministerstva, které ho bude průběžně aktualizovat, vyplývá z informací tiskového oddělení ministerstva. Podle zdroje z ministerstva by mohla být příručka hotova do týdne. Manuál vzniká v rámci strategie boje proti extremismu, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Jana Malíková. Ministerstvo spolupracovalo s kraji a také se Svazem měst a obcí.

Exekutor se v Litvínově zaměří na dlužné pokuty a poplatky

Exekutor začne ještě v červnu v Litvínově vymáhat dluhy za neuhrazené pokuty, poplatky a za neoprávněně vyplacené sociální dávky. Lidé na nich městu dluží zhruba 25 milionů korun. Celkem neplatiči dluží městu 50 milionů korun, polovinu této částky tvoří neuhrazené nájemné a služby spojené s bydlením. Novinářům to řekl starosta Litvínova Daniel Voláka (ODS). Notoričtí neplatiči by si podle něj měli uvědomit, že neplnit si své povinnosti je dlouhodobě neudržitelné. Město nyní postupně odesílá k soudu prvních 200 návrhů na exekuce. "Zahrnuje to asi stovku neplatičů, kteří dluží celkem 1,5 milionu korun. Ignorují veškeré výzvy k zaplacení," uvedl. Exekuce jsou zaměřeny i na dlužníky z řad příjemců sociálních dávek. Exekutoři budou podle místostarosty Martina Kliky (ČSSD) odebírat jen část peněz z dávky, aby se zejména rodiny s dětmi nedostávaly do existenčních potíží. Exekucím v Litvínově předcházela amnestie, kdy dlužníci mohli do konce května bez dalších sankcí své dluhy uhradit či sepsat platební kalendáře. Nabídky však využili jen dva obyvatelé města.

Chomutov má dalšího exekutora, vybírat peníze začne koncem června

Chomutov podepsal smlouvu s dalším exekutorem, který bude pokračovat v zabavování peněz ze sociálních dávek lidem, kteří městu dluží peníze za neuhrazené pokuty či poplatky za služby. Město odeslalo k soudu dalších 50 návrhů na prohlášení exekucí, rozhodnout by měl do 15 dní. Poté agendu zpracuje exekutor, výběr dlužných peněz z dávek v hmotné nouzi dlužníkům zahájí při výplatním termínu na konci června, řekla novinářům primátorka Ivana Řápková (ODS). Město bude podle ní postupovat v souladu s nedalekým Litvínovem na Mostecku, který si objednal služby stejného exekutora. Chomutov už služeb mostecké exekutorské kanceláře využívá, má k dispozici 1500 soudních rozhodnutí o prohlášení exekucí. Dlužné peníze při výplatě dávek na magistrátu ale tento exekutor zatím zabavoval jen jednou, letos v únoru.

Ministr Barták navštívil vojáky speciálních sil v Afghánistánu

Ministr obrany Martin Barták navštívil české vojáky 601. skupiny speciálních sil působících v Afghánistánu v protiteroristické operaci Trvalá svoboda. Čeští vojáci tam společně s americkými kolegy a afghánskými vojáky a policisty zabezpečují oblast využívanou bojovníky hnutí Taliban k přesnunů. "Bezpečnost v okrese se zvýšila a ruku v ruce s tím stoupla i podpora místních a jejich ochota s námi spolupracovat," uvedl podle ministrova mluvčího Andreje Čírtka ve svém brífinku velitel českého týmu na předsunuté základně. Nasazení 601. skupiny v protiteroristické operaci Trvalá svoboda letos skončí. Je to závazek, kterým vyšlo na počátku roku ministerstvo obrany vstříc ČSSD. Sociální demokraté tím podmínili svou podporu plánu misí pro letošní rok.

Do Afghánistánu odletěli vojáci, kteří budou působit v Kábulu

Do Afghánistánu odletěl vojenský speciál s 36 příslušníky 2. kontingentu české armády, kteří budou působit na mezinárodním letišti v afghánské metropoli Kábulu. Vojáci tam vystřídají kolegy z 1. kontingentu, kteří na kábulském letišti sloužili od loňského prosince. Střídání vojáků skončí 9. června, kdy se do Česka vrátí poslední část 1. kontingentu. Velitel 2. kontingentu Jiří Pluhař před odletem vojáků z letiště v Praze-Kbelích předpověděl, že nadcházející působení českých vojáků na kábulském letišti bude patřit mezi nejsložitější ze tří misí, které v Afghánistánu absolvoval. Za rozhodující věc, která působení českých vojáků ovlivní, označil nadcházející volby v Afghánistánu. "To může vést ke zvýšení bezpečnostních rizik a k celkovému zhoršení bezpečnostní situace," varoval. Na kábulském mezinárodním letišti působí celkem 59 českých vojáků. V Afghánistánu je letos nasazeno 480 českých vojáků v rámci mezinárodní mírové mise ISAF. Vojáci působí i v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar a na 100 příslušníků speciálních sil je nasazeno v protiteroristické operaci Trvalá svoboda. Součástí českého kontingentu na kábulském letišti je rovněž chemická jednotka, která pomáhá velitelství ISAF v hlavním městě. Další část vojáků se podílí na výcviku leteckého a pozemního personálu afghánských vzdušných sil.

Česká záložní rota v Kosovu byla doplněna o 80 vojáků

Osmdesát českých vojáků doplnilo v Kosovu záložní rotu Foxtrot, která je součástí mírové mise KFOR. Rotu tvoří 106 Čechů z 31. brigády radiační, chemické a biologické obrany v Liberci. Celkem v Kosovu v rámci KFOR slouží včetně záložní roty Foxtrot 517 českých vojáků a odborníků, jádro kontingentu tvoří ženisté z Bechyně a Olomouce. Záložní rota nebude umístěna po celou dobu své mise v Kosovu, ale bude připravena v Liberci k případnému nasazení.

Ministr dopravy chce na železniční dopravu v krajích další dvě miliardy korun

Ministr dopravy Gustáv Slamečka počítá pro příští roky se zvýšením státních výdajů na železniční dopravu v krajích o další dvě miliardy korun. Kraje také potvrdily možnost snížit rozsah objednávek o 12 procent ve srovnání s letošním stavem. Vyplývá to z tiskové zprávy o jednání ministra se zástupci Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a klíčových odborových sdružení. "Uvedené kroky, o nichž jsme s odboráři začali jednat, umožní ušetřit v roce 2010 oproti roku 2009 celkem 1,7 miliardy korun ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů," uvedl Slamečka. Nutnou podmínkou pro získání vnějších, především bankovních zdrojů na financování obnovy vozového parku, je podle něj možnost uzavírání dlouhodobých smluv o přepravě na nejméně pět, ale optimálně 10 let, které by pro banky byly dostatečnou garancí návratnosti. S odpovídajícím poklesem výkonů se ČD mohou vyrovnat díky restrukturalizaci především fixních nákladů. Podle ministra je důležité také dokončení zákona o veřejné dopravě. "Ten sice neumíme schválit v období do voleb, ale naší ambicí je připravit po technické stránce zákon tak, aby mohl být novou vládou předložen co nejdříve po volbách," upřesnil Slamečka.

Vláda na svém pondělním jednání schválila mimořádný finanční příspěvek krajům a Českým drahám na ztrátové regionální spoje ve výši 3,2 miliardy korun. Provoz "lokálek" je pro dráhy každoročně ztrátový. Ačkoliv kraje za regionální vlaky loni firmě zaplatily 4,7 miliardy korun, ztráta činila 3,2 miliardy.

Podle Dětí Země úsek dálnice před Hradcem Králové je černou stavbou

Část provozovaného úseku dálnice D11 v úseku Osičky - Libišany je od konce května podle ekologické organizace Děti Země černou stavbou a ministerstvo dopravy by mělo zahájit řízení o jejím odstranění. Městský soud v Praze uznal žalobu jednoho z místních občanů z jara 2006 a zrušil stavební povolení, informoval ČTK Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka ČTK řekl, že ministerstvo zatím nemá rozhodnutí soudu k dispozici a nemůže jej komentovat.

Antimonopolní úřad zamítl stížnost na zrušení soutěže k vile Tugendhat

Antimonopolní úřad definitivně zamítl stížnost architektů Jindřicha Škrabala, Jana Sapáka a Ludvíka Gryma na zrušení tendru na projekt k opravě vily Tugendhat. Architekti u úřadu napadli zrušení šest let staré soutěže na projekt. Soutěž loni zrušili městští radní. Architekti nesouhlasili, úřad však stížnost i napodruhé zamítl. Rozhodnutí už nabylo právní moci, architekti se nyní mohou obrátit na soud. Soutěž na vyprojektování památkové obnovy funkcionalistické vily vyhlásilo město v listopadu 2003. O půl roku později vybralo vítěze - Sdružení pro vilu Tugendhat. Druhý skončil projekt Gryma, Sapáka a Škrabala. Tým s rozhodnutím nesouhlasil, obrátil se nejprve na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a když neuspěl, podal žalobu k soudu. Krajský soud v Brně mu dal v roce 2006 zapravdu. Rozhodl, že magistrát měl ze soutěže vítězné sdružení vyřadit. Kdyby po rozhodnutí soudu radnice původní soutěž nezrušila a vybrala jejího vítěze znovu, zakázku by dostala právě trojice architektů. Radní však tendr zrušili a chtějí vyhlásit nový.

Podle ÚOHS ministerstvo průmyslu a obchodu chybovalo v tendru k zajištění účasti ČR na veletrzích

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chybovalo v tendru k zajišťování českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách ve světě. Z uchazečů v tendru v předpokládané hodnotě 260 milionů korun bez DPH neprávem vyloučilo tři uchazeče. K tomuto závěru dospěl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který nařídil MPO jejich nabídky vrátit do tendru. MPO se proti prvotnímu výroku úřadu odvolalo, předseda úřadu Martin Pecina ale odvolání nevyhověl. Ministerstvo se nyní nabídkami zabývá znovu. Tři z uchazečů, společnosti Integra, Messag Time a Teris, předložili nabídku s mimořádně nízkou cenou. MPO podle zákona nabídku prozkoumalo, a protože s vysvětlením nízké ceny nebylo spokojeno, nabídky vyřadilo. "ÚOHS shledal jako formální chybu, že zadavatel nekomentoval jednotlivé položky rozpočtu, ale konstatoval, že nabídky jsou neadekvátně nízké jako celek," řekl ČTK mluvčí MPO Tomáš Bartovský. Zákon chce podle mluvčího tímto postupem zabránit, aby firmy nedávaly do tendrů příliš nízké nabídky a v případě získání zakázky pak dodatečně chtěly zvýšit cenu za zakázku. "Výběrové řízení je i nadále v běhu," podotkl mluvčí.

Policie: Osm lidí poškodilo stát při dovozu benzinu o miliardu

Protikorupční policie obvinila osm lidí, kteří údajně dováželi do České republiky pohonné hmoty a neodváděli z nich daně. Mezi obviněnými jsou převážně manažeři firem a jeden prodejce. Podle kriminalistů pravděpodobně připravili stát o více než miliardu korun. V případě odsouzení jim hrozí až 12 let vězení, řekl novinářům náměstek ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáš Krůl. Šest mužů a dvě ženy podle Krůla dovezli převážně z Rakouska a Německa několik set cisteren s palivem. Každá z nich obsahovala zhruba 30.000 litrů pohonných látek. Státu však podle obvinění neodváděli DPH.

Za vydírání Železného a zpronevěru uložil soud Novotnému podmínku

Za vydírání bývalého šéfa televize Nova a nynějšího europoslance Vladimíra Železného a další trestné činy dostal uprchlý Čechoameričan George Novotný dvouletý podmíněný trest s odkladem na zkušební dobu pěti let. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 1, který jej vedle vydírání uznal vinným i ze zpronevěry obrazů a z nedovoleného ozbrojování. Verdikt je nepravomocný. Údajné vydírání Železného souvisí s kauzou, ve které oba muži dostali pravomocně každý dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny. Obvodní soud uložil jednašedesátiletému Novotnému souhrnný trest, který zahrnuje i verdikt z této kauzy. Novotný podle nepravomocného verdiktu v červnu 2000 napsal Železnému vyděračský dopis, ve kterém požadoval 100.000 dolarů (tehdy asi 3,76 milionu korun) a milion korun za to, že nezveřejní informace o jeho údajných machinacích s uměleckými předměty a obrazy, například autorů Emila Filly a Oskara Kokoschky. Novotný podle rozsudku také od června 1997 do ledna 2000 přebíral do své Galerie Longa obrazy, které buď prodal, nebo si je ponechal, aniž za ně zaplatil původním majitelům. Postupně tak podle obžaloby způsobil různým lidem celkovou škodu asi 2,3 milionu korun. Novotný údajně pobývá v USA a prý se do Česka nemíní vrátit.

Univerzita obrany v Brně pořádá výstavu o generálu Píkovi

Pohnuté životní osudy generála Heliodora Píky (1897 až 1949), jenž byl za komunismu popraven ve vykonstruovaném procesu, přibližuje výstava, kterou pořádá brněnská Univerzita obrany. Jsou na ní nejen četné osobní Píkovy osobní věci, jeho písemnosti a fotografie, ale také podrobné informace o těch, kteří jej přivedli na popraviště, řekl ČTK mluvčí univerzity Pavel Pazdera. Výstava připomíná 60. výročí Píkovy popravy. "Byly to okamžiky, které nikdy nezapomenu. Nenalézám slov k vyjádření té beznaděje, toho úžasného pocitu křivdy, nespravedlnosti," uvedl při jejím zahájení Píkův sedmaosmdesátiletý syn Milan, který v roce 1968 dosáhl plné rehabilitace otce. K největším zajímavostem patří nejen Píkova vojenská ocenění, ale také tisícistránkový spis jeho obhájce Rostislava Váhaly o celé kauze. V 70. letech měl být tajně dopraven do Kanady, kde jej měl Josef Škvorecký vydat, což se ale nezdařilo.

Počasí

Ve středu má být skoro jasno až polojasno, od severovýchodu postupně oblačno, ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty 14 až 18 stupňů Celsia, na horách kolem 10 stupňů.