Zprávy

Pithart řekne příští úterý, zda bude kandidovat na prezidenta

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) chce příští týden oznámit, zda by opět kandidoval na prezidenta republiky. Vzal si čas na rozmyšlenou do úterý 18. září. O možné nominaci Pitharta se mluvilo na pondělním jednání předsednictva KDU-ČSL, které chce o vhodných osobnostech dále jednat na parlamentní úrovni. Vedení lidovců se má znovu sejít právě příští úterý. Předseda strany Jiří Čunek pak uvedl, že rozhodnutí o Pithartově kandidatuře v nejbližších dnech nepadne. Pokud by Pithart kandidaturu přijal, "tak by byl věrohodným a autentickým kandidátem za křesťanské demokraty", řekl ministr financí Miroslav Kalousek, který by byl i pro Klausovo znovuzvolení. Všichni ostatní případní kandidáti podle něj "mají společné to, že se nejmenují Václav Klaus, a to je trochu málo".

Nejsilnější protivník Klause je podle Paroubka akademik Pačes

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek soudí, že nejsilnějším protivníkem Václava Klause v prezidentské volbě by byl předseda Akademie věd Václav Pačes. A to tehdy, pokud by byl navržen zelenými a lidovci a podpořen sociální demokracií, popřípadě dalšími politickými stranami. Klausovi chybí podle Paroubka v Poslanecké sněmovně a Senátu teoreticky 19 hlasů. Prakticky je to podle Paroubka podstatně víc, protože politik jeho formátu nemůže získat stoprocentní podporu ani ve vlastní straně.

Podle Bursíka Klaus ohrozí šance ČR na pozici v Radě bezpečnosti OSN

Prezident Václav Klaus může podle vicepremiéra Martina Bursíka (SZ) ohrozit šance České republiky stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v roce 2008 až 2009. Tím, že bude Klaus na půdě OSN prezentovat své názory na téma klimatické změny, ztratí podle Bursíka Česko hlasy ostrovních států, které bojují se stoupajícími hladinami oceánů. Bursík prezidentovi v srpnu dopisem nabídl spolupráci svého resortu před vystoupením prezidenta na konferenci o globálním oteplování v předvečer zasedání Valného shromáždění OSN. Vicepremiér v dopise hlavu státu upozornil, že EU chystá před konferencí společnou pozici, která bude reprezentovat i názor Česka. Klaus v pondělí zveřejnil písemnou odpověď, ve kterém Bursíkovi za nabídku poděkoval s tím, že s nabízenými informacemi i postoji Bruselu je obeznámen. Prezident považuje debatu o klimatických změnách za hysterickou, už dříve uvedl, že ve Spojených státech se chystá pronést "velmi razantní projev".

Podle Bursíka jsou prezidentovy názory natolik ojedinělé, že nemohou být brány vážně, což povede k ostudě Česka na diplomatickém poli. "On to téma pojímá velmi originálně, takže je sám proti milionu, bagatelizuje ho v rozporu s oficiální pozicí ČR," konstatoval vicepremiér. Uvedl dále, že v létě požádal premiéra a ministra zahraničí, aby s prezidentem na toto téma promluvili. Po této schůzce zaslal prezidentovi dopis, který mu měl "dát mantinely, aby neuletěl". Odpovědí na dopis podle Bursíka Klaus ukázal, že je "pevně rozhodnut ten úlet učinit". Prezident v dopise uvedl, že na jednání hodlá vystoupit s projevem, který upozorní na potřebu vedení seriózní diskuse o fenoménu klimatických změn ve všech jeho souvislostech a na nezbytnost pečlivé analýzy skutečného efektu navrhovaných kroků a jejich komplexních nákladů a dopadů na obyvatele jednotlivých zemí. "Jsem přesvědčen, že takový přístup k problematice klimatických změn je plně v souladu se zájmy a prioritami České republiky a zcela odpovídá i pozici vlády, jejímž jste, vážený pane místopředsedo, členem," uvedl.

Klaus opět nepřímo kritizoval reformu školství

V Česku by nemělo přibývat vysokých škol, ale usilovat by se mělo spíše o zlepšení jejich kvality. Prezident Václav Klaus to řekl na besedě se studenty v Jihlavě, kam zamířil v rámci své třídenní návštěvy Vysočiny. Hovořil s nimi mimo jiné o stavu českého školství nebo možném umístění amerického radaru v České republice. "Módní heslo Co Čech, to vysokoškolák je nesmyslné. Je poměrně jednoduché sehnat budovu a žáky, ale škola stojí a padá s učitelem," řekl. Za tragický omyl považuje zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu a rezervovaně se staví i k nastupujícím školským vzdělávacím programům. "V přejmenování pojmů nevidím žádné kouzlo, pokus zvýšit komunikativnost žáka na úkor znalostí není nejlepší cestou. Násobilku se nikdo za nás nenaučí," dodal.

Klaus studentům také řekl, že pokud by v ČR byl umístěn americký radar a s ním cizí vojska, neohrozilo by to podle něho suverenitu České republiky. Větší ztrátou suverenity než přítomnost vojáků, kteří by měli podléhat českému právnímu řádu, je přesun některých rozhodovacích pravomocí do Bruselu, myslí si.

Experti jednají o smlouvě, která řeší právní postavení radaru

Čeští a američtí vyjednavači začali v úterý ráno opět vyjednávat o podmínkách případného postavení radarové základny na českém území. Radar má být součástí protiraketového systému. Tentokrát se experti zabývají bilaterální smlouvou SOFA, která například řeší budoucí přístup Čechů na základnu, podmínky provozu automobilů, využívání zbraní a právní postavení základny a jejích pracovníků. Češi a Američané si sdělují svoje postoje ke smlouvě. "Jde o jednání, během kterých si česká a americká strana budou navzájem vyjasňovat své postoje k jednotlivým právním otázkám. Budou pokračovat i v následujících měsících, dokud nedojde ke shodě na textu mezinárodní smlouvy," sdělilo ČTK ministerstvo obrany.

Na demonstraci proti islamizaci Evropy údajně zatčeni dva Češi

V Bruselu se v úterý uskutečnila očekávaná a belgickými úřady zakázaná demonstrace proti islamizaci Evropy. Organizátoři čekali až na 20.000 lidí, nakonec ale manifestujících byly spíše jen desítky, mezi nimi i několik Čechů. Přes nižší účast policie na akci i zatýkala. Pavel Sedláček, který patřil mezi organizátory české výpravy na demonstraci, ČTK telefonicky řekl, že zatčeni byli i dva čeští mladíci. Informaci se nepodařilo ověřit z jiných zdrojů. Akci pořádala aliance SIOE (Stop Islamization of Europe) u příležitosti výročí teroristických útoků z 11. září 2001 v USA.

Jeden ze zmiňovaných českých mladíků během protestu držel celou dobu zvednutou českou vlajku a rozdal řadu rozhovorů českým i zahraničním novinářům. Svou přítomnost zdůvodnil tím, že chce upozornit na nebezpečí plynoucí z postupné islamizace Evropy. "Stejně ve 30. letech nacismus nebyl problémem České republika, nicméně byl to velký problém, který se zvětšoval v západní Evropě ... a nakonec zasáhl i Československo," prohlásil mladík, který se představil jako student doktorandského studia na matematicko-fyzikální fakultě univerzity Karlovy v Praze. Zdůraznil také, že není proti muslimům, nýbrž proti ideologii islamizace Evropy. "Islamizace Evropy hrozí, ve střední Evropě sice méně, ale i tak," dodal.

Kurdský lékař Uzunoglu vysoudil omluvu a odškodné

Kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který byl na konci července zproštěn obžaloby z vydírání a mučení, u soudu zaznamenal další vítězství. Cizinec Gürken Gönen, jenž byl podle obžaloby Uzunogluovou obětí, se má lékaři omluvit a zaplatit mu částku 250.000 korun za urážku na cti. Vyplývá to z rozsudku Krajského soudu v Praze, který Uzunoglu zaslal ČTK. Gönen se má Uzunogluovi písemně omluvit za to, že ho označil za krutého mafiána a pachatele závažných trestných činů. Zároveň musí na vlastní náklady tuto omluvu uveřejnit v novinách a zaplatit náklady soudního řízení. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k pražskému vrchnímu soudu.

Případ se vlekl téměř 13 let. Uzunoglu věří, že za jeho zatčením stáli lidé, kterým překážel svými obchodními aktivitami. Lékaře se během soudního řízení zastala řada významných osobností i Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun. V roce 2006 se Uzunoglu stal laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.

Soud pustil Spyru z vazby; jeho osud záleží na žalobci

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o propuštění polského lobbisty Jacka Spyry z vazby a přijal kauci dva miliony korun. Kdy ale Spyra opustí vězení, záleží na státním zástupci, který má tři dny na podání stížnosti proti tomuto výroku. Pokud by se žalobce vzdal stížnosti, může Spyra opustit vazební věznici. V opačném případě bude o věci soud znovu jednat.

Spyra majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi údajně nabízel, že ho za úplatek deset milionů korun zbaví problémů s jeho vyšetřováním v Polsku. Prý mu řekl, že v Polsku mají vysocí státní představitelé zájem na jeho kriminalizaci a že může tuto snahu zastavit. Agrofert na něj proto podal trestní oznámení. Kriminalisté lobbistu zadrželi přímo na schůzce, na níž měl zástupce firmy Spyrovi peníze předat. Babiš byl jedním z uchazečů o privatizaci českého petrochemického podniku Unipetrol, který nakonec získal polský koncern PKN Orlen. Okolnosti privatizace a podezření z korupce vyšetřovali čeští i polští kriminalisté. V Česku dění kolem Unipetrolu rozvířila zejména nahrávka skryté kamery, na které si někdejší šéf kabinetu bývalých sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel údajně řekl o pětimilionový úplatek. Spyra odmítl, že by skutečně nějaké peníze chtěl od Babiše dostat, podle něj šlo o cílenou provokaci, která měla prokázat zkorumpovanost šéfa Agrofertu a překazit jeho plány v chystané arbitráži proti polskému koncernu PKN Orlen.

Z jindřichohradeckých záchranářů budou ženisti

Vojenská posádka v Jindřichově Hradci zůstane a rozšíří se, ale záchranný prapor se transformuje do ženijní brigády. Novinářům to řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová po jednání s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem. Hejtman nesouhlasí se zrušením 153. záchranného praporu, jehož vojáci pomohli kraji při povodních a jiných živelních pohromách. V jeho operačním území jsou také obě české jaderné elektrárny. "Záchranáři se stanou ženisty. Záchranáři jsou vojáci specifického druhu, oni ani nemají kromě lehké zbraně nic na svou obranu, to nejsou bojovníci. A my potřebujeme armádu, která by měla více bojovníků," uvedla Parkanová. Přesné budoucí zaměření praporu nechtěla ministryně komentovat, naznačila ale, že by to mohla být lehká motorizovaná jednotka.

Podle hejtmana je jindřichohradecký prapor důležitou součástí krizového plánování kraje. "Také je naprosto nepostradatelnou součástí realizace vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín," řekl novinářům Zahradník. Hejtman také předal ministryni kopii dopisu pro premiéra Mirka Topolánka, v němž na problém upozorňuje. Parkanová zdůraznila, že armáda v případě potřeby při katastrofách pomůže, její zaměření je ale jiné. Dodala, že poblíž temelínské elektrárny je posádka v Bechyni, která by v případě nutnosti mohla zasáhnout.

Likvidace kalamity na Šumavě skončí nejspíš do půlky října

Zřejmě koncem září nebo v polovině října skončí v Národním parku Šumava těžba dřeva, které poškodila lednová větrná smršť. Dřevorubcům se již podařilo zpracovat přes 683.000 metrů krychlových polomů z celkem 839.000 m3 popadaných nebo zlámaných stromů. Do toho ale správci parku počítají 133.000 m3 dřeva, které nechají ležet. Zbývá tak vytěžit kolem 18.000 m3 dřevní hmoty, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Libor Hošek. "Rychlost, jakou jsou teď práce prováděny, je rapidně pomalejší, než když v lesích pracovala těžká technika. Vše se dělá ručně, týdně tak zvládneme 2000 až 3000 metrů krychlových dřeva," uvedl Hošek. Práci těžařům komplikuje deštivé počasí posledních dní. Problémy mají hlavně při přibližování rozřezaného dřeva.

V druhých zónách šumavské divočiny, tedy oblastech, kde se smí těžit, lesníci aplikovali na stromy speciální přípravky, takzvané biocidy, které mají zahubit kůrovce. Jejich použití povolila vláda. Látku nanesli asi na 130.000 m3 vyvráceného dřeva. Obávaného brouka chtějí správci šumavské divočiny zničit i pomocí biologického postřiku s takzvanou entomopatogenní houbou, která je přirozeným nepřítelem lýkožrouta. V půlce srpna látku rozstříkali z letadla do oblasti Kalamitní svážnice, kam se kvůli velkému množství polomů dá jen těžko dostat. Na jaře pak budou lesníci spolu s vědci z Jihočeské univerzity zjišťovat, zda se postřik ujal a houba se v daných lokalitách rozmnožila.

Vláda chystá smlouvu o změně společných hranic s Polskem

Česko udělalo další krok k vrácení 368 hektarů svého území Polsku, čímž se má vyřešit 50 let starý územní dluh Prahy vůči Varšavě. Ministři vnitra a zahraničí dostali minulý týden od vlády za úkol informovat polskou stranu o dalším postupu a vypracovat návrh česko-polské smlouvy o změnách společných státních hranic. Vrácení pozemků má být rozděleno do dvou etap. Podle dosavadních informací má Česko v první etapě předat Polsku 132 hektarů. Ve druhé etapě mají státní úřady vyhledávat další pozemky o zbylé rozloze, "a to s přihlédnutím k možnostem využití pozemků ve vlastnictví polských subjektů", uvádí se v usnesení vlády. Resort vnitra ve zprávě pro ministry konstatoval, že takové vyhledávání bude složitou a dlouhodobou záležitostí. Vláda zároveň zrušila usnesení z roku 2005, které počítalo s tím, že místo části pozemků by Polsko dostalo finanční náhradu. Premiér Mirek Topolánek už dříve řekl, že by chtěl věc vyřídit do roku 2010, kdy vyprší řádný mandát jeho vlády.

Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků.

Země se ve znělce ČT otáčí obráceně, upozorňují geodeti

Otáčející se zeměkoule, jež se objevuje v nové podobě znělky zpravodajských relací na České televizi, se otáčí špatným směrem, z východu na západ. Generálního ředitele České televize Jiřího Janečka na to v otevřeném dopise upozornil ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického František Beneš. Země se ve skutečnosti kolem své osy otáčí od západu k východu, připomíná šéfovi ČT Beneš. Nepovažuje za vhodné, aby zejména ve zpravodajství symboly neodpovídaly realitě.

Podle Anny Freimanové z tiskového oddělení České televize jde v tomto případě o umělecký záměr a ne o geodetický nebo astronomický dokument. ČT tu pracuje s virtuální realitou a nechce zobrazovat skutečný vesmír, uvedla Freimanová. Česká televize nová označení a grafický styl svých čtyř současných programů zavedla od 1. září.

Atentát na Heydricha připomene památník

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který v roce 1942 spáchali českoslovenští parašutisté, připomene v Libni v Praze 8 památník. Domluvili se na tom zástupci libeňské radnice, magistrát, legionáři i historici z Akademie věd a armády, řekla ČTK mluvčí radnice Helena Šmídová. Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka by základní kámen památníku mohl být položen příští rok. Jeho podoba však zatím není známa, město kvůli tomu vypíše otevřenou soutěž. Podle Šmídové totiž zástupci města musí zvážit, zda bude památník spíše minimalistický nebo zda bude události z roku 1942 připomínat větší sousoší.

Památník by měl stát na stejném místě, kde se atentát uskutečnil. Šmídová doplnila, že výběrová komise také uvažovala, že bude památník umístěn i jinde. Zatáčka, v níž Jan Kubiš a Jozef Gabčík na vůz vezoucí Heydricha zaútočili, už totiž v podstatě neexistuje. Nakonec však převážil názor, že bude památník stát v místech, kde se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách. Pozemek, kde by památník měl stát, patří pražskému magistrátu, který však záměr libeňské radnice podporuje. O památníku se diskutuje již delší dobu. Již dříve se v Libni také objevilo několik lidových pomníčků, které měly na atentát upozornit. Například skupina, která si říká "barbaři", v červnu v lokalitě pověsila bez příslušného povolení upomínkovou desku na zeď budovy, jež patří Akademii věd.

Historici představili zatím nejrozsáhlejší edici o Chartě 77

Historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd představili první souborné vydání všech textů Charty 77. Třísvazková edice nazvaná Charta 77: Dokumenty 1977-1989 je výsledkem mnohaletého výzkumného projektu. Vycházející publikace je zatím nejrozsáhlejším zdrojem informací o činnosti hnutí, které upozorňovalo na porušování lidských a občanských práv v posledních 13 letech komunistického Československa. Přináší množství informací ze života chartistů, o jejich komunikaci se zahraničními partnery nebo o perzekuci občanských aktivit, nezávislé literatury a umění ze strany tehdejšího režimu. Poprvé se zde uveřejňují například první tři koncepty Prohlášení Charty 77, které dokumentují vývoj od původní myšlenky Výboru pro lidská práva až po koncepci otevřeného společenství, jak se Charta 77 představila světové i domácí veřejnosti na začátku ledna 1977. Pod názvem Deset tezí o Chartě autoři otiskují například i dosud neznámý text Václava Havla z prosince 1986.

Bývalého prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla práce historiků dojala. Při představení publikace se Havel přiznal k tomu, že při četbě dobových materiálů cítil dojetí i nad činností signatářů - zvláště těch málo známých či bezejmenných. Chartisté, kteří dokumenty hnutí opisovali na psacích strojích a šířili dál, mnohdy trpěli víc než ti známí, uvedl. Podle svých slov byl Václav Havel "uchvácen a dojat" pečlivostí, s níž historici Blanka Císařovská a Vilém Prečan edici uspořádali. Současně je vyzval, aby nadále pokračovali v podpoře disidentů v zemích, které zatím na demokratické pořádky čekají.

Hranické viadukty se dostaly na seznam kulturních památek

Tři železniční viadukty u Hranic na trati z Přerova do Lipníka nad Bečvou se staly kulturní památkou. Na návrh ostravských památkářů o tom rozhodlo ministerstvo kultury. Viadukty se dočkaly definitivní ochrany poté, co jejich část chtěly České dráhy kvůli jejich chátrání zbořit. Podle Ivy Orálkové z olomouckého pracoviště Národního památkového úřadu jsou hranické viadukty technicky náročnou a významnou stavbou a patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. "K zapsání na seznam památek přispělo také to, že trojice viaduktů z různých fází vývoje železniční dopravy dokládá vývoj dopravního stavitelství v regionu a vhodně dotváří krajinu," uvedla Orálková.

Hranické viadukty se skládají z viaduktu cihlového, který byl postaven v roce 1846, je dlouhý 448,5 metru a stojí na 32 polokruhových klenbách. Tvoří jej také viadukt kamenný z roku 1873, dlouhý 426,5 metru s 32 klenbami, a viadukt železobetonový z roku 1939, který měří 434,5 metru a stojí na 30 klenbách.

V Jičíně začal pohádkový festival

V centru Jičína začal 17. ročník kulturního festivalu Jičín-město pohádky, který dětem do 16. září nabídne desítky nejrůznějších akcí. Letošní ročník je zaměřený na řemesla v pohádkách a také připomene 40. výročí prvního uvedení známých pohádek s loupežníkem Rumcajsem jako televizního večerníčku, řekla ČTK výkonná ředitelka festivalu Věra Rychterová. Od středy budou mít návštěvníci festivalu možnost na Valdštejnově náměstí navštívit středověké tržiště a řemeslný jarmark. Mnohá z pohádkových řemesel si budou mít možnost vyzkoušet návštěvníci v rámci více než třiceti tvůrčích dílen. "Děti si budou mít šanci některá řemesla vyzkoušet, během festivalu mohou získat výuční list například z modelování z hlíny, drhání či pletení housek," řekla Rychterová. Připraveny jsou také předpremiéry televizních pohádek, například uvedení nové řady večerníčku Krysáci. Ve čtvrtek 13. září vyrazí z nádraží v Praze - Braníku na festival do Jičína speciální parní expres Pohádka. Parní vlak vyrazí na cestu mezi Prahou a Jičínem také v sobotu 15. září.

Návštěvníci festivalu mohou také vyrazit na některou z výstav. V muzeu je přístupná expozice o historii cukrářství, v Knihovně Václava Čtvrtka představuje Eva Bouchnerová ilustrace a loutky z knihy Pohádky dědečka Fábulína. Ve čtvrtek a v pátek budou v areálu jičínské požární stanice připravena výstava historické i současné požární techniky, kterou doplní ukázky práce záchranářů. K jičínskému festivalu budou tradičně patřit Pohádkové noviny a v provozu bude také Pohádková pošta.

ČR "21" - Lichtenštejnsko "21" 8:0 (4:0)

Čeští fotbaloví reprezentanti do 21 let získali v evropské kvalifikaci tři body. Po sobotní remíze v Arménii si v úterý v Horních Počernicích spravili chuť vysokým vítězstvím 8:0 nad Lichtenštejnskem, čímž vyrovnali rekordní výhru z roku 2001 proti Bulharsku.

Počasí

Převládá proměnlivá oblačnost, místy přeháňky, postupně se ale má vyjasňovat. Teploty ve středu vystoupí na 13 až 17 stupňů Celsia.