Zprávy

Klaus: Viníkem okupace nebyl ruský národ, ale komunismus

Viníkem okupace Československa v srpnu 1968 nebyl ruský národ, ale expanzivní komunismus v Sovětském svazu. Prezident Václav Klaus to řekl na Pražském hradě na vzpomínkovém setkání při příležitosti 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Připomněl, že obětí komunismu se staly i desítky milionů Rusů. Tvrzení, že viníkem okupace je ruský národ, považuje Klaus za historicky nespravedlivé. Podle něj je to škodlivé i pro současné vztahy obou států. Prezident se podle svých slov domnívá, že úkolem české společnosti nyní je překonat trauma vyplývající ze srpnové okupace v roce 1968. Podle něj si totiž dosud nezanedbatelná část české společnosti myslí, že sen o svrchovanosti je fikcí a formulování vlastních národních zájmů je odsouzeno k nezdaru.

Zahraniční bojovníci proti okupaci dostali od premiéra medaili

Deset statečných lidí, kteří v srpnu 1968 v zahraničí otevřeně vystupovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, dostalo medaili od premiéra Mirka Topolánka. Jsou mezi nimi příslušníci států, které se na vojenské intervenci před 40 podílely. Premiér při výročí dne, který označil za den zmařených nadějí, poděkoval všem oceněným za jejich velkou odvahu. Podle Topolánka dokázali, že to nebyli lidé jejich zemí, kdo ukončil Pražské jaro, ale tehdejší sovětské vedení. Premiér uvedl, že i v nesvobodných zemích se tito lidé tehdy projevili jako svobodní občané. Medaile nese jméno předsedy první československé vlády Karla Kramáře a česká vláda ji předává těm, kterým chce poděkovat za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.

Ústav pro studium totalitních režimů při pátrání po žijících účastnících protestu proti okupaci zaznamenal stovky těchto aktů. Z nich vybral několik pamětníků, které pozval do Prahy. Mezi nimi tři z legendárních sedmi statečných, kteří protestovali v Moskvě: Viktor Fajnberg, Natalie Gorbaněvská a Pavel Litvinov. Medaile dostali také Poláci Tereza Stodolniaková a Kornel Morawiecki, Němci Bernd Eisenfeld, Franziska Groszerová a Toni Krahl, Maďarka Ágnes Hellerová a Rus Alexander Dimitrov.

Politici si připomněli výročí srpna 1968 u rozhlasu

Politici si u budovy Českého rozhlasu v Praze připomněli oběti okupace Československa ze srpna 1968. Po pietním aktu s kladením věnců promluvili ke shromážděným například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) a pražský primátor Pavel Bém (ODS). Sobotka se domnívá, že je důležité umět se z historie poučit. "Nikdy bychom neměli podceňovat historické zkušenosti a především propadat v domácím i zahraničním rozměru společenské pasivitě. Mohlo by se nám to jednou krutě vymstít," řekl Sobotka. Vondra ocenil hrdinství lidí, kteří se proti okupaci postavili. "Lidé vzdorovali, přestože neměli naději na úspěch," podotkl. Občané v roce 1968 podle něj usilovali o demokracii a svobodu. "Kvůli těmto hodnotám se odvážně postavili tankům," dodal Vondra.

Topolánek: Rok 1968 je zkušenost, která má i teď motivovat

Události kolem roku 1968 byly velkou nadějí Čechů a Slováků a jsou historickou zkušeností, která by měla rovněž motivovat vlády, uvedl premiér Mirek Topolánek. Řekl to po jednání se svým slovenským kolegou Robertem Ficem. Podle Fica sovětská invaze úplně zlikvidovala sen o demokratizaci tehdejšího Československa. Premiéři se sešli v Praze u příležitosti 40. výročí začátku sovětské okupace. V souvislosti s tím premiéři podle Topolánka hovořili o spolupráci ústavů, které v obou zemích mapují zločiny bývalého režimu. Je podle něj nutné víc informovat mládež a pokusit se identifikovat oběti režimu. Topolánek a Fico krátce po tiskové konferenci položili na Klárově květiny v barvách trikolóry k hrobu Marie Charouskové. Studentka byla jednou z 80 civilních osob, které zahynuly v období od 21. srpna do 18. října 1968 v souvislosti s okupací Československa armádami Varšavské smlouvy.

Na Národní muzeum v Praze po 40 letech opět míří hlaveň tanku

Tank mířící na budovu Národního muzea (NM) na Václavském náměstí v Praze je součástí výstavy ke 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Instalace začíná už před muzeem a v jeho vstupní hale připomíná události předcházející srpnu 1968, líčí jeho průběh a dokumentuje fatální dopad na životy Čechů i Slováků. Tank T54B, který pochází ze sbírek Vojenského technického muzea v Lešanech, je stejného typu, jichž tehdy přijelo nejen do Prahy kvůli "záchraně socialismu" bezpočet. Podle jedné z dobových fotografií byl pomalován bílými pruhy a nese číslo 212. Nápisy na zdech muzejní rampy evokují vzrušenou atmosféru srpnových dnů, ale i lidovou tvořivost a typický český humor. "Před 40 lety tu stály skutečné sovětské tanky a občané ztratili zbytek svobody," řekl novinářům generální ředitel NM Michal Lukeš. Upozornil, že atraktivním exponátem a vlastně i symbolem invaze je historická muzejní budova, jejíž fasádu před 40 lety poničily kulky sovětských samopalů a kulometů. Výstava nazvaná '1968: ...a přijely tanky' potrvá do konce září a je přístupná zdarma.

Srpen 1968 v Liberci připomněl tank

Na Benešovo námětí v Liberci přijela ve čtvrtek odpoledne kolona vojenských vozidel. Den předtím tam dorazil sovětský tank z muzea vojenské techniky v Lešanech. Rekonstrukce příjezdu okupačních vojsk na náměstí před radnici probudila v lidech vzpomínky na srpen 1968, řekl ČTK David Sekanina ze společnosti Spacium, která se podílela na vzniku cyklu o výročí srpna 1969 Liberecká svědectví. Liberec byl prvním velkým městem, které se agresi odhodlaně postavilo. Vpád sovětských vojsk měl na svědomí devět obětí. Liberec se tím zařadil k nejpostiženějším městům celého tehdejšího Československa.

Výročí okupace Československa se věnuje také výstava Severočeského muzea. Nepřibližuje jen dramatické události, ale také změny, které jim předcházely a které po nich ve městě nastaly - uvolnění a normalizaci. "Jen málo institucí v zemi se může chlubit takovým množstvím letáků, plakátů, novin a fotografií z tohoto období," dodala kurátorka výstavy Markéta Lhotová. Mnohé z nich byly dlouhá léta uschovány či ukryty a teprve při rekonstrukci muzea v posledních letech znovu objeveny.

Vysokomýtské muzeum zahájilo výstavu o sovětské okupaci

Výstava Bratříčku, zavírej vrátka v Regionálním muzeu ve Vysokého Mýtě na Orlickoústecku mapuje pobyt sovětských vojsk na území Pardubického kraje. "Situace v srpnu 68 ve Vysokém Mýtě byla poklidná z toho důvodu, že tu sídlila československá posádka," řekl ČTK ředitel muzea Jiří Junek. Intervenční vojska, tehdy ještě polská, se rozmísťovala v okolních vesnicích a chtěla se vyhnout konfliktu s československými vojáky. První kontakt s polskými vojáky měli Vysokomýtští až za pár dní. Na dlouhou dobu se sovětská vojska do města nastěhovala až v říjnu. Lidem ve Vysokém Mýtě začalo dlouholeté soužití s posádkou, která čítala mezi 5000 až 6000 vojáky, což často vedlo k problémům. Armáda například odebírala pitnou vodu a byl jí nedostatek, protože s ní myla i těžkou techniku. A tak se například místní nemocnici vody nedostávalo.

Dobovou atmosféru před zahájením výstavy na náměstí dokreslovalo rozhlasové vysílání, vyzývalo obyvatele k rozvaze a klidu, rozmístěné plakáty dokreslovaly tehdejší atmosféru 21. srpna - "Přijel ruský cirkus, nekrmit, nedráždit", "Dříve druzi, dneska vrazi", či "Moskva 2000 mil". Výstava ve Vysokém Mýtě potrvá do 28. října.

Originální Videojournal doplňuje výstavu Nechci v kleci!

Tři desítky ukázek z Originálního Videojournalu začalo předvádět olomoucké Muzeum umění návštěvníkům výstavy Nechci v kleci! zaměřené na výtvarnou kulturu v době normalizace. "Doplnění výstavy, která je otevřena od konce dubna, o dobové filmové dokumenty souvisí s výročím okupace Československa," uvedl mluvčí muzea Petr Bielesz.

Originální Videojournal vznikl z popudu Václava Havla jako obrazová obdoba knižního a novinového samizdatu v roce 1988, kdy disidentská skupina kameramanů Čeněk natočila nulté číslo. Do listopadu 1989 bylo natočeno sedm dílů. Obsahovaly dvě hodiny reportáží, medailonů, rozhovorů, anket a dalších příspěvků, které mapovaly nezávislé kulturní aktivity a činnost tvůrců na indexu. Originální Videojournal vydával kolem 40 až 50 kopií kazet, které si lidé dál spontánně kopírovali. "Návštěvníci si nyní mohou ukázky spustit přímo v expozici," uvedl Bielesz. Pro panoramatičtější dokreslení normalizační atmosféry jsou k ukázkám připojeny také tři dobové pořady Československé televize. "Nejedná se o zjevně propagandistické dokumenty, (...) mají jen naznačit úroveň tehdejší televizní zábavy," uvedl autor koncepce výstavy Ladislav Daněk.

Lidé demonstrovali před ruskou ambasádou proti okupaci Gruzie

Před ruským velvyslanectvím v Praze ve čtvrtek večer protestovali lidé proti okupaci Gruzie ruským vojskem. Na místě se sešla zhruba stovka demonstrantů, někteří s gruzínskými a českými vlajkami v rukou. Několik lidí drželo také transparenty s hesly jako "Stop ruské agresi" nebo "Nesouhlasíme s ruskými tanky v Gruzii". Akci uspořádala gruzínská komunita Samšoblo ve spolupráci s Evangelickým výborem pro Gruzii při příležitosti 40. výročí okupace bývalého Československa vojsky Varšavské smlouvy. Právě k okupaci 21. srpna 1968 dříve přirovnal současnou situaci v Gruzii premiér Mirek Topolánek. Podobné analogii se nebránili ani řečníci, kteří shromážděným lidem řekli, že podle nich Rusko konflikt vyprovokovalo již dříve a je tedy v celé situaci agresorem. "Ruská armáda stále okupuje naše území, i přes řadu dohod, které byly uzavřeny už před týdnem," prohlásil na demonstraci Jimi Dabrundašvili ze sdružení Samšoblo. Demonstranty přišel podpořit senátor Jaromír Štětina (nestraník za Stranu zelených), který se s lidmi podělil o své osobní zkušenosti z pobytu v Gruzii a s odvoláním na gruzínské zdroje zopakoval své dřívější tvrzení, že první kontingent ruské armády vstoupil do gruzínské Jižní Osetie o více než 13 hodin dříve než gruzínské vládní síly, které tak učinily 8. srpna ráno.

Vstupu Chorvatska do EU podle premiérů nesmí bránit formální překážky

V českém a slovenském zájmu je co nejrychlejší přijetí Chorvatska do Evropské unie a nesmí tomu bránit ani formální překážky, které vznikly po odmítnutí lisabonské smlouvy v Irsku, uvedl v Praze slovenský premiér Robert Fico po setkání s předsedou české vlády Mirkem Topolánkem. Podle Topolánka bude rychlý vstup Chorvatů do unie zásadní prioritou českého předsednictví v EU. Zkušenost s vedením EU prý Fico Topolánkovi nezávidí. Na tiskové konferenci poděkoval za to, že Slováci budou moct na český úřad vlády vyslat dva "pozorovatele", jejichž úkolem bude sledovat organizační zajištění předsednictví.

Premiéři se dohodli na rovnocenném podílu ve společném cargu

Česká republika a Slovensko by měly mít rovnocenný podíl v chystaném česko-slovenském podniku pro nákladní železniční dopravu, oznámili premiéři obou zemí Mirek Topolánek a Robert Fico. ČD Cargo a Železniční společnost Cargo Slovakia spolu vytvoří jednoho z největších nákladních přepravců v Evropě. Podle Fica je zájmem obou zemí vytvoření silného podniku, který by byl v Evropě konkurenceschopný. Dodal, že jedině silný podnik může garantovat nejen výkony, ale také sociální smír a zaměstnanost. Po spojení by se nová společnost dostala zhruba na úroveň polských železnic PKP, které jsou v EU na druhém místě. Největší v Evropě je s 313 miliony tun nákladní doprava německých Deutsche Bahn. Záměr spojit obě společnosti oznámil ministr dopravy Aleš Řebíček koncem loňského října. Podle něj bude nový podnik konkurenceschopnější na liberalizovaném evropském trhu, a zvýší se také jeho hodnota při případné privatizaci. O té se však premiéři nezmínili.

Banky snižují úroky z hypoték

České banky podle očekávání odborníků začaly nabízet levnější hypotéky. Zatím tři z nich snižují úrokové sazby hypotečních úvěrů pro současné i nové klienty o 0,4 až půl procentního bodu. Banky vedl ke zlevnění hypoték pokles cen peněz na mezibankovním trhu, který nastal poté, co Česká národní banka před dvěma týdny snížila úroky, od kterých se úročení hypoték odvíjí. Základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. Byly zde zřejmě ale i jiné faktory. Podle spořitelny především ekonomická data z eurozóny ukázala, že evropské ekonomiky zpomalují více, než investoři očekávali. Kvůli závislosti na vývozech do eurozóny se tak zhoršuje výhled pro českou ekonomiku.

Dlouhodobě nezaměstnaných výrazně ubývá

Dlouhodobá nezaměstnanost v Česku výrazně poklesla. Zatímco loni na konci prvního pololetí evidovaly úřady práce přes 159.000 lidí, kteří byli bez místa déle než rok, letos jich bylo 113.000. Vyplývá to ze statistik ministerstva práce. Podle ministra Petra Nečase (ODS) k poklesu přispěla i vládní reforma. Ta od letoška zpřísnila podmínky pro získání sociálních dávek a také je snížila dlouhodobě nezaměstnaným, pokud o práci neusilují. I když podle odborníků byly změny potřebné a zvýšily motivaci k práci, za poklesem dlouhodobé nezaměstnanosti je spíš hospodářský růst a velká poptávka po pracovních silách. Zaměstnavatelé si již delší dobu stěžují na nedostatek pracovníků. Místo tak našli i lidé, kteří ho předtím dlouho marně hledali.

Nečas chystá od ledna další úpravy. Podpora v nezaměstnanosti by se měla zkrátit o měsíc. Změnit by se měla i její výše. V prvních čtyřech měsících by měla být vyšší než dosud, poté nižší než nyní. O změnách by měla v pátek rozhodovat sněmovna.

Kárný senát NS musí začít řešit kauzu předsedkyně Brožové

Kárný senát Nejvyššího soudu (NS) se musí znovu začít zabývat kárnou žalobou, kterou podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) na předsedkyni NS Ivu Brožovou kvůli nesrovnalostem v hospodaření. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS). Senát nedávno přerušil řízení a podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která dává ministrovi právo zahájit kárné řízení s šéfkou NS kvůli závažným chybám při výkonu státní správy soudů. Ústavní soudci ale nyní návrh odmítli jako zjevně neopodstatněný a podaný neoprávněnou osobou. Soudci tak NS budou zřejmě zkoumat počínání své nadřízené.

Ústavní soud případ blíže nezkoumal, proto je odůvodnění jeho rozhodnutí spíše kusé. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Kůrky nebyl důvod spornou část zákona rušit, protože existuje výklad, který je v souladu s ústavou.

Ústavní soud odmítl stížnost proti radaru na slavkovském bojišti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost obce Hostěrádky-Rešov na Vyškovsku, která souvisela se sporem o umístění páteřního radaru protivzdušné obrany NATO na slavkovském bojišti. Radar je již vybudován. Obec se dále soudila kvůli územnímu řízení. Její představitelé se domnívali, že námitky obce proti umístění radaru měl řešit soud, a nikoliv jen stavební úřad, navíc s radarem na bojišti ostře nesouhlasili. ÚS odmítnutím stížnosti nepřímo potvrdil názory nižších soudů, že rozhodnutí bylo v kompetenci úřadů.

Představitelé Hostěrádek-Rešova v soudním sporu vystupovali za obce v okolí slavkovského bojiště. Domnívali se, že místní samosprávy by měly hájit duchovní rozměr pietního místa. V bitvě tří císařů v roce 1805 zahynulo u Slavkova asi 27.000 lidí. V ústavní stížnosti použili bojovníci proti radaru emotivní obraty jako "země prosáklá krví" a "utrpení obětí bitvy", hovořili také o úctě k mrtvým. "Lze ocenit, že stěžovatelka (obec) chrání i takové hodnoty, Ústavní soud je však přesvědčen, že tyto hodnoty netvoří jádro vlastnického práva a jeho ochrany. Takové pojetí by naopak hranice vlastnického práva rozostřovalo a činilo vlastnické právo mlhavým až zahaleným esoterickým nádechem," uvedla v usnesení ústavní soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Čechům pot nevoní, ale nebrání se mu

Češi prý nemají dostatečný smysl po hygienu, vyplývá z průzkumu jednoho z výrobců deodorantů a antiperspirantů. V metru, v práci, na návštěvě, ba i doma mnohým sice zápach potu vadí, avšak bojovat proti tomu nechtějí. Podle průzkumu společnosti Factum Invenio každý čtvrtý Čech a každá desátá Češka nikdy nepoužili deodoranty nebo antiperspiranty. Ženy zde za rok spotřebují pouze dva kusy na osobu, zatímco Angličanky si jich dopřejí deset, zjistila společnost Rexona. Její představitelka Iveta Nevlidová ČTK řekla, že používání prostředků určených k eliminaci zápachu potu není v české společnosti dosud zakotveno jako každodenní hygienická zvyklost.

Podle tržního výzkumu společnosti, jehož se účastnilo 5301 respondentů, uvedlo 91 procent dotázaných, že jim pach potu vadí v městských hromadných prostředcích. Kolegové v práci nevoní 54 procentům účastníků průzkumu a 40 procent přiznalo, že si všímají páchnoucích přátel. U 33 procent se podobný jev vyskytuje i u členů rodiny.

Důležité je, aby se člověk pravidelně myl a také používal čisté prádlo a oblečení, řekla ČTK dermatoložka Lucie Jarešová. Chybu podle ní lidé dělají mimo jiné v tom, že nosí opakovaně trička, ve kterých se zpotili. V létě by se mělo oblékat nejlépe bavlněné, prodyšné ošacení.

Archeologové odkrývají ve Znojmě nekropoli z dob Velké Moravy

Archeologové odkrývají na Hradišti svatého Hyppolita ve Znojmě velkomoravskou nekropoli, kterou by mohlo podle nich tvořit až 1000 hrobů. První z nich se podařilo náhodně najít loni na podzim. Zatím bylo okryto téměř 120 hrobů. Pokud se předpoklady potvrdí, bude možné zařadit tuto lokalitu mezi nejvýznamnější velkomoravská sídla na Moravě, k nimž patří Pohansko u Břeclavi, Mikulčice nebo nedaleké Staré Město. "Hradiště svatého Hyppolita stálo léta zcela bokem zájmu vědců. Zdaleka nevydalo všechna svá tajemství," uvedl vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma. "Jsme přesvědčeni, že jsme zatím jen na okraji velké nekropole. Postupně bychom se měli dostat do jejího centra, kde lze očekávat hroby důležitých osob s četnými milodary," uvedl Klíma.

Už teď může být ale s nálezy velmi spokojen. Dosud se podařilo odkrýt četné dětské hroby se stříbrnými a bronzovými náušnicemi, zlatými přívěšky, prstýnky, četnou keramikou a skleněnými gombíky. Objeveno bylo i několik seker a předmětů denní potřeby, které se dávaly do hroby coby milodary. Výzkum podle Klímy není důležitý jen pro poznání historie oblasti Znojemska, ale může prozradit důležité informace o životě obyvatel Velké Moravy.

Státní opera zahájí sezonu tradičně italskou operou

Tradiční festival italské opery zahájí v pátek novou sezonu Státní opery Praha. Při šestnáctém ročníku přehlídky mohou diváci navštívit představení děl Giuseppe Verdiho, Giacoma Pucciniho a Gaetana Donizettiho, ve kterých vystoupí řada zahraničních hostů. "Hosty festivalu jsou pěvci kvalitní evropské kategorie, v povědomí našich operních diváků je z nich pravděpodobně tenorista Luca Lombardo a barytonista Michele Kalmandi, který ve Státní opeře Praha v uplynulé sezoně nastudoval titulní roli Bludného Holanďana," řekla ČTK mluvčí opery Miroslava Kaňková.

Pražské Divadlo Minor uvede inscenaci se znakovým tlumočením

Neobvyklý projekt chystá na konec roku pražské Divadlo Minor. Podle dramaturgyně této scény Petry Zámečníkové půjde o příběh neslyšící dívenky, která se v čase Vánoc rozhodne nevratně změnit svůj život. Režisérka Apolena Vynohradnyková jím ukončí svou "minorskou" éru. Herci už prý navštěvují kurzy znakového jazyka. "Tématem představení bude střet světa slyšících a neslyšících v každodenní realitě. Inscenace je určena všem divákům, nikoli pouze neslyšícím. Ti ji mohou samozřejmě vidět též, neboť v ní bude použit znakový jazyk," řekla Zámečníková ČTK. Do prosince musí herci zvládnout jeho základy.

Ve vizovickém zámku jsou k vidění staré stolní společenské hry

Návštěvníci vizovického zámku mají jedinečnou možnost prohlédnout si kolekci dvaatřiceti historických stolních společenských her. Podobná sbírka soustředěná na jednom místě není k vidění nikde jinde v České republice, sdělila ČTK kastelánka zámku Jana Pluhařová. Nejstarší z her patrně pochází z 18. století, je vyrobena z perleti vsazené do mosazi a pravděpodobně jde o dámskou společenskou hru, jejíž pravidla ale nikdo nezná. Z ostatních her, které kdysi hrávala vizovická šlechta, uvidí návštěvníci zámku například kostěné malované bierki dovezené z Orientu, lotto, whist, vrhcáby, strategickou hru pro dva hráče Rytíři a družina, čuku - rumu asijského původu, blechy, domino i karetní hry - pikety se zlacením a původní koženou kazetou, kvarteta a Černého Petra.

Křest gladiol zahájil letošní jubilejní Floru Olomouc

Křtem tří nových odrůd gladiol začala 50. jubilejní květinová výstava Flora Olomouc. Jedna z nich dostala jméno nejúspěšnější české olympioničky na letošních hrách v Pekingu Kateřina Emmons. Další nesou názvy Půlstoletí Flory Olomouc a Olomoucký jubilant. Návštěvníky čekají v expozicích květiny pozdního léta, ale i mokřady nebo celonárodní výstava kaktusů a sukulentů, kterých se na Floře po desítkách let sešlo více než 3000. Česko je v pěstování kaktusů z evropského i světového hlediska naprosto výjimečné. Kaktus se totiž objevuje skoro v každé domácnosti, řekl ČTK Libor Kunte z předsednictva Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. "Kromě více než tří tisíc rostlin od 25 vystavovatelů z deseti organizací jsou zde i fotografie přibližující kaktusy a sukulenty v jejich přirozeném prostředí. Je to největší národní výstava za posledních několik desítek let," uvedl Kunte.

Garant výstavy Ivo Krejzlík podotkl, že návštěvníci výstavy v pavilonu A si mohou jednotlivé odrůdy jiřin či gladiol, zastoupené stovkami exponátů, porovnat. "Často si zapisují jména těch, které je nejvíce zaujmou, aby si je pořídili do své zahrady," dodal. Výstavu doplňuje expozice Život v mokřadech, kterou připravila Unie botanických zahrad.

Brněnská zoo vybudovala moderní expozici pro kanadské rysy

Brněnská zoo postavila moderní expozici pro své kanadské rysy. Šelmy brzy vymění nepohodlnou klec za desetkrát větší výběh. Rozkládá se na téměř hektaru a v jeho centru je mohutná skalní stěna, z níž budou moci pozorovat své okolí, řekl ČTK vedoucí zoolog zahrady Petr Číhal. Vybudování nové expozice přišlo na bezmála milion korun. Zoo zatím chová samici a samce rysa kanadského. Jsou to příbuzní, takže se nepočítá s jejich pářením. Zahrada chce do budoucna získat nové rysy ze severoamerických zoologických zahrad. Nová expozice je mezi výběhem arktických vlků s indiánským srubem a nedávno upraveným výběhem ledních medvědů. Na projekt byla použita část peněz, které zahrada získala darem.

Lidem v olomoucké zoo nejvíce chybí sloni

Návštěvníkům olomoucké zoologické zahrady v expozici nejvíce chybí slon. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu, který dnes zoo představila. Dalšími žádanými zvířaty jsou gorily a tučňáci. V anketě odpovídalo 2200 lidí. Ředitel zoo Radomír Habáň ČTK řekl, že přivedení slonů do Olomouce by si vyžádalo 80 až 100 milionů korun. "Reálné to je, stačí zajistit peníze. Slony indické máme předběžně rezervované," dodal. Přednost ale zatím dostal nový pavilon lidoopů i s gorilami. Podle ředitele je projekt v pokročilejším stadiu. Kdy se lidoopi na Svatém Kopečku skutečně objeví, ale nedokázal odhadnout. I tento projekt má stát kolem stovky milionů korun. "Lidem chybějí i lachtani a tučňáci, jenže ti potřebují hodně vody a to je tady problém," dodal Habáň.

Oštěpařka Špotáková má olympijské zlato v evropském rekordu

Česká oštěpařka Barbora Špotáková se stala olympijskou vítězkou. Zlatou medaili v Pekingu vybojovala v dramatické soutěži posledním hodem, kterým vytvořila evropský rekord 71,42 metru. Svým vítězným pokusem zaostala Špotáková jen o 28 centimetrů za světovým rekordem Kubánky Osleidys Menéndezové z roku 2005.

Dále ze sportu

Moderní pětibojař Michal Michalík skončil v olympijském závodě v Pekingu na šestém místě a zopakoval své umístění z Atén před čtyřmi lety. Český favorit David Svoboda nedokončil parkur a nakonec obsadil až 29. příčku.

Oštěpař Vítězslav Veselý přehodil v olympijské kvalifikaci v Pekingu poprvé v životě osmdesátimetrovou hranici a postoupil do sobotního finále. Svěřenec světového rekordmana Jana Železného skončil výkonem 81,20 metru z poslední série pátý.

České výškařky Iva Straková a Romana Dubnová postoupily do finále olympijského závodu. V kvalifikaci v Pekingu obě skočily 193 centimetrů a vešly se mezi patnáctku postupujících. Limit přitom ležel na 196 centimetrech, ale rozhodčí ještě před touto výškou závod ukončili a pustili do sobotního finále o tři výškařky víc než obvykle.

Po prvním dnu olympijského desetiboje v Pekingu je obhájce vítězství Roman Šebrle na pátém místě a v pátek může bojovat o medaili. Soutěž vede favorizovaný Američan Bryan Clay se součtem 4521 bodů, druhý je Bělorus Andrej Kravčenko. Šebrleho dělí v polovině soutěže od medaile 116 bodů, za Kravčenkem zaostává o 121 bodů.

Počasí

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Teploty v pátek vystoupí na 28 stupňů Celsia.