Zprávy

ČSSD chce příští rok předčasné volby do sněmovny

Sociální demokraté si přejí, aby se příští rok v Česku uskutečnily předčasné sněmovní volby. Mohly by se konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu, tedy na jaře 2009, řekl místopředseda strany Bohuslav Sobotka. Podle Sobotky nemá sociální demokracie pro prosazování předčasných voleb žádné oficiální usnesení. Současná vláda je však podle něj ve velmi vážné krizi a hrozí prý její rozpad. Místopředseda nejsilnější opoziční strany nevyloučil, že ČSSD ještě letos ve sněmovně vyvolá další hlasování o nedůvěře vlády. Stalo by se tak prý v případě, že vláda ve sněmovně neprosadí žádný ze tří důležitých návrhů. "To znamená radar, církevní restituce, další fáze zdravotnické reformy," uvedl Sobotka.

Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si nedokáže představit, že by Česko bylo předsednickou zemí EU a současně se v ní odehrávala tvrdá předvolební kampaň. "Nedovedu si představit, skoro mi to připadá jako špatný vtip.. Nemůžu tomu věřit," reagoval na Sobotkovo vyjádření Topolánek.

Odboráři před úřadem vlády opět protestovali proti reformám

Stejně jako v uplynulých dvou týdnech se také toto pondělí před úřadem vlády v Praze sešly stovky demonstrujících odborářů. Dávali zde najevo svůj odpor proti vládním reformám a kabinet Mirka Topolánka obvinili, že při současném růstu inflace přijal opatření, jimiž se reálně snížily platy ve školství, zdravotnictví a veřejné sféře. Předchozími demonstracemi odboráři v květnu protestovali proti chystané reformě zdravotnictví, kterou připravuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), a proti vládou zamýšlené důchodové reformě. Tentokrát odboráři přišli shrnout nevýhody, jež by podle jejich názoru realizace zamýšlených reforem lidem přinesla. Za týden sérii protestů uzavře demonstrace proti přístupu vlády ke školství. Ve stejný den budou učitelé kvůli platům protestovat zavřením škol. Protesty odborářů vyvrcholí 24. června, kdy uspořádají hodinovou výstražnou stávku.

Mzdy se v prvním čtvrtletí zvýšily nejvíc za deset let

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 10,4 procenta na 22.531 korun, což byl nejvyšší mzdový růst od posledního čtvrtletí 1998. Významná část vysokého mzdového růstu byla ale znehodnocena rostoucími cenami, a reálná mzda tak meziročně vzrostla pouze o 2,8 procenta. Jde o druhou nejnižší hodnotu za posledních devět čtvrtletí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Více než desetiprocentní růst mezd v prvním čtvrtletí podle analytiků oslovených ČTK opět vrací do popředí úvahy o možném zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce, možná již v létě. Růst mezd je totiž vyšší, než očekávala Česká národní banka, a může vést k dalšímu zvyšování cen, na který by museli centrální bankéři reagovat. "Jsme o krok blíže ke zvýšení úrokových sazeb ČNB," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj je totiž ze statistik zřejmé, že vysoká inflace se v prvním čtvrtletí přenesla rychle do růstu mezd. Navíc lze ve druhém pololetí počítat s dalším tlakem na růst mezd především ve veřejné sféře. "Výsledkem je zvýšení nebezpečí roztočení mzdově inflační spirály, což nemůže nechat ČNB v klidu," dodal.

Vláda navrhuje od září za první tři dny nemoci platit 25 procent, od ledna nic

Vláda navrhla, aby lidé za první tři dny nemoci dostávali od letošního září do prosince 25 procent vyměřovacího základu, který se vypočítává z příjmu, uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Od začátku roku nemocní na začátku stonání nemají na nemocenskou nárok vůbec, Ústavní soud ale toto opatření ke 30. červnu zrušil. Bez peněz zůstanou nemocní první tři dny nemoci znovu od začátku příštího roku, kdy má začít platit nový systém nemocenského pojištění. Přechodnou úpravu chce Nečas dostat do novely zákona o nemocenské, kterou bude na nadcházející schůzi projednávat sněmovna. Než začne opatření platit, budou lidé - zřejmě tedy jen po dobu letních prázdnin - od prvního do 30. dne nemoci dostávat 60 procent svého vyměřovacího základu. Nyní mají na tuto částku nárok až od čtvrtého dne. Při stonání delším než měsíc pak nemocným připadá 70 procent základu.

Od ledna příštího roku přijde další změna - podle nového zákona nebudou mít lidé první tři dny nárok na náhradu mzdy, uvedl Nečas. Zaměstnancům i zaměstnavatelům, kteří mají vyplácet nemocným peníze od 4. do 14. dne stonání, by za to klesly odvody na pojištění. Od 15. dne by nemocenskou platil stát. Nečas také uvedl, že kvůli verdiktu Ústavního soudu rušící tři dny nemoci bez dávek se zvýší výdaje rozpočtu na nemocenské pojištění minimálně o 160 milionů korun měsíčně, a to jen pokud by se nezvýšila nemocnost. Ministr si ale myslí, že marodů bude více, a náklady tak stoupnou až na 400 milionů.

Vláda odmítla dva návrhy ČSSD na omezení poplatků

Vláda podle očekávání odmítla dva sociálnědemokratické návrhy na zrušení, respektive omezení poplatků ve zdravotnictví. ČTK to po zasedání vlády řekl její mluvčí Jakub Stadler. O osudu normy definitivně rozhodne parlament. Kabinet dostal oba návrhy ČSSD pár dnů poté, co Ústavní soud těsnou většinou soudců zamítl sociálnědemokratický návrh na zrušení poplatků. Poslanci ČSSD v prvním případě navrhovali zákonem zrušit všechny poplatky. Jejich druhá, alternativní předloha počítala s tím, že by od nich byli osvobozeni mladí do osmnácti let a pak také lidé s příjmem nižším, než je dvojnásobek životního minima, invalidní důchodci a rovněž starobní důchodci, kteří již nejsou zaměstnaní, a jsou tak odkázáni právě na starobní penzi.

Jednotná v otázce poplatků zatím není ani koalice. Lidovci a zelení chtějí některé z poplatků odbourat. Koaliční komise ke zdravotnictví se v minulých týdnech domluvila jen na dílčích úpravách, které by měly od poplatků ulevit pouze úzce vymezeným skupinám pacientů, například dárcům orgánů. Někteří lidovci a zelení však žádají, aby bylo povinnosti platit poplatky zbaveno podstatně víc lidí. Stejně jako opoziční politici hovoří například o mladistvých a penzistech. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) ale zatím připouští pouze to, že od plateb by mohly být osvobozeny děti do tří let.

Tamáš a Bednář přeruší hladovku proti základně, Klaus je nepřijme

Aktivisté Jan Tamáš a Jan Bednář se rozhodli přerušit o půlnoci z pondělí na úterý hladovku, kterou drželi od 13. května na protest proti záměru vybudovat v Česku americkou protiraketovou základnu. Na protest Tamáše a Bednáře naváže "řetězová hladovka", do které se zapojí někteří politici a další veřejně známí lidé. Symbolický jednodenní "půst" budou držet například poslankyně Strany zelených Olga Zubová, herečka Anna Geislerová, bývalý disident a novinář Petr Uhl, senátorka za ČSSD Alena Gajdůšková nebo sociolog Jan Keller. Tamáš a Bednář na tiskové konferenci řekli, že ani jedna z podmínek, kterou si pro ukončení hladovky dali, nebyla splněna. Od vládních politiků požadovali jasný signál o ukončení jednání o základně, vypsání referenda k této otázce nebo začátek "opravdové, otevřené demokratické diskuse" o základně. Dostatečným důvodem pro ukončení hladovky je podle obou aktivistů to, že svým protestem vzbudili pozornost veřejnosti a některých politiků doma i v zahraničí.

Prezident Václav Klaus se nechystá přijmout aktivisty, kteří na protest proti vybudování americké protiraketové základny v Česku drží hladovku. Tento způsob vyjádření nesouhlasu považuje za vydírání. Tamáš napsal v pátek prezidentovi dopis, ve kterém hlavu státu vyzval ke schůzce. Klaus řekl, že by se neodmítl setkat i s lidmi, kteří mají "velmi silný názor takového či onakého typu" na postavení amerického radaru v Brdech. "Žijeme v normální parlamentní demokracii a hladovky jsou vhodné pro totalitární režimy," dodal prezident.

Greenpeace vyhlásili na radarové kótě v Brdech stát Peaceland

Aktivisté hnutí Greenpeace, kteří už pět týdnů blokují radarovou kótu 718 v Brdech, na místě vyhlásili samostatný stát Peaceland. Má to být stát, jehož občané odmítají umístění amerického radaru v Brdech. Stát má vlastní vlajku, hymnu, deklaraci nezávislosti a hranice, řekla ČTK mluvčí Greenpeace a "občanka" Peacelandu Lenka Boráková. Občané Peacelandu podle Borákové mimo jiné na svém území nedovolí přítomnost zbraní a pokud za nimi opět přijdou ozbrojení vojenští policisté, odmítnou se jim prý legitimovat.

Moskva považuje návrhy USA k radaru za neúplné a nedostatečné

Spojené státy prý fakticky berou postupně nazpět některé návrhy, které v minulosti učinily, aby uklidnily ruské obavy z budování prvků systému protiraketové obrany v Polsku a České republice. Prohlásil to šéf severoamerického odboru ruského ministerstva zahraničí Igor Něverov v rozhovoru pro list NG-Dipkurjer. Jako příklad uvedl návrh na trvalou přítomnost ruských pozorovatelů v objektech v ČR a Polsku. Interview bylo zveřejněno na internetových stránkách ruského ministerstva. Americké návrhy jsou podle Něverova stále neúplné a nedostatečné. "Američtí vyjednávači nám nabízeli 'přítomnost', ale teď už mluví o tom, že se na této věci musíme dohodnout s polskou a českou stranou, které na to mají svůj vlastní pohled. Nejednou jsme zdůrazňovali, že trvalá přítomnost našich pozorovatelů je v těch objektech nutná, protože nám skutečně pomůže ujistit se, že zařízení nepracují proti Rusku," vysvětlil Něverov. Zdůraznil, že s původními návrhy, jak ruské obavy rozptýlit, přišla americká strana a dala tak najevo, že chápe ruské obavy z celé evropské části protiraketového deštníku. "Naši američtí partneři mají tendence vysvětlovat výsledky jednání v Soči, obsažené ve společné deklaraci skoro jako důkaz ruského souhlasu s plány na vznik systému protiraketové obrany. Je to ale nesprávná a neobjektivní interpretace," podotkl Něverov.

Konference: Zločiny komunismy by měly být nepromlčitelné

Zločiny komunismu by měly být jako zločiny proti lidskosti nepromlčitelné - takový je jeden z závěrů mezinárodní konference Svědomí Evropy a komunismus, která začala v sídle Senátu. Například zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký za komunistické zločiny proti lidskosti označil postih politických vězňů nebo zabíjení civilistů při pokusech o překročení hranice do Německa i Rakouska. "Pro právní stát je povinností stíhat zločin, kdykoli a kdekoli se stal a kdokoli jej spáchal. V případě, že to nedělá, přestává být právním státem," uvedl Lehký. Většinu zločinů komunismu se podle něj nepodařilo potrestat kvůli právní kontinuitě s předchozím režimem. Byly považovány za trestné činy, na něž se často vztahovala amnestie.

Během komunistické éry v Československu bylo podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 234 lidí, přes 560 lidí zahynulo při pokusu o překročení západní hranice. Nejméně 10.000 lidí podle odhadů zahynulo v koncentračních táborech, na 1800 lidí zmizelo a 240.000 občanů bylo odsouzeno z politických důvodů. Důvodem nepotrestání komunistických zločinů byl podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky (ODS) také nedostatek vůle prosadit stíhání komunistických zločinů. Komunismus nicméně nelze měřit jen počtem jeho násilných aktů, neboť si vytyčil cíl změnit člověka, což znamenalo likvidaci dosavadních hodnot společnosti. "Nastoupilo pokrytectví, přizpůsobení se a lhostejnost k osudu druhých, které se staly základem pro víceméně nekonfliktní přežívání," podotkl Liška.

Konference pokračuje v úterý debatou o vzniku evropské instituce, která by se zabývala komunismem i nacismem.

Havel: Evropa nese zvláštní odpovědnost za totality i svobodu

Evropa nese podle bývalého prezidenta Václava Havla zvláštní odpovědnost za nacismus a komunismus jako totalitní systémy, které v ní vznikly, a za jejich následky. Zvláštní zvýšenou odpovědnost nese i za svobodu člověka ve světě, uvedl Havel při mezinárodní konferenci Svědomí Evropy a komunismus, která začala v sídle českého Senátu. "Velmi aktuálním úkolem je Evropskou unii mít k tomu, aby se dokázala energičtěji stavět na stranu těch, kteří usilují o svobodu v zemích, které ještě svobodné nejsou," uvedl Havel. EU by podle něj měla podporovat opozici v zemích od Kuby přes Bělorusko po Barmu a tato podpora by neměla být omezována "zájmy prakticko-politickými či hlavně ekonomickými". Havel v této souvislosti varoval před nepoučitelností z historie. Havel uvedl, že komunistický i nacistický režim mají mnohé společné rysy. Navzdory rozmanitým rozdílnostem je ale podle Havla důležité, že "oba tyto režimy byly podobné a oba byly zločinné". Komunistický režim je co do počtu obětí horší než nacistický, míní Havel.

ČR poslala do Bruselu program předsednictví ve dvou verzích

Česká vláda poslala do Bruselu program svého předsednictví v Evropské unii, kterého se ujme v prvním pololetí příštího roku. Svou vizi o prioritách a fungování sedmadvacítky sepsala ve dvou verzích: první počítá s tím, že v té době už vstoupí v platnost lisabonská smlouva, druhá alternativa je připravena pro případ, kdyby všechny státy EU do konce roku smlouvu neratifikaly. "Posíláme i variantu záložní, variantu B pro případ, kdyby smlouva nebyla v platnosti," řekl novinářům po jednání vládního Výboru pro Evropskou unii vicepremiér Alexandr Vondra (ODS).

Stát chce celé pražské letiště prodat přímo strategickému partnerovi

Vláda schválila jako nejlepší způsob odstátnění pražského letiště přímý prodej stoprocentního balíku akcií strategickému partnerovi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Mirek Topolánek. Strategický partner by měl podle očekávání ministerstva financí, které s návrhem přišlo, státu zaplatit více než 100 miliard korun. Vláda zároveň uložila ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, aby zahájil proces výběru hlavního poradce pro privatizaci letiště. Ten bude mimo jiné hodnotit nabídky jednotlivých uchazečů. Podle informací ČTK by měl být poradce znám do konce roku.

Zájemci se hlásí již nyní. Předběžně vyjádřil zájem například provozovatel vídeňského letiště Flughafen Wien, německé společnosti Hochtief Airports a Fraport, francouzská Aéroport de Paris, australská skupina Macquarie Airport, španělská společnost Abertis Airports nebo české a slovenské investiční skupiny Penta, J&T a PPF Investments.

Od srpna se všechny důchody zvýší o 470 korun

Od srpna bude každý důchodce dostávat měsíčně o 470 korun více. O zvýšení penzí rozhodla vláda, a to kvůli neočekávaně vysokému růstu cen. Průměrná starobní penze by tak podle ministerstva práce měla od srpna dosáhnout 9616 korun. Současně se zvýší příplatky k důchodu pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich, a to o 3,6 procenta. "Zvýšení bude stejné pro všechny druhy důchodů (starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí)... Výše zvýšení nebude záviset na výši důchodu," informovala na svých internetových stránkách vláda. Zvýšení se bude vztahovat nejen na důchody již vyplácené, ale i na penze, které budou teprve přiznány.

Vesecká s Němcem odmítli výpověď ostravské žalobkyně Andělové

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká popřela, že by místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Kučera požadoval po ostravské krajské státní zástupkyni Zlatuši Andělové, aby protahovala trestní řízení v případu vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec také popřel slova Andělové, že by jí Kučera na jedné ze schůzek řekl, že justice musí ustoupit politickým zájmům. Vesecká a Němec to řekli před středočeským krajským soudem, který se zabývá sporem mezi vysokými justičními představiteli v čele s Veseckou a stínovou ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD). Reagovali tak na dřívější výpověď Andělové, která schůzky s Kučerou, Veseckou a Němcem označila za nestandardní. Na jedné z nich jí podle jejích slov Kučera řekl, že "nezávislost justice musí ustoupit politickým zájmům", a požadoval, aby řízení prodlužovala.

Její slova na předchozím jednání popíral nejen místopředseda NS, ale i šéf jihomoravských státních zástupců Petr Coufal. Ten naopak mluvil o tom, jak se Andělová nevybíravě vyjadřovala na Čunkovu adresu. Vesecká a Němec nyní uvedli, že schůzky se konaly kvůli přátelským vztahům mezi všemi účastníky. Setkání podle nich nebyla nestandardní, ani utajovaná. Podle Vesecké navíc Andělová neměla k protahování kauzy Čunek prostředky.

Topolánek nechce, aby byl Tlustý brán za člena ODS

Premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek požádal novináře, aby nepsali, že poslanec ODS Vlastimil Tlustý prezentuje ODS. Neformálně už ho nepovažuje za stranického kolegu. Po zasedání vlády tak reagoval na nedělní výroky rebela ODS. Vlivný člen občanské demokracie a bývalý ministr financí obvinil Topolánka z toho, že může za propad preferencí strany, protože se odklonil od programových priorit ODS. Tlustý také ostře kritizoval způsob, jakým Topolánek informoval o dovolené v Itálii. "Poslanec Tlustý není ODS, jak on sám tvrdí. ODS tvoří 29.000 členů, které si on bere jako rukojmí a kteří s ním v drtivé většině nesouhlasí," uvedl. "To že byl zvolen na kandidátce ODS neznamená, že ho dnes pokládám za svého poslance," doplnil.

V reakci na Topolánkova slova poslanec ČTK řekl, že je "zrovna taková ODS jako on" a že Topolánek naštěstí nerozhoduje o tom, kdo prezentuje stranu. Dodal, že ve středočeské ODS cítí většinovou podporu. Tlustý se navíc domnívá, že premiérova "podrážděná reakce" v podstatě dává za pravdu jeho kritice. O odchodu z ODS či jejího poslaneckého klubu prý on ani podobně naladění straničtí kolegové neuvažují. "My reprezentujeme původní, standardní program ODS," řekl. Není proto podle něho důvod odcházet. Tlustý již v neděli oznámil, že nebude hlasovat pro legislativní změny týkající se policie a zpravodajských služeb. Už dříve se ve sněmovně postavil proti zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Od prvopočátků současné vládní sestavy kritizuje daňovou reformu ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL).

Poslanci na schůzi asi proberou premiérovu dovolenou v Itálii

Na nadcházející schůzi sněmovny, která začíná v úterý, budou poslanci pravděpodobně mluvit o cestě premiéra Mirka Topolánka (ODS) v Itálii. Předsedy vlády se na detaily dovolené bude ptát místopředseda opoziční ČSSD a poslanec Bohuslav Sobotka. Podle Sobotky by lidé měli znát vysvětlení Topolánkovy cesty a slyšet, "zda se tam rekreoval, nebo zda v zákulisí vyjednával o prodeji státního majetku".

Premiér odletěl do Itálie předminulý týden na dovolenou. Úřad vlády už dříve informoval o tom, že si Topolánek veškeré náklady platí sám a při cestě na jih Evropy nevyužil služeb vládní letky. Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), který se cesty také zúčastnil, serveru Týden.cz. sdělil, že ji objednal on. Podle serveru Řebíček let na Sardinii a zpět z části také zaplatí. Sociální demokraté se podle Sobotky budou ve sněmovně ptát, co bylo účelem cesty, jaký byl její charakter, kdo ji platil a na čí pozvání se uskutečnila. Sobotku prý také bude zajímat, "proč pana předsedu vlády doprovázel ministr dopravy a pravděpodobně i někteří lobbisté". Podle oficiálních informací byl premiér v Itálii na pozvání italského premiéra Silvia Berlusconiho. Topolánek se s ním sešel na neformální schůzce.

Klaus nastoupí tento týden na Bulovce na operaci kyčelního kloubu

Prezident Václav Klaus nastoupí tento týden do nemocnice na Bulovce na operaci kyčelního kloubu. V pondělí podstoupil předoperační vyšetření. Podle dostupných informací má prezident potíže s kyčlí už léta a nyní by mu lékaři měli vyměnit kyčelní kloub za umělý. Operaci hlava státu už jednou odložila kvůli prezidentské volbě. Zotavování by mělo trvat zhruba tři měsíce. Zákrokem prezident zdůvodnil i svou nepřítomnost na letní olympiádě v Číně. Prezident podotkl, že i on bude v nemocnici platit stanovené poplatky. "Mystifikace v tisku, že prezident republiky je osvobozen od poplatků a vůbec osvobozen od placení zdravotní péče více než kdokoliv jiný v České republice, není pravdivá," dodal.

Ochvat vystřídal Hájka ve funkci prezidentova mluvčího

Novým mluvčím prezidenta je od pondělí třicetiletý Radim Ochvat, který v této funkci vystřídal Petra Hájka. Ochvata, donedávna tajemníka premiéra Mirka Topolánka (ODS), novinářům oficiálně představil prezident Václav Klaus. Současně Hájkovi poděkoval a ocenil jeho práci. Hájek, který v nedávné anketě získal titul Němá barikáda pro nejméně oblíbeného mluvčího, z Hradu neodchází. Bude působit jako zástupce ředitele prezidentské kanceláře a bude se věnovat komunikačním a kulturním strategiím Pražského hradu. "Trvalo nám to, než jsme se pana Hájka zbavili, ale prostě konečně tento kýžený moment nastal. Jako to obvykle bývá zvykem, tak jsme ho povýšili. To tak už v naší kotlině vždycky bývá," zažertoval prezident.

Nejčastější je věková diskriminace, zažila ji pětina lidí

Nejčastějším důvodem diskriminace v Česku je věk. Kvůli němu se s nerovným přístupem setkala bezmála pětina Čechů a Češek mezi 18 a 80 lety. Desetina z nich měla pak zkušenost s diskriminací kvůli pohlaví a šest procent kvůli zdraví. Vyplývá to z výsledků výzkumu brněnské Masarykovy univerzity, které ve sněmovně představila jeho autorka Lucie Vidovičová. Do zkoumání se zapojilo 1810 lidí mezi 18 a 80 lety. Názory Čechů a Češek zjišťovala agentura GfK. "Pouze kolem třicítky je nejmenší riziko, že se lidé setkají s diskriminací kvůli věku," řekla ČTK Vidovičová. Mezi 18 a 29 lety a mezi 50 a 69 lety nerovný přístup kvůli věku zažila zhruba pětina mužů a žen. Setkala se s ním i čtvrtina sedmdesátníků. Mezi třicátníky věkovou diskriminaci znalo 11 procent, ze čtyřicátníků pak 16 procent. Kvůli pohlaví měli nejméně zkušeností s diskriminací mladí a starší lidé. Nejvíce jí byly vystaveny ženy kolem čtyřicítky, dodala socioložka. Se znevýhodňujícím chováním se setkaly mnohem častěji ženy.

Třetina lidí, kteří měli zkušenost s nerovným zacházením, ztratila prý kvůli věku práci. Před pěti lety to byla čtvrtina. Podle 92 procent lidí věk hraje roli při přijímání do práce. Před pěti lety si to myslelo 77 procent osob. Výrazně přibylo i těch, kteří míní, že věk má vliv na ztrátu místa, možnost dalšího vzdělávání, povýšení či výši platu.

První červen byl na českých silnicích nejtragičtější nedělí roku

První červnovou neděli zemřelo na českých silnicích osm lidí, dalších 28 se zranilo. Z hlediska úmrtí při nehodách jde zatím o nejtragičtější neděli letošního roku. Policisté evidovali v sobotu a v neděli celkem 655 nehod, což je o 112 více, než si vyžádal letošní nejtragičtější víkend na konci února, kdy zemřelo 11 lidí. První červnový den tak navázal na tragický předešlý měsíc, kdy při nehodách zemřelo 78 lidí, tedy nejvíc v letošním roce. Zatím nejvíce úmrtí v jednom dni od začátku roku evidují policisté ve středu 13. února, kdy při 471 nehodách zemřelo deset lidí a sedm se zranilo.

Národní galerie pořádá mezinárodní přehlídku současného umění

Národní galerie v Praze (NG) zahajuje Mezinárodní trienále současného umění. Přehlídka se uskuteční ve Veletržním paláci, kde si budou moci návštěvníci prohlížet 18 kurátorských projektů od úterý až do 14. září. Téma trienále zní Re-reading the Future (Nové čtení budoucnosti) a podle hlavního kurátora přehlídky Tomáše Vlčka je jejím cílem potřeba nalézt nové čtení toho, co je současné umění a současná kultura. Trienále navazuje na dvě předchozí přehlídky, které se konaly v letech 2003 a 2005 a vzhledem k plánované dvouleté periodě se jmenovaly bienále. Poté se NG rozhodla pro tříletý odstup a počínaje letošní přehlídkou má trienále. To letošní bude mít podle pořadatelů méně kurátorských sekcí, ale výstava by měla prý dát větší prostor jednotlivým umělcům. Trienále chce také podle pořadatelů ukázat umělecké tendence, které zůstávají stranou hlavního proudu současného výtvarného umění. Z 18 sekcí připravili tři čeští autoři - kromě hlavního kurátora celé přehlídky a ředitele Sbírky moderního a současného umění Tomáše Vlčka připravil jednu sekci i ředitel NG Milan Knížák. Třetí tuzemskou kurátorkou je Lenka Sedláčková.

Počasí

Zpočátku skoro jasno až polojasno. Při zvětšené oblačnosti se v úterý přeháňky nebo bouřky od jihozápadu postupně rozšíří na celé území republiky. Denní teploty vystoupí na 25 až 29 stupňů Celsia.