Zprávy

Klaus doufá, že radar získá podporu od partnerů v NATO

Prezident Václav Klaus doufá, že úmysl umístit v Česku radarovou část zvažované americké protiraketové základny získá podporu partnerů v NATO. Vyplývá to z prezidentova projevu připraveného pro středeční večeři státníků, zahajující summit NATO v Bukurešti. Český prezident v projevu připomíná, že se ČR blíží ke konci vyjednávání s USA ohledně umístění amerického radaru na českém území. "Doufáme, že to získá podporu mezi našimi partnery v NATO. Budeme potěšeni, pokud se toto radarové zařízení stane - dříve nebo později - částí širšího obranného raketového projektu NATO," píše se v projevu. Otázka protiraketové obrany bude patřit mezi hlavní témata čtvrtečního jednání aliance. Češi, ale i Američané či Poláci, na jejichž území by Washington rád viděl druhou část zvažované základny, by chtěli na summitu slyšet, že aliance vítá nebo alespoň bere na vědomí plány USA na vznik základny a že je připravena jí začlenit do budoucího protiraketového systému NATO.

Kromě radaru se prezident v textu zmiňuje také o Kosovu. ČR je podle něj připravena nadále pokračovat ve svém angažmá v Kosovu. Uvědomuje si však i rozpory v názorech, které existují v pohledu na šance Kosova stát se plnohodnotným státem v dohledné budoucnosti i na prospěch plynoucí z jeho formálního uznání.

Spojené státy budou mít zájem na radaru v Česku i bez raket v Polsku

Spojené státy budou mít zájem na instalaci radaru v České republice i v případě, že by se nepodařilo dosáhnout dohody s Polskem o umístění další důležité části evropského systému protiraketové obrany na jeho území. Prohlásil to šéf americké protiraketové agentury MDA generál Henry Obering v branném výboru amerického Senátu. Zdůraznil, že radar může v americkém globálním systému protiraketové obrany plnit četné funkce.

Čunek je zase ministrem, připravuje reorganizaci a personální změny

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se po pěti měsících stal znovu členem vlády, kterou v loni v listopadu opustil kvůli obvinění z korupce. Hned po slavnostním prezidentem Klausem staronový místopředseda vlády odjel na zasedání kabinetu. Čunek se do kabinetu vrací pod podmínkou, že jeho rodinné finance do července prověří auditorská firma, kterou vybere a zaplatí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který byl odpůrcem návratu šéfa lidovců do vlády a hrozil demisí. Premiér Topolánek po zasedání kabinetu uvedl, že jemu Čunkova absence vadila. "Celá řada věcí, která se projednávala, si vyžadovala rychlou konzultaci, a předseda koaliční strany ve vládě chyběl," uvedl. Opozice považuje Čunkův návrat za ostudu vládní koalice a výsměch občanům. ČSSD nevylučuje, že vyvolá hlasování o nedůvěře kabinetu.

Jiří Čunek má připravenou zásadní reorganizaci ministerstva a plánuje rozsáhlé personální změny. Konkrétnější podobu svých záměrů zatím odmítl upřesnit. Za další priority svého nového působení v čele resortu považuje například čerpání peněz z evropských fondů a velkou novelu stavebního zákona. Obsazení míst chybějících náměstků chce Čunek řešit s koaličními partnery.

Vláda o Kosovu zatím nerozhodla

Česká vláda zatím nerozhodla o tom, zda uzná nezávislost Kosova. Ministři diskusi o této kontroverzní otázce, na níž mají rozdílné názory, na návrh premiéra Mirka Topolánka (ODS) přerušili. Topolánek novinářům řekl, že si vyžádali další materiály, chtějí více informací. Během diskuse podle něj zazněly všechny argumenty, které se v souvislosti s uznáním Kosova objevily. Kdy se vláda k návrhu ministerstva zahraničí vrátí, není jasné. "Nedali jsme si žádný termín," uvedl Topolánek. Považuje za nepravděpodobné, že by kabinet příště Kosovo neuznal, i když i tento přístup úplně nevyloučil. "Nepovažoval bych to za správné, ale někteří ministři na to mohou mít jiný názor," dodal.

Lidovci, někteří ministři za ODS a také opozice si myslí, že Praha by nyní balkánskou provincii jako samostatný stát neměla uznávat. Část českých politiků chce vyčkat minimálně do květnových voleb v Srbsku. Pro Českou republiku je Kosovo citlivou otázkou i proto, že tam působí její vojáci. Vicepremiér Petr Nečas (ODS) na tiskové konferenci řekl, že vláda chce získat více informací právě k postavení českého kontingentu či postoji kosovské vlády k národnostním menšinám.

Jednání kabinetu o tomto bodu předcházel protest přibližně 40 odpůrců samostatného Kosova před sídlem vlády. Ti uvažují i o možnosti podat k Ústavnímu soudu žalobu na ty ministry, kteří budou hlasovat pro uznání Kosova. "Oni tím porušují Ústavu České republiky v určitých článcích," řekl novinářům svolavatel manifestace a ústecký zastupitel Jaroslav Foldyna (ČSSD), který je po matce Srb. Podle něj odtržení Kosova porušuje mezinárodní právo.

Vláda schválila návrh majetkového vyrovnání s církvemi

Vláda schválila paragrafované znění návrhu zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Nyní čeká záměr diskuse ve sněmovně. Proti se už vyslovili opoziční i někteří koaliční poslanci, nelíbí se jim především výše zamýšlené částky. ČSSD připravuje vlastní návrh normy.

Vládní návrh počítá s rychlejším uzavíráním smluv s církvemi, než předpokládal původní plán. Vychází z loňské dohody s církvemi na vrácení asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun; zástupci církve však připomínají, že nedostávají těchto 270 miliard, ale právě jen 83, jejichž reálná hodnota se za dlouhou dobu vyplácení změní na vyšší sumu.

Hrad zaplatil dluh, kvůli němuž byla katedrála v exekuci

Z účtu Správy Pražského hradu (SPH) odešly peníze, kvůli nimž byla na některé objekty Hradu včetně katedrály sv. Víta vyhlášena exekuce. ČTK to řekl David Šebek z tiskového oddělení prezidentské kanceláře. Reagoval tak na informace o tom, že pražské arcibiskupství chce tento dluh od Gema Art Group koupit. Firma nabídla pohledávku za korunu. Místopředsedkyně představenstva společnosti Kateřina Kočová ČTK řekla, že touto symbolickou sumou chce firma ukázat, že její hlavní ambice spočívala v nalezení smírného řešení, že jí nešlo jen o peníze. O uhrazení dluhu ve výši asi 1,4 milionu korun zatím neví. Arcibiskupství chtělo svým odkoupením pohledávky zažehnat hrozbu, která nad katedrálou visí v podobě exekuce, sdělil ČTK jeho mluvčí Aleš Pištora. Pokud peníze došly na účet exekutora, jak správa slibovala, je podle právního zástupce Gema Art Group Antonína Janáka katedrála odblokována.

Senát možná navrhne přezkoumání sedmi částí lisabonské smlouvy

Senát by mohl požádat Ústavní soud o přezkoumání ústavnosti až sedmi částí lisabonské smlouvy, tedy nových pravidel budoucího fungování Evropské unie. Vyplývá to z návrhu, který senátnímu evropskému výboru předložil jeho předseda Luděk Sefzig (ODS). Výbor bude o konečné podobě návrhu rozhodovat příští týden. Vládní ODS usiluje o posouzení ústavnosti lisabonské smlouvy před jejím konečným parlamentním schvalováním, byť je smlouva podle vlády v souladu s ústavním pořádkem. Ani podle senátní ústavní komise není smlouva ve zjevném rozporu s českým ústavním pořádkem, byť by tomto směru některá citlivá místa obsahuje.

Vláda schválila problematický program na podporu vědy a výzkumu

Vláda schválila operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který má v nejbližších pěti letech do České republiky přivést zhruba 52 miliard korun z evropských strukturálních fondů. Novinářům to oznámil ministr školství Ondřej Liška (SZ). Program je jediným operačním programem České republiky, který dosud neschválila Evropská komise. Očekává se, že peníze z evropských fondů na příští roky pro české vědce, výzkumné ústavy a vysoké školy by mohl Brusel posvětit během léta. "Předpokládám, že žádné překážky by se už objevit neměly," uvedl Liška.

Právě kvůli váznoucí přípravě tohoto programu odstoupila loni na podzim ministryně za zelené Dana Kuchtová, kterou nahradil její stranický kolega Liška. Ministr uvedl, že program má dát zásadní impuls české vědě nejen kvůli očekávaným finančním prostředkům, ale i kvůli užší spolupráci odborných ústavů a univerzit se soukromým sektorem. Prostředky z programu mohou čerpat vysoké školy, výzkumné instituce i soukromé firmy. Podporuje například vybavení výzkumných center moderní technikou nebo budování nových výzkumných pracovišť, včetně takzvaných evropských center excelence. Liška považuje za významnou i komercializaci a popularizaci výzkumu a vývoje nebo rozvoj kvalitní infrastruktury pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem.

Vláda schválila testování transportérů

Kabinet Mirka Topolánka (ODS) souhlasil s návrhem memoranda, které obsahuje dohodu o nezávislém testování dvou transportérů Pandur od rakouské firmy Steyr pro českou armádu. V případě, že testy dopadnou příznivě, bude vojsko připravovat nákup 107 obrněnců. Topolánek na tiskové konferenci po skončení zasedání novinářům řekl, že vláda pověřila ministryni obrany Vlastu Parkanovou memorandum se zbrojovkou podepsat.

Případ Brožové projednají její podřízení

Údajným proviněním předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Ivy Brožové se budou zabývat její podřízení v kárném senátu Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) se odvolal proti verdiktu Vrchního soudu v Olomouci, který kárnou žalobu na Brožovou zamítl. ČTK to řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová, přijetí odvolání potvrdil mluvčí NS Petr Knötig. "Ministr Pospíšil trvá na tom, že by předsedkyně soudu měla být za svá pochybení odpovědná," uvedla Kuncová. Brožová podle ministerstva zatajila pokutu, kterou Nejvyšší soud dostal za nesrovnalosti v hospodaření. Administrativní chybu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun. Soud však není schopen takovou sumu zaplatit, ministerstvo financí proto splatnost nedávno odložilo. Brožová pochybení odmítá, o všem prý řádně informovala a situaci řešila v souladu se zákonem a instrukcemi ministerstva.

Olomoucký soud žalobu zamítl na začátku března. Podle mluvčího vrchního soudu Petra Angyalossyho Brožová neohrozila nestrannost a nezávislost soudu ani důstojnost výkonu funkce. Odvolacím soudem je v této kauze specializovaný kárný senát NS s předsedou Jiřím Pácalem. Je možné, že se někteří členové senátu, kteří patří mezi blízké spolupracovníky či přátele Brožové, sami vyloučí pro podjatost z projednávání věci. V senátu je nahradí jiní soudci bez bližšího vztahu k Brožové. Předsedkyně NS označila kárnou žalobu ministra za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Pospíšil po olomouckém verdiktu uvedl, že nejde o osobní spor.

Čeští vojáci v zahraničních misích budou pobírat vyšší odměny

Vláda zvýšila odměny vojáků, kteří působí v zahraničních misích. Zatímco dosud pobírali měsíčně navíc k platu v Česku asi 700 až 4000 dolarů (zhruba 11.900 až 68.000 korun), nyní budou od armády dostávat maximálně 10.000 dolarů (asi 170.000 korun). Reálně se dosud vyplácené odměny zvýší asi dvaapůlkrát. Ministerstvo obrany tak reaguje na skutečnost, že působení v zahraničních operacích je mnohem riskantnější než dříve. Zatímco dříve Češi působili hlavně v mírových, záchranných a humanitárních akcích, nyní jsou posílání do bojových misí, kde častěji riskují zdraví i životy. Průměrný plat vojáka z povolání nyní činí zhruba 23.000 korun. Nejnižší hodnosti vydělávají asi 11.000 korun, vojenské špičky až 80.000 korun.

Čeští vojáci v současnosti působí mimo jiné v Afghánistánu, Iráku a Kosovu. Zejména v Iráku a Afghánistánu je bezpečnostní situace složitá. Na jihu Afghánistánu v současnosti operuje jednotka speciálních sil vojenské policie, která se v provincii Hílmand účastní bojových konfliktů. Jeden z jejích příslušníků nedávno zahynul po útoku sebevražedného atentátníka. Do země by také letos měla znovu vyjet prostějovská jednotka speciálních sil, která patří k elitním útvarům české armády.

Vláda schválila novelu o zaměstnanosti, která zkrátí podporu

Stát zřejmě sníží podporu nezaměstnaným. Vláda schválila návrh ministra práce Petra Nečase (ODS) zkrátit dobu podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc a změnit i její výši. Norma, kterou nyní čeká posouzení sněmovnou, upravuje sociální dávky pro lidi bez práce či systém zelených karet pro zahraniční pracovníky. Nečas v novele navrhuje, aby nezaměstnaní do 50 let pobírali podporu místo půl roku pět měsíců, lidé od 50 do 55 let místo devíti osm měsíců a osoby nad 55 let místo roku 11 měsíců. V prvních dvou měsících by podle návrhu měli dostávat 65 procent svého předchozího průměrného čistého příjmu, v dalších dvou měsících jeho polovinu a ve zbytku 45 procent. Nyní dostávají tři měsíce polovinu výdělku, pak 45 procent. Maximálně mohou letos získat 12.249 korun měsíčně. Strop chce Nečas zachovat.

Zaměstnavatelé se zpřísněním podmínek souhlasí, jde podle nich o motivační prvek, který nezaměstnané přiměje k aktivnějšímu přístupu při hledání nového zaměstnání. "Vzhledem k akutnímu nedostatku pracovních sil může jít o prostředek, který sníží počty nezaměstnaných v momentu, kdy poptávka po pracovní síle dlouhodobě převyšuje nabídku na trhu práce a nedostatek zaměstnanců se stává výrazným faktorem omezujícím další rozvoj firem," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Podporu by nemuseli dál získat lidé, kteří v posledním půlroce nejméně dvakrát bez vážných důvodů odešli z práce, jakou jim zprostředkoval úřad práce. Nečas plánuje i omezení sociálních dávek dlouhodobě nezaměstnaným, kteří odmítnou nastoupit na rekvalifikaci či pracovat určitý počet hodin dobrovolnicky. Pokud naopak budou k dobrovolnické práci ochotní, mohli by si dávky zvýšit.

Registrace aut funguje postaru, nový systém byl odpojen

Registrace vozidel funguje po výpadku původním způsobem, ministerstvo vnitra se rozhodlo kvůli problémům odpojit takzvaný komplexní dotazovací systém, který měl ulehčit úředníkům práci při komunikaci s Schengenským informačním systémem (SIS). Pracovníci registru proto komunikují s SIS opět "ručně", jak to dělali od začátku letošního března, kdy v souvislosti se vstupem ČR do schengenského prostoru začali ověřovat, zda se registrovaný vůz nenachází v databázi vozidel odcizených v EU. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. "Problémy jsou technického charakteru," uvedla mluvčí ministerstva Jana Malíková. Nový systém spustilo ministerstvo 31. března. "Ukázalo se, že při vyšší zátěži bylo čekání na informaci ze SIS delší, než jsme předpokládali," vysvětlila. Podle ní nebyly problémy způsobené výpadkem systému, ale rychlostí toku informací. Přes víkend byl testovací systém nahrazen novým, se kterým jsou nyní potíže v rychlosti odezvy. "(Systém) je teď kompletně odpojený a vyhodnocuje se analýza systému," řekl Řepka a dodal, že až se zjistí a odstraní příčina problému, systém se uvede znovu do provozu.

Podniky v ČR loni vypustily do ovzduší méně CO2, než směly

České průmyslové podniky loni vypustily do ovzduší méně emisí oxidu uhličitého, než měly povoleno. Znovu tak nevyužily veškeré emisní povolenky, které měly přidělené. Evropská komise oznámila, že do ovzduší firmy v Česku vypustily 77,7 milionu tun oxidu uhličitého, přičemž povolenky měly na 84,8 milionu tun.

ČSSD slavila na Žofíně

Sociální demokraté si na slavnostním shromáždění v Praze na Žofíně připomněli 130. výročí založení své strany. Šéf ČSSD Jiří Paroubek v projevu k desítkám domácích i zahraničních hostů mimo jiné hovořil o odlišných ideových zdrojích sociálnědemokratického a komunistického hnutí. Sociální demokracie podle něj vychází z politické plurality a nelze jí "nasadit svěrací kazajku marxistické ortodoxie". "Jakkoli silná chtěla být fierlingerovská kryptomunistická agentura v našich řadách ... nikdy nedosáhla v naší straně většiny," prohlásil. Připomněl tak prokomunistického sociálního demokrata Zdeňka Fierlingera, který se v roce 1948 podílel na poúnorovém sloučení sociální demokracie s tehdejší KSČ.

Národní odnož celorakouské sociální demokracie ustavili její čeští představitelé 7. dubna 1878 v hostinci U kaštanu v Praze-Břevnově.

Polárníci Horký a Jakeš jsou v Arktidě a míří k severnímu pólu

Po dlouhém čekání na Špicberkách se čeští polárníci Petr Horký a Miroslav Jakeš vydali na cestu k severnímu pólu. V úterý dorazili vrtulníkem na ruskou polární základnu Barneo, kde však nebyla v provozu přistávací plocha. Přistáli tak na jiném místě vzdáleném 200 kilometrů od cíle, odkud museli hned vyrazit. "Vyrazili jsme na cestu. Barneo vlastně není ani pořádně dostavené, jsou tam jen nejzákladnější stany. My jsme tam přiletěli včera (v úterý) a hodinu na to nás přesadili na jinou helikoptéru a odstartovali jsme na cestu. Nebylo možné tam nocovat, natož normálně fungovat," řekl Horký v úterním telefonátu z Arktidy.

Teploty v oblasti jsou okolo minus 30 stupňů Celsia. Cestovatelé se navíc potýkají s nepříznivými povětrnostními podmínkami. "Jsme před obrovskou řekou-průrvou, kterou není možné překročit, takže ji dnes začneme obcházet. Máme poměrně silný negativní drift, takže za noc, kdy jsme spali, jsme se posunuli zpět skoro o celou trasu, kterou jsme šli včera (v úterý). Doufáme, že se to změní, jinak bychom zde chodili a nikam dál se nedostali," hlásil Horký. Plány polárníků, kteří by na severní pól chtěli dorazit 13. dubna, se prý zatím nemění. Oba muži ovšem musejí přidat denně kilometry navíc.

Počasí

Převládá oblačno s přeháňkami, na horách sněhovými. Teploty z nočních 1 až 5 stupňů Celsia ve čtvrtek přes den vystoupí na 7 až 11 stupňů.