Zprávy
Podle Nečase by schodek rozpočtu příští rok mohl být až 70 miliard Kč
Schodek státního rozpočtu by se příští rok mohl kvůli zpomalení české ekonomiky zvýšit až na 70 miliard korun. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to v České televizi řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Dodal, že v případě recese tuzemské ekonomiky může být deficit i vyšší. Schodek rozpočtu na příští rok vláda naplánovala na 38,1 miliardy korun. Vláda podle Nečase na začátku příštího roku rozpočet přehodnotí podle toho, jak se bude česká ekonomika vyvíjet v závěru letoška. Nečas míní, že realistické je udržet příští rok schodek rozpočtu pod hranicí 70 miliard korun. Podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se deficit státního rozpočtu příští rok mohl zvýšit na zhruba 70 miliard korun.
ČSSD kvůli krizi navrhne delší vyplácení podpor v nezaměstnanosti
ČSSD bude navrhovat, aby se dočasně po dobu dvou let zvýšila doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti až na devět měsíců. V České televizi to řekl stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prodloužené vyplácení podpory by se týkalo lidí, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské krize a v předcházejících třech letech pracovali. V lednu začne platit vládní novela zákona o zaměstnanosti, která vyplácení dávek naopak o měsíc zkracuje. Sobotka řekl, že prodloužení vyplácení podpory v nezaměstnanosti na devět měsíců by znamenalo náklady ve výši několika miliard korun v dvouletém období. "Nezdevastovalo by to veřejné rozpočty," míní Sobotka. Navíc se dá podle něj počítat s možným využitím prostředků EU, například fondu na podporu obětí globalizace. S návrhem chce ČSSD přijít na počátku příštího roku. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) je to "drahý nápad", který "podvazuje motivaci".
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) je na případné důsledky krize český sociální systém připraven. Nečas věří tomu, že receptem na nezaměstnanost budou nová pravidla, která začnou platit v lednu. Podle nich by měl každý nezaměstnaný po pěti měsících bez práce spolupracovat s úředníky na vytvoření osobního plánu kroků k získání místa. Pokud nebude chtít, přijde o sociální dávky.
ČSSD navrhne snížení DPH na šest procent
Opoziční ČSSD na začátku příštího roku navrhne, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty, která se vztahuje například na potraviny, klesla na dva roky z nynějších devíti procent na šest procent. V České televizi to řekl stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Snížení DPH by podle něj v době zpomalení růstu české ekonomiky mohlo podpořit tuzemskou poptávku. "Snížilo by to například ceny potravin a ceny některého dalšího zboží a mohlo by to v době ekonomické krize pomoci," uvedl Sobotka. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) návrh Sobotky označil za naivní a populistické opatření, které by na cenu potravin nemělo žádný vliv, pouze by snížilo příjmy státního rozpočtu. "Pokud se sníží snížená sazba DPH, tak se pouze zvýší marže obchodníků," upozornil Nečas.
Dvě třetiny Čechů čekají kvůli krizi horší finanční situaci
Asi dvě třetiny Čechů se domnívají, že se jejich finanční situace v příštím roce zhorší. Dvacet procent dotazovaných si myslí, že se finanční situace jejich domácnosti velmi zhorší. Že se zhorší trochu, myslí si 42 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro Českou televizi. Podle 30 procent lidí zůstane jejich finanční situace stejná a pouze 8 procent oslovených předpokládá, že se finanční situace jejich domácnosti zlepší. Průzkum rovněž zjistil, že výrazná většina lidí očekává, že finanční krize v příštím roce dolehne závažným způsobem i na Českou republiku. Myslí si to 83 procent lidí.
V ČR vypukla vánoční nákupní horečka
V tuzemských obchodech o víkendu naplno vypukla pravá vánoční nákupní horečka a někteří obchodníci díky náporu zákazníků poprvé zaznamenali vyšší předvánoční tržby než ve stejném období loni. Prodejci tvrdí, že finanční krize zatím nesnížila chuť Čechů utrácet za vánoční dárky a potraviny určené na sváteční stůl. Vánoce jsou pro obchodníky tradičně nejsilnějším prodejním obdobím v roce. Šéfové obchodních řetězců s napětím očekávají, jaké budou jejich letošní vánoční tržby poté, co globální ekonomická krize dorazila i do Česka v podobě rostoucí nezaměstnanosti a propadu říjnového zahraničního obchodu do téměř čtyřmiliardového schodku. Již říjen byl podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivněn globální finanční krizí a v dalších měsících mohou spotřebitelé negativně reagovat na zvyšující se nejistotu na pracovním trhu. "Předpokládám, že vánoční nákupy budou v reálném vyjádření letos slabší než loni," upozornil.
Zahraniční turisté zřejmě budou na Vánoce i Silvestra míň utrácet
Zahraniční turisté, kteří přijedou do České republiky oslavit Vánoce či Silvestra, letos v tuzemsku utratí o zhruba pětinu méně peněz než loni. Jejich celkové výdaje by se měly pohybovat kolem osmi miliard korun, sdělil ČTK mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura. Na samý závěr letošního roku podle něj přijede do ČR až 420.000 zahraničních turistů, bude jich tak zhruba stejný počet jako loni. Předpokládaný pokles tržeb Okamura zdůvodnil tím, že letos do Česka jezdí méně západních turistů. Nahrazují je návštěvníci z východní Evropy, jejichž útraty jsou ovšem nižší. Dalším negativním faktorem je podle Okamury silná koruna.
Podle analytiků česká ekonomika pod vlivem eurozóny příští rok zpomalí
Směr české ekonomiky bude v příštím roce určován především vývojem v západní Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak podle odhadů měla výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají ještě s větším propadem a dokonce i s recesí. Dopad hospodářských problémů v eurozóně na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku už se projevil v říjnovém schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví. "Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH. U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové náklady.
I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.
Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese," komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.
Singer: Banky mají předpoklady vyhnout se vážnějším problémům
Tuzemské banky mají vzhledem ke své dobré situaci v období před finanční krizí předpoklady vyhnout se dramatičtějším problémům i při relativně výraznějším zpomalení ekonomiky. Letošní zisk bankovního sektoru by zřejmě měl překonat rekordních 47 miliard korun z loňska, uvedl pro ČTK viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Hospodářská komora ČR v neděli kritizovala komerční banky za to, že nižší sazby ČNB nepromítají do svých úrokových sazeb a nezlevňují úvěry pro podniky. "Problém je dnes na straně komerčních bank, které nepochopitelně úrokové sazby nesnižují a pouze si ponechávají větší marže. Levnější peníze, kdy se nabízí výhodnější úvěry a půjčky, tak i přes snahu ČNB zatím od komerčních bank nejsou," sdělil ČTK prezident komory Petr Kužel. Ztížený přístup k provozním i investičním úvěrům nyní podle něj mají zejména malé a střední podniky či živnostníci. "Banky v ČR jsou díky nám jedny z nejziskovějších v celé Evropě. Hospodaří s našimi penězi, a proto by měly více naslouchat našim potřebám," podotkl Kužel. Zdůraznil také, že lepší dostupnost finančních zdrojů je základním předpokladem toho, aby podnikatelé mohli lépe čelit dopadům globální krize.
"Obecně lze říci, že banky si do úrokových sazeb započítávají takzvané rizikové náklady, které jsou samozřejmě v případě nepříznivého vývoje na finančních trzích vyšší než v době konjunktury," připomněl Singer. Za tři letošní čtvrtletí čistý zisk bank vzrostl meziročně o 12 procent na takřka 37 miliard korun. Tři největší, Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka, v součtu vytvořily za tři čtvrtletí čistý zisk 26,8 miliardy korun, což bylo o 13 procent více než ve stejném období loni.
ODS prý chybí pokora, nový místopředseda to chce změnit
ODS podle jejího nového místopředsedy Davida Vodrážky chybí pokora, čímž odrazuje část voličů. Strana navíc před sněmovními volbami dala možná příliš mnoho slibů, které vzhledem k vládnutí v koalici nedokázala splnit a nedokázala to vysvětlit. Vodrážka to řekl v pořadu Partie televize Prima. "Jsme vnímáni podle mě jako skutečně ta zkostnatělá strana politiků, kteří skutečně sedí pouze na jednáních, sedí pouze v televizních studiích, a nemají čas na běžný normální reálný život," uvedl Vodrážka. Jako místopředseda to chce změnit. ODS by se podle něj neměla orientovat pouze na pravicové voliče, ale měla by získat zpět voliče z politického středu. Chce kvůli tomu zprofesionalizovat tým, který bude vycházet z průzkumů veřejného mínění. Připustil, že další odliv voličů by mohl přinést odchod prezidenta Václava Klause z funkce čestného předsedy strany a nové seskupení, o jehož vznik lidé kolem Klause uvažují. Odmítl ale kritiku, že by se ODS nějak rozkročovala. ODS je vnímána jako strana arogantní, která nemá pokoru, která jí "stoprocentně chybí", přiznal Vodrážka. Pokládá to za důvod, proč ODS podle průzkumů nedokáže oslovit ženy.
Vstup do Schengenu přinesl pro ČR zejména pozitiva
Vstup Česka do schengenského prostoru volného pohybu přinesl Čechům snadnější cestování a více možností ke spolupráci se sousedními státy. Po roce od odstranění hraničních kontrol je podle ministerstva vnitra celková zkušenost ČR pozitivní, nepotvrdily se obavy ze zhoršení bezpečnosti či migrace. Zejména Německo však přesunulo kontroly českých občanů o několik kilometrů do vnitrozemí a řada lidí si stěžuje na šikanu ze strany tamní policie. "Praxe německých orgánů podrývá jeden ze základních principů Schengenu i celé Evropské unie - volný pohyb osob," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. V příhraničním pásmu totiž Němci zavedli pro Čechy jednostranné, velmi časté a důkladné prověrky, které odpovídají dřívějším kontrolám na hranicích. Ministerstvo vyzvalo občany už na jaře, aby si na tyto praktiky stěžovalo. Původně se zdálo, že jsou podobná opatření problémem i v Rakousku. Ministr vnitra Ivan Langer však už dříve uvedl, že výrazný počet podnětů od lidí cestujících do této země nezaznamenal.
Bezpečnostní situace a migrace se podle ministerstva po vstupu Česka do Schengenu nezměnila. "Nepotvrdily se obavy ze zhoršení ani v příhraničí ani ve vnitrozemí," uvedla Malá. Podobné zkušenosti prý mají i okolní státy. Přesto například cizinecké policii otevření hranic jejich práci neulehčilo. Cizinecká policie se nyní zaměřuje především na kontrolu nelegálních přistěhovalců či pracovníků ve městech. Kontroluje zejména ubytovny, nádraží, herny a bary. Prověřuje, zda mají cizinci na českém území veškerá potřebná povolení a doklady.
Za zcela jednoznačný přínos označuje policie zapojení země do Schengenského informačního systému (SIS). V Česku začal fungovat už tři měsíce před odstraněním hraničních kontrol. Podle Michaela Weisse z Národní centrály SIRENE zadrželi s jeho pomocí kriminalisté za rok a čtvrt více než 500 zločinců. Od připojení k společné pátrací databázi rostou výrazně zejména počty vypátraných pohřešovaných lidí. Systém pomáhá také při hledání ukradených vozidel nebo dokladů.
Hospice by měly příští rok získat více peněz za péči
Péče o nevyléčitelně nemocné a umírající lidi v hospicích by měla být příští rok lépe ohodnocena. Vyplývá to ze změn úhradové vyhlášky, na nichž se domluvilo ministerstvo zdravotnictví s Asociací poskytovatelů hospicové paliativní péče (APHPP). Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt ČTK řekl, že jde přibližně o sedmiprocentní nárůst peněz oproti loňsku. V absolutních číslech by to mělo přinést asi deset milionů korun. "Není to nijak dramatická částka, ale milion pro každý hospic by znamenal dramatické zlepšení péče, mohli bychom přidat zaměstnancům, lékařům a sestřičkám a umožnilo by nám to lepší přístrojové vybavení," řekl ČTK viceprezidenta asociace Robert Huneš. Hospiců je v Česku nedostatek. Celkem je jich 13, rozestavěný je v Chrudimi, další dva se připravují.
Českými slavíky se stejně jako loni stali Gott, Bílá a Kabáti
V hudební anketě Český slavík 2008 zvítězili v sobotu večer zpěvák Karel Gott, zpěvačka Lucie Bílá a skupina Kabát. Nejpopulárnějšími zástupci domácí hudební scény se tak stali stejní interpreti jako loni. Objevem roku zvolili fanoušci Marka Ztraceného. Bílá získala slavíka pojedenácté, Gott jich má doma 34, včetně platinového za celoživotní dílo.
Na dalších místech v kategorii zpěvaček skončily Lucie Vondráčková a Ewa Farna. Patnáctiletá Farna, která před dvěma lety získala ocenění Objev roku, neudržela po vyhlášení svého jména slzy. Za Gottem se v kategorii zpěváků stejně jako loni umístili Petr Kolář a Daniel Landa. Landa uspěl, přestože své fanoušky údajně před anketou žádal, aby mu hlasy neposílali a místo toho napsali kulturní komisi města Brna kvůli problémům při uvádění jeho muzikálu v tamním divadle. Za vítězným Kabátem v kategorii skupiny skončila kapela Chinaski, jejíž bubeník a zakládající člen Pavel Grohman zemřel letos v červenci při havárii na motorce. Kapela po převzetí ceny poděkovala zejména Davidu Kollerovi, který Grohmana za bicími nahradil na koncertním turné. Třetí místo mezi skupinami obsadila kapela Divokej Bill.
Novinkou letošního 43. ročníku ankety byla kategorie pro slovenské interprety nazvaná Slavíci bez hranic. Historicky prvním vítězem se stala formace No Name. "Děkujeme za každý hlas a děkujeme České republice za to, že nás přijala s takhle otevřenou náručí," uvedl zpěvák Igor Timko. No Name v anketě předstihli kapely Elán a Horkýže slíže. Do letošního ročníku ankety přišlo celkem přes 165.000 hlasů, což je téměř o 30.000 více než loni.
Do finále StarDance postoupily Norisová s Batulkovou
O vítězství ve třetí řadě taneční soutěže 'StarDance... když hvězdy tančí' se příští týden utkají herečky Dana Batulková a Zuzana Norisová se svými partnery. Hlasováním o tom rozhodli diváci České televize. Sobotním kolem se dále neprotancoval sportovní komentátor Jaromír Bosák. Hodnocení tanečních párů je rozděleno mezi televizní diváky a porotu. Soutěž, kterou moderují Marek Eben s Terezou Kostkovou, patří třetí rok po sobě k nejsledovanějším programům podzimu.
Baťův mrakodrap proslavila i pojízdná kancelář ředitele firmy
Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před 70 lety, 15. prosince 1938. Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.
Stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem a překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet zlínského mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů. Rychlosti se ale nelze divit, v konstrukci byl použit v té době už nadmíru osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly - v případě mrakodrapu však netvořily vnější plášť budovy, na který byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě své výšky i 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká, ale i tak přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.
První z více než 2000 úředníků Baťova koncernu zasedli na svá místa v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci. Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost pro přibližně 200 zaměstnanců. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení Baťových závodů včetně nejvyššího šéfa.
Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla samostatná klimatizace (vytápěna byla navíc také výtahová šachta), samozřejmostí byl telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Nejvyšší šéf koncernu tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.
Na jaroměřickém zámku se návštěvníci zahřívali medovinou a punčem
Medovinou, punčem a horkou čokoládou se o tomto podmračeném víkendu zahřívali návštěvníci zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Kromě dobrot jim dobové interiéry nabídly výstavu s kořením a exotickými květinovými vazbami, řemeslný trh a divadlo. Vánoce na zámku potřinácté pořádal Národní památkový ústav. Podívanou si nenechaly ujít stovky lidí. Medoviny, kterou dodali včelaři z okolí, se ale vypilo kolem 100 litrů, punče jen o něco méně.
Výstava je každý rok tematicky zaměřená. Tentokrát návštěvníky zavedla do voňavého světa koření. Připomněla i historii spojenou s exotikou zámořských cest. "U obyčejných lidí byla kdysi ceněná i sůl. Jinak se v kuchyni používalo hlavně to, co rostlo na mezi," podotkl kastelán zámku Radim Petr. Venkovským rodinám sloužil k dochucování pokrmů třeba kmín, dobromysl a tymián. Dovážené koření se stávalo běžným od začátku minulého století. Naopak šlechta a bohatí měšťané používali pestrou škálu koření, včetně exotického, už v 18. století. Kořenilo se více než dnes, a to nejen masa, ale také pečivo, protože koření se připisovaly i léčebné účinky. Na zámku se také hrála pohádka Polepšená kněžna, která je včetně scénáře dílem Zámeckého jaroměřického divadla.
Grabštejnské Vánoce trvaly skoro do rána a přilákaly 500 lidí
Téměř 500 návštěvníků přilákaly o víkendu Grabštejnské Vánoce. Trvaly od sobotního odpoledne skoro až do nedělního rána. Na renesanční památce patřily ve své první polovině především rodinám s dětmi, ve druhé polovině pak vyznavačům alternativní hudby. Hrad, vypínající se nad Trojzemím, navštívilo i hodně zahraničních turistů, hlavně z nedalekého Německa. ČTK to řekl grabštejnský kastelán Jan Sedlák. "Na nádvoří i uvnitř hradu jsme měli takzvané Divodílny, kde si děti zkoušely grafiku nebo dělaly perníčky. S kovářem si mohly zabouchat do železa a viděly také pohádky Příběh Děda Všefouse a Zatracený děcko," dodal Sedlák. Občanské sdružení Divozemí a další účinkující se na Grabštejně postarali o živý betlém. Hrad oživila výstavka Plecháčových betlémů z Rynoltic. Lidé mohli jít i na prohlídky, hradem je provázeli kostýmovaní průvodci - například hraběnka Josefína Clam-Gallasová a Ludwig van Beethoven.
Zámek v Hradci nad Moravicí přilákal o třetinu více návštěvníků
Více než 45.000 lidí, o třetinu více než před rokem, přivábil v letošní turistické sezoně státní zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku. Vyšší návštěvnost ovlivnilo především vítězství v anketní soutěži o nejpohádkovější zámek či hrad, sdělila ČTK Martina Stabravová z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, který má zámek ve své správě. Turistická sezona na zámku skončila na konci října.
Ital Bonavena si z pražského pokerového turnaje odveze 20 milionů
Pražský turnaj prestižní pokerové série European Poker Tour, který se konal v hotelu Hilton, vyhrál v neděli nad ránem italský profesionální hráč Salvatore Bonavena. Za vítězství si odveze finanční prémii 774.000 eur, tedy přes 20 milionů korun. Čtyřdenního klání se účastnilo 570 hráčů včetně dvacítky Čechů. Již druhý rok po sobě do Prahy zavítala na začátku prosince největší esa světového pokeru, která mnohdy ve svých zemích povýšila na společenské celebrity. Mezi startujícími byl i nedávný vítěz největšího světového turnaje World Series of Poker Dán Peter Eastgate či někdejší švédská fotbalová hvězda Tomas Brolin. Faktor náhody však sehrál tentokrát větší roli a nejlepší umístění si rozebrali dosud méně známí hráči.
Do sobotního závěrečného dne šlo osm nejlepších, kteří na finálovém stole svedli třináctihodinový maraton. Po něm se sice nejvíce radoval čtyřiačtyřicetiletý Bonavena, finanční odměny ale byly připraveny i pro dalších 55 nejlepších hráčů. Mezi ně se z Čechů probojovali Petr Samčenko a mnohonásobný šachový mistr republiky Pavel Blatný. Pokerový turnaj European Poker Tour je největší evropskou pokerovou událostí, kterou vysílají televizní stanice po celém světě. Série se letos koná už pátým rokem.
Sport
Česká lyžařka Šárka Záhrobská skončila čtvrtá v dalším slalomu Světového poháru ve španělské La Molině. Po svém premiérovém triumfu v Aspenu dnes útočila z páté pozice po prvním kole, nakonec jí stupně vítězů unikly o 19 setin. Pro Záhrobskou je tento výsledek druhým nejlepším umístěním v sezoně. Vedle prvenství z Aspenu má na kontě ještě deváté místo z úvodního slalomu ve finském Levi. Druhá česká závodnice Petra Zakouřilová nedokončila první kolo.
Desáté místo vybojoval skokan na lyžích Jakub Janda v závodu Světového poháru v italském Pragelatu, který byl kvůli sněžení a větru ukončen po prvním kole. Bývalý vítěz seriálu potvrdil vzestup formy a dosáhl nejlepšího výsledku od loňského března. Roman Koudelka, který skončil devátý v sobotním závodu, dnes obsadil 26. pozici.
Čeští florbalisté na domácím mistrovství světa na medaili nedosáhli. V duelu o bronz prohráli se Švýcarskem 4:5 v prodloužení. Zápas navštívilo 13.211 diváků, třetí nejvyšší návštěva v historii MS a rekord na florbalu v Česku.
Páté místo vybojovali bratři Vojtěch a Martin Hačečtí v bodovacím závodě dvojic na Světovém poháru v dráhové cyklistice v kolumbijském Cali. Čeští reprezentanti byli mezi šesti dvojicemi, které měly plný počet kol.
Česká tenistka Tereza Hladíková vyhrála mezinárodní halové mistrovství republiky. Ve finále šampionátu v Přerově porazila čtvrtá nasazená hráčka Anu Savičovou z Chorvatska 6:4 a 7:5. Dvacetiletá Hladíková, 205. hráčka světového žebříčku, na domácích kurtech v Přerově uspěla i ve čtyřhře, v níž v sobotu vybojovala titul po boku Renaty Voráčové. Turnaj ITF byl dotován částkou 25.000 dolarů.
Brněnské volejbalistky v extralize porazily hladce 3:0 pražskou Slavii a dostaly se do čela tabulky. Z prvního místa je mohou v pondělí sesadit hráčky dosud neporaženého Prostějova, které nastoupí proti Olomouci.
Páté místo obsadil český cyklokrosař Zdeněk Štybar v závodu první první kategorie kalendáře UCI v belgickém Overijse.
Český plavec Květoslav Svoboda obsadil na mistrovství Evropy v krátkém bazénu šesté místo na trati 200 metrů volný způsob. Ve finále v Rijece zaplaval čas 1:43,97 minuty a za bronzovou medailí zaostal o 45 setin.
Česká lyžařka Klára Křížová obsadila v sobotním superobřím slalomu Evropského poháru ve Svatém Mořici 14. místo a získala první body v letošní sezoně.
Běžec na lyžích Dušan Kožíšek dosáhl nejlepšího výsledku ve Světovém poháru díky pátému místu ve sprintu volnou technikou v Davosu. Největší úspěch v seriálu zaznamenal i Aleš Razým, jenž obsadil jedenáctou příčku.
Počasí
V pondělí má být zataženo až oblačno s mrholením nebo slabým deštěm. Ojediněle mlhy. Teploty 4 až 8 stupňů Celsia, na horách kolem 2 stupňů.