Zprávy

Dohoda o radaru podle šéfa NATO otevře v alianci novou kapitolu

Česko-americká dohoda o protiraketovém radaru otevře novou kapitolu v úsilí NATO čelit hrozbám 21. století, řekl v Praze generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Podoba nového bezpečnostního prostředí světa se podle něj už začíná rýsovat - bude ho ovlivňovat nebezpečí šíření balistických raket, důsledky klimatických změn, migrace či růst cen potravin. Generální tajemník NATO na konferenci o protiraketovém štítu ve střední Evropě uvedl, že aliance nyní zkoumá možnosti propojení amerického systému s aliančním a s národními systémy. Studii chce vyhodnotit na příštím summitu NATO v roce 2009. Aliance také bude muset vyřešit, kdo bude společnému protiraketovému systému velet. "Blížící se nepřátelská raketa nám neposkytne dostatek času, abychom svolali severoatlantickou radu," dodal šéf NATO.

I premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že hrozba raketového útoku na spojence je reálná a je dobře, že NATO ji uznalo a že se bude na americkém protiraketovém štítu v Evropě podílet.. "Pro občany Evropy, kteří žijí 60 let v relativním míru a berou jej jako samozřejmost, je obtížné přijmout fakt, že tento jejich klid může být něčím ohrožen," uvedl Topolánek. Premiér a generální tajemník také zdůraznili, že při budování protiraketového systému je nutné jednat s Ruskem. Rusko tím, že připustilo společný postup v protiraketové ochraně, uznalo reálnou existenci hrozby a přihlásilo se ke spoluodpovědnosti za osud světa, uvedl Topolánek.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer při návštěvě Prahy také vyjádřil znepokojení nad tím, že výdaje České republiky na obranu stále nedosahují dvou procent hrubého domácího produktu, jak aliance od svých členských států požaduje. "Doufám, že směr výdajů na obranu, který nyní je směrem dolů, bude vyrovnán a bude směřovat opět nahoru, protože není možné vážně přistupovat k reformě armády bez dostatečného rozpočtu," řekl Scheffer.

Smlouva k radaru bude podepsána do července, míní Vondra

Hlavní česko-americká smlouva týkající se radaru bude možná podepsána až v polovině července, řekl vicepremiér pro EU Alexandr Vondra v rádiu Frekvence 1. Podle něj ale zatím přesný termín není znám a uvažuje se o červnu nebo červenci. Původně se předpokládalo, že dohodu podepíše již v úterý 5.5.2008 v Praze americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Kvůli její zaneprázdněnosti nakonec byla návštěva odložena. Vondra si nepřipouští možnost, že by hlavní smlouvu nakonec podepsal místo Riceové někdo jiný, protože jde o důležitý krok. Podle Vondry by ministryně mohla v létě podepsat současně již hotovou hlavní smlouvu a stále ještě nevyjednanou doplňkovou smlouvu SOFA o pobytu amerických vojáků na českém území, která by do té doby mohla být též dokončena.

Demokraté nebudou bránit postavení štítu

V americkém Kongresu má projekt protiraketového štítu v Evropě většinovou podporu, i když u některých demokratů přetrvávají určité pochybnosti, řekl ČTK demokratický kongresman Bud Cramer. Soudí, že pokud by nový americký prezident vzešel z opozičních demokratů, nezměnilo by to současné protiraketové plány Spojených států vedených republikánským prezidentem Georgem Bushem. Jeho funkční období končí s tímto rokem a teprve volby ukážou, kdo ho nahradí. "Pokud tady bude demokratický prezident, uvidí, že jsme se dostali do bodu, odkud již není návratu," uvedl Cramer ze Sněmovny reprezentantů. Řekl, že Kongres je nakloněn protiraketové ochraně, která by sestávala i z amerického radaru v Česku. Podle Cramera ale jsou stále někteří demokraté, kteří o projektu pochybují.

SC&C: S radarem nesouhlasí 57 procent obyvatel

S vybudováním radarové základny na území ČR nesouhlasí 57 procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu, který na zakázku ODS vypracovala agentura SC&C. Mírná nadpoloviční většina (55 procent) dotázaných ale věří, že umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. S budováním protiraketové obrany obecně souhlasí především muži a také lidé s maturitou. Z průzkumu vyplývá, že typickým příznivcem umístění základny v ČR je středoškolsky vzdělaný muž, který žije ve městě s více než 100.000 obyvatel. Naopak odpůrce základny tvoří hlavně starší ženy se základním vzděláním. SC&C zjistila také to, že devět z deseti obyvatel se ztotožňuje s tvrzením, že nejdůležitějším úkolem každé vlády je zajištění bezpečnosti státu. Osm z deseti obyvatel si myslí, že evropské země by si měly budovat obranné systémy a připravovat se tak na nebezpečí případného ohrožení.

Stovky odpůrců radaru demonstrovaly před sídlem vlády

Stovky odpůrců vybudování americké radarové základny v Česku se v pondělí v podvečer sešly na Václavském náměstí v centru Prahy. Podle organizátorů z iniciativy Ne základnám jich tam přišlo asi 1500. Po hodině se vydali na pochod k sídlu vlády, kam jich dorazilo podle odhadu policie zhruba 1000. Před úřadem vlády dávali hlasitě najevo nesouhlas s plánovaným umístěním radaru ve vojenském prostoru Brdy. Na akci dohlížela policie, zasahovat nemusela. Protestující přišel podpořit i místopředseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek, který jim slíbil, že sněmovna zabrání přijetí česko-americké dohody o umístění radarové základny v Česku.

Greenpeace jsou týden na radarové kótě v Brdech, setrvají dál

Přesně týden jsou aktivisté hnutí Greenpeace na "radarové kótě" 718 ve vojenském prostoru Brdy. Stejně jako minulé pondělí, kdy kótu necelá dvacítka aktivistů obsadila, o ukončení svého protestu nepřemýšlejí. "Datum odchodu jsme si nestanovili, budeme tu, dokud to budeme považovat za důležité," poznamenal výkonný ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter. Vojenská policie místo stále monitoruje. Kontroluje nejen příjezdové cesty do prostoru, ale i samotnou kótu. Lidi, kteří přicházejí bez platného povolení, upozorňuje, že se dopouštějí přestupku. Hrozí za něj pokuta až 3000 korun. Vojenská policie turisty, aktivisty a také lidi, které Greenpeace stále zve k návštěvě svého tábora, stále upozorňuje i na nebezpečí. Ve vojenském prostoru je dosud velké množství nevybuchlé munice. "Jen v minulém roce vyjížděli ve vojenském prostoru pyrotechnici k 246 nálezům nevybuchlé munice," upozornil Čermák.

Dvořáková: Pražské povstání bylo úspěšné, o hrdinech se přesto nemluví

Přestože pražské povstání proti nacistům v květnu 1945 bylo jako jediné v Evropě úspěšné, o hrdinech na barikádách se nemluví. Místo toho se ponechává čestné občanství někdejšímu vůdci sudetských Němců Konrádu Henleinovi a uvažuje se o obnovení pomníku rakouskému vojevůdci Václavu Radeckému, řekla při pondělní vzpomínkové akci u pamětní desky na Staroměstské radnici předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Povstání, od jehož začátku uplynulo 62 let, nebylo náhodné bojování, zdůraznila Dvořáková. Do jeho čela se postavila armáda, poznamenala předsedkyně svazu. Podobně se vyjádřil také primátorův náměstek Rudolf Blažek (ODS), podle kterého české povstání nesmí být bagatelizováno. Boj v Čechách vázal více než milion německých vojáků, kteří nemohli být nasazeni jinde, uvedl. Povstání v podstatě skončilo kapitulací německé armády do rukou představitelů České národní rady 8. května. O den později přijely do metropole tanky Rudé armády.

Politici a vojáci v pondělí položili u pamětní desky věnce. Vzpomínkovou akci sledovalo jen několik desítek převážně starších lidí. Desítky turistů přilákala armádní hudba, při projevech však odcházeli. Potom pietní akt pokračoval ve Staroměstské radnici v chodbě s ohořelým křížem.

Za pobyt v táborech nucených prací lidé příplatek nedostanou

Lidé, kteří se po převzetí moci komunisty v roce 1948 bez soudu ocitli v táborech nucených prací, nemají nárok na příplatek k důchodu. Kolísající výklad vládního nařízení nyní sjednotil Nejvyšší správní soud (NSS) právním rozborem zveřejněným v novém čísle sbírky svých rozhodnutí. Příplatek k penzi mají podle soudu dostávat pouze lidé, kteří byli z politických důvodů ve vazbě a ve výkonu trestu. "Není pochyb o tom, že pobyt v táboře nucené práce nesl určité znaky věznění, především byl omezením osobní svobody toho, kdo do něj byl zařazen. Přesto však nařízení vlády zcela přesně vymezuje, komu lze příplatek přiznat," uvedli soudci ve sbírce rozhodnutí. Nárok na příplatek nevzniká ani lidem, kteří do tábora nucených prací museli přejít přímo z vazby a z výkonu trestu.

Odhady, kolik Čechoslováků prošlo v letech 1948 až 1954 bez soudu pracovními tábory, se různí. Nejčastěji se pohybují kolem 80.000 lidí. Totalitní moc tábory zřídila zákonem jako preventivní kázeňská zařízení, kde izolovala "politické delikventy a zřejmé nepřátele zřízení", ale také třeba šmelináře, prostitutky a "porušovatele pracovní morálky". Tábory měly i ekonomický význam, byly pro režim ziskové.

Nečas: Každý důchod by se měl od srpna zvýšit o 470 korun

Důchody v Česku by se mohly od srpna zvýšit o 470 korun. O tuto částku by si měl přilepšit každý penzista. Vládě to navrhne ministr práce Petr Nečas (ODS). Novelu zákona, která mimořádnou valorizaci umožní, schválila sněmovna i Senát. Ještě ji má podepsat prezident. Průměrná penze nyní činí asi 9111 korun. Vláda chce přistoupit k mimořádnému zvýšení penzí kvůli neočekávaně vysoké inflaci. V lednu a únoru se ceny meziročně zvedly o 7,5 procenta, v březnu o 7,1 procenta. Důchody v Česku rostou pravidelně vždy k 1. lednu. Jejich srpnové zvýšení má umožnit novela zákona, podle níž bude možné penze upravit při inflaci vyšší než pět procent. Dosud to bylo možné jen tehdy, pokud se ceny zvedly nejméně o deset procent. O zvýšení penzí rozhodne svým nařízením vláda. Důchod se skládá z pevné a procentní části. Nečas počítá s tím, že by se nyní zvyšoval jen pevný díl. Ten je pro všechny stejný a činí 1700 korun. Od srpna by to bylo 2170 korun. Ministr tak chce přilepšit hlavně lidem s nižším důchodem.

Učitelé dostanou ještě letos na platy půl miliardy

Pracovníci škol dostanou na platy v letošním roce přidáno 0,5 miliardy korun. Novinářům to řekl po jednání ekonomických ministrů šéf školství Ondřej Liška (SZ). Vláda tak vyšla částečně vstříc požadavkům školských odborů, které pod hrozbou stávky prosazují kvůli vysoké inflaci zvýšení rozpočtu regionálního školství o tři miliardy korun. Další čtyři miliardy navíc by měli zaměstnanci škol dostat v příštím roce. Učitelé mohou letos počítat podle Lišky s celkovým nárůstem mezd o sedm procent, příští rok o 12 procent.

Premiér Mirek Topolánek rádiu Impuls řekl, že pokud učitelé stávku vyhlásí, naplní se domněnky o jejich propojení s opoziční ČSSD. "Bude to iracionální krok, protože není pravda, že učitelům reálné mzdy poklesnou," uvedl. Odbory upozorňují na to, že zaměstnancům škol kvůli inflaci v letošním roce klesly platy. Podle nich navíc v regionech konečný rozpis prostředků na jednotlivé školy neodpovídá slibovanému 2,8procentnímu nárůstu, ale je nižší, pohybuje se kolem 1,5 procenta. Požadavky odborů podpořil šéf ČSSD Jiří Paroubek. Odboráři chtějí v úterý informovat o svých dalších krocích.

K platnosti místních referend bude stačit účast 35 procent voličů

Rozhodnutí přijatá v místních referendech budou platit již při účasti 35 procent voličů. Novelu, která s touto změnou počítá, podepsal prezident Václav Klaus. Dosud je podmínkou platnosti místních referend nadpoloviční účast voličů. Pokud jde o závaznost referenda, zůstanou zachovány současné podmínky. Bez ohledu na účast v referendu jeho výsledek bude závazný pouze tehdy, když určité rozhodnutí podpoří nejméně čtvrtina všech oprávněných voličů. Novela také ruší možnost rozpustit zastupitelstvo, které by se platným výsledkem plebiscitu neřídilo.

Pražský magistrát zakázal pochod pravicových extremistů

Pražský magistrát zakázal pochod pravicových extremistů. Radikálové chtěli jít 14. května z Letné ulicí Milady Horákové do Badeniho ulice, v níž je izraelské velvyslanectví. Magistrát soudí, že skutečný účel shromáždění je protizákonný, informoval ČTK mluvčí úřadu Jiří Wolf. Účelem akce mělo být "Shromáždění osob židovského původu k 60. výročí vzniku státu Izrael". Pochod však oznámil Petr Kalinovský, který bývá označován za někdejšího mluvčího neonacistického hnutí Národní odpor. Za zmocněnce označil Erika Sedláčka, který je podle policie aktivním příznivcem neonacistického hnutí, uvedl Wolf. "I podle posudků, které magistrát získal, považuje úřad oznámený účel shromáždění za fiktivní," zdůraznil mluvčí. Skutečný cíl pochodu podle magistrátu směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání.

Vězeňská služba: Neonacismus ve vězení netolerujeme

Vězeňská služba netoleruje ve věznicích žádné projevy neonacismu, rasismu nebo xenofobie, sdělil ČTK její mluvčí Robert Káčer. Reagoval tak na článek zveřejněný v Hospodářských novinách (HN), podle kterých ve věznicích funguje dobře organizovaná tajná síť neonacistů a skinheadů. Vězeňská služba podle mluvčího takovouto tajnou síť nezaznamenala. "Jakékoli informace svědčící o trestné činnosti za zdmi věznic okamžitě prověřují vnitřní kontrolní orgány a vězeňská služba vyrozumí orgány činné v trestním řízení," uvedl Káčer.

Podle HN si neonacisté ve vězeních říkají Prisoners of war, tedy váleční zajatci. Podle svých představ bojovali ve válce "za záchranu bílé rasy", třeba tím, že napadli a ubodali Roma. Zhruba 25 členů této sítě je v kontaktu a má podle deníku podporu zvenčí. Na neonacistických koncertech se prý vybírají peníze, které jdou na jejich vězeňské účty či na placení právníků. Deník také uvedl, že má k dispozici seznam členů organizace. Většina z nich je prý ve vězení za násilné trestné činy s rasovým podtextem. Podle Káčera však v článku HN nezazněly konkrétní informace. "Pokud nám takové informace deník poskytne, budou je prověřovat kontrolní orgány vězeňské služby," uvedl Káčer.

Julínek slíbil pojistky proti privatizaci univerzitních nemocnic

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) je podle mluvčího Tomáše Cikrta připraven zapracovat do zákona o univerzitních nemocnicích další pojistky proti privatizaci. Rektoři se obávají, že přijdou o pravomoci při řízení těchto nemocnic. Cikrt ČTK řekl, že ministr dá rektorům nabídku, že v paragrafovaném znění zohlední jejich další požadavky. Zákon je v balíku sedmi norem, jimiž chce ministr zreformovat české zdravotnictví. "Vláda deklarovala ve svém usnesení, že nehodlá budoucí univerzitní nemocnice privatizovat," uvedl jednu z pojistek Cikrt. Další pojistkou podle mluvčího je to, že univerzity budou mít ze zákona 34 procent akcií. Bez jejich souhlasu se tedy nemohou uskutečnit žádné majetkové převody. "Pan ministr vše vysvětlil v dopise rektoru Univerzity Karlovy Václavu Hamplovi a potvrdil mu, že je připraven hledat v paragrafovaném znění další posílení pojistek," řekl mluvčí. Připomněl, že nyní nemají univerzity ve fakultních nemocnicích žádný podíl a výuka se uskutečňuje jen na základě tradice. Nový právní rámec je podle Cikrta nezbytný.

Šéf Agrární komory očekává dobrou sklizeň obilovin a řepky

Zemědělci letos očekávají velmi dobrou úrodu obilovin a řepky. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby k tomu napomůže především letošní počasí - mírná zima, chladnější jaro s dostatkem srážek, ale i meziroční nárůst osetých ploch. Počasí je velmi výhodné především pro obiloviny, řepku a brambory, nižší teploty naopak příliš neprospívají travním porostům na loukách, řekl ČTK Veleba. První odhady sklizně pro letošní rok budou k dispozici v první červnové dekádě. Letošní počasí je pro zemědělce nezvykle příznivé. Po mírné zimě rostliny zahájily dříve své vegetační období a situace na polích v polovině dubna už odpovídala stavu z loňského května, řekl Veleba. Větší sklizeň se letos očekává také v celé EU, která po loňském dramatickém růstu cen obilovin pozastavila platnost nařízení, jež nutí farmáře ponechávat část půdy ladem. Čeští zemědělci tak letos zvýšili rozlohu polí s ozimým obilím o 2,3 procenta, což ve srovnání s minulým rokem představuje navíc 22.000 hektarů. Rozloha polí s ozimou řepkou pro letošní sklizeň se meziročně zvýšila o 7,3 procenta, tedy o 24.000 hektarů.

Žalobce obvinil policistu za únik záznamu schůzky Weigla a Šloufa

Žalobce obvinil policistu za únik nahrávky, zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD) v pražském hotelu Savoy. ČTK to řekla mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová. Setkání se uskutečnilo krátce před volbou prezidenta a zveřejnění nahrávky volbu údajně ovlivnilo. "Policista J.D. z útvaru zvláštních činností byl obviněn ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a z neoprávněného nakládání s osobními údaji," řekla Zenklová. Hrozí mu pět let vězení.

Záznam, který nahrály bezpečnostní kamery hotelu, zveřejnil server Aktuálně.cz čtyři dny před volbou prezidenta. V médiích i mezi politiky se objevily spekulace o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro prezidentského kandidáta ODS Václava Klause v ČSSD, jejíž lídři prosazovali Klausova rivala Jana Švejnara. Zveřejnění nahrávky mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených o tom, že se přikloní k veřejné volbě hlavy státu. Podle Zenklové policista pod smyšlenou legendou získal neoprávněně od vedení hotelu Savoy DVD, na kterém byla nahrávka schůzky mezi Šloufem a Weiglem. DVD potom předal třetí osobě, která nahrávku poskytla médiím. "K totožnosti třetí osoby nebudeme nyní nic sdělovat," upřesnila Zenklová.

Některá média uvedla, že podezřelými v kauze jsou policista Jiří Dvořák a pracovník rozvědky Petr Bakeš. Proto případ vyšetřují inspekce těchto složek a věc dozoruje žalobce specializovaný na trestnou činnost policistů a pracovníků tajných služeb z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Do vyšetřování ale zasáhl i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Ten podle zdrojů ČTK nevedl samostatné šetření, ale měl pouze za úkol zjistit některé speciální informace, které pak poskytl státnímu zástupci.

Vytěženo je 45 procent kalamity Emma

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zatím vytěžil přibližně 45 procent z 1,98 milionu metrů krychlových dřeva, které v jeho lesích poničila březnová vichřice Emma. Některé lesnické firmy však neplní své závazky vůči podniku týkající se těžby a placení za dřevo. ČTK to řekl Radek Drahný, mluvčí podniku kterému patří asi polovina lesů v zemi. Problémy lesnických firem způsobil nadbytek dřeva na trhu a pád cen, které vyvolaly americká hypoteční a stavební krize a větrné kalamity. Například ceny jehličnaté kulatiny ve druhém čtvrtletí klesly asi o čtvrtinu.

Devadesát procent lidí by změnilo profesi, aby nepřišli o práci

Téměř 90 procent lidí v Česku je odhodlaných přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru, pokud by jim hrozila ztráta zaměstnání. Skoro 70 procent je jich v takovém případě ochotno pracovat za méně peněz a zhruba 40 procent by zvažovalo přestěhovat se za prací do vzdálenějšího místa republiky. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM. Ochota pracovat mimo svoji kvalifikaci nebo obor je zhruba stejná u mužů a u žen i u lidí všech věkových kategorií. Viditelně menší je u respondentů s vysokoškolským vzděláním, přesto by jich skoro 80 procent v zájmu udržení práce přijalo zaměstnání mimo svou profesi.

Podle Hnutí DUHA dvě třetiny biopotravin jsou z dovozu

Podle údajů Hnutí DUHA pochází 62 procent biopotravin na českém trhu z dovozu, české zemědělství tak prý zbytečně přichází o příležitosti. Hnutí proto v květnu posílí kampaň na podporu českých biopotravin. "Český velký potravinářský průmysl je konzervativní a zbytečně odevzdává trh dovozcům," tvrdí programový ředitel hnutí Vojtěch Kotecký. Součástí kampaně jsou internetové stránky www.ceskebiopotraviny.cz. Přes ně mohou lidé požádat výrobce, aby začali s výrobou biopotravin. Podle Koteckého už ze stránek lidé odeslali tisíce emailů. Výrobců, které mohou oslovit, je kolem padesáti.

Kampaň Hnutí DUHA by podle Koteckého měla mít větší dopad, než současná kampaň ministerstva zemědělství. Tu kritizoval za to, že nedostatečně podporuje domácí biovýrobce. Kampaň ekologů je podle něj naopak cílená na české firmy. Ministerstvo zemědělství podle Petra Habáně z tiskového odboru jakoukoliv kampaň na podporu biopotravin vítá. Kritiku však ministerstvo odmítá s tím, že stát podle pravidel Evropské komise nesmí cíleně propagovat žádnou členskou zemi. "To je důvod, proč se ani v kampani k biopotravinám nemůžeme zaměřit pouze na české bioprodukty", uvedl Habáň.

Policisté zajistili ukradené Špálovy obrazy

Pražští policisté našli tři obrazy známého výtvarníka Václava Špály, které byly koncem února ukradeny jejich majiteli. Kriminalisté výtvarná díla zajistili při jejich prodeji v ulici V Kolkovně v Praze 1. Zadrželi i prodávajícího, který však není pachatelem krádeže, po tom policie nadále pátrá. Obrazy mají podle policie hodnotu v řádu desítek milionů korun. Na internetových stránkách o tom informoval pražský policejní mluvčí Tomáš Hulan. Zatím neznámý pachatel ukradl Špálovy obrazy v noci z 24. na 25. února v Praze 6. Případ začali prošetřovat pražští kriminalisté, kteří zjistili, kdy a kde se uskuteční prodej výtvarných děl. "Na základě těchto zjištění vyjeli pražští kriminalisté v páteční podvečer do lokality prvního pražského obvodu, konkrétně do ulice V Kolkovně, kde zajistili jak dvě z trojice odcizených děl, tak samozřejmě i prodávajícího," uvedl Hulan. Zadržený muž následně policii vydal i třetí obraz, který měl také připravený k prodeji. Kriminalisté však při dalším šetření zjistili, že prodávající nebyl pachatelem krádeže. "Jednalo se pouze o osobu podnikající v oboru," dodal mluvčí.

Na 1. máje někdo zničil výstavu skupiny Guma Guar

Zatím neznámé osoby poničily minulý čtvrtek výstavu skupiny Guma Guar, kterou pořádá Galerie hlavního města Prahy na Staroměstské radnici. Výstava měla silné politické vyznění - zabývala se předloňským rozhodnutím ministerstva vnitra zakázat činnosti Komunistického svazu mládeže (KSM). Čtyři lidé na 1. máje výstavu postříkali sprejem a zničili některé exponáty, výstava je od té doby zavřená a vedení galerie se rozhodlo ji už nezpřístupnit, řekl ČTK Milan Mikuláštík ze skupiny Guma Guar a potvrdila to i tisková mluvčí galerie Irena Tyslová. O uzavření výstavy se skupina dozvěděla až koncem víkendu. Podle Tyslové v rámci prvomájového pohybu různých skupin po městě přišly do galerie čtyři černě oděné osoby, výstavu poničily a slovně napadaly její kustody. Postříkaly exponáty černým sprejem, zničily i projektor a není ještě známé, zda nejsou nenávratně ztracena i data, která promítal. Škodu ještě galerie nevyčíslila, útok šetří podle mluvčí policie.

Závěť Foglara je platná, dědicem zůstává nadace

Závěť spisovatele Jaroslava Foglara je platná a nadace, jíž autor pozůstalost odkázal, tak zůstává dědicem. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 3, který ve sporu vynesl již čtvrté rozhodnutí. Hodnota pozůstalosti autora knížek pro děti byla před lety odhadována na deset milionů korun. Nejcennější část tvoří autorská práva. Proti verdiktu se lze odvolat k pražskému městskému soudu. Letitou při o dědictví vede spisovatelův synovec Petr Foglar s Nadací Jaroslava Foglara, kterou autor uvedl v závěti. "S největší pravděpodobností předpokládám, že se pan Foglar proti rozsudku zdejšího soudu odvolá, protože se domníváme, že jsou zde skutečnosti, které závěry tohoto soudu zpochybňují," řekl novinářům Foglarův právní zástupce Martin Kopecký. Žalobce Foglar závěť zpochybňuje tvrzením, že jeho téměř slepý strýc při jejím podepisování netušil, co obsahuje. Obvodní soud dosud ve sporu vyslechl jak Foglarovu ošetřující lékařku, tak znalce z oboru očního lékařství Vladimíra Stibora. Podle lékařky byl spisovatel schopen přečíst závěť, kterou podepsal. Stibor ale její slova zpochybnil. Autor revizního znaleckého posudku Igor Vícha vypověděl, že spisovatel byl schopen text závěti přečíst za pomoci brýlí, popřípadě i lupy, které vlastnil.

Archeologové obnovili v Býčí skále zimoviště magdalénských lovců

Archeologové vytvořili v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu kopii sídliště pravěkých lovců, které v ní objevil před 140 lety badatel Jindřich Wankel (1821 až 1897). Turisté si budou moci prohlédnout zimoviště lovců, kteří jeskyni obývali v době takzvaného mladého paleolitu - tedy před 11.000 až 13.000 lety, o nadcházejících třech víkendech. ČTK to řekl archeolog a tvůrce expozice Martin Golec. Pro návštěvníky připravil komponovaný pořad nejen o magdalénských lovcích, ale i o slavném pohřbu kněze z období halštatu - tedy z mladší doby železné. Četné artefakty z tohoto období nalezl právě Wankel. Pokusil se pak vytvořit rekonstrukci toho, co se asi v Býčí skále odehrálo. Tak vznikl podle současné vědy zidealizovaný mýtus o pohřbu velmože, který byl pochován nejen s dary, ale také zvířecími a četnými lidskými oběťmi. Vědci se domnívají, že Býčí skála nebyla hrobkou mocnáře, ale po delší čas obětištěm a kultovním místem.

Počasí

Úterní den zpočátku poznamená velká oblačnost, místy přeháňky. Postupně od severozápadu polojasno a srážky jen ojediněle a denní teploty vystoupí na 14 až 18 stupňů Celsia.